Ptáci a včely ovlivňují úrodu kávy více, než se doposud myslelo

Úrodu kávy v Brazílii poškodily mrazy. Ceny kvůli tomu rostou

Úrodu kávy v Brazílii poškodily mrazy. Ceny kvůli tomu rostou Zdroj: Reuters

Sumu, kterou v poslední době platíme za šálek kávy (ať už jde o nóbl a hóch „soy, decaf, skinny mocha-latte“ nebo o lungo černé jako svědomí fotbalového rozhodčího), formuje řada faktorů.

Ekonom by mohl vyjmenovat vstupní náklady či cenové přirážky jak zemědělce, tak pražírny či samozřejmě podniku, na jehož bedrech leží servírovací „wow efekt“. Environmentalista vám zase ve svém výčtu určitě zmíní velikost úrody a vliv globálního oteplování i jím způsobená sucha, která devastují plantáže, nebo úbytek genetické pestrosti kávovníku, který zvyšuje jeho zranitelnost právě vůči takovým změnám. Logistik zase zmíní rostoucí náklady na přepravu a obecně problémy dodavatelských řetězců v době covidové a postcovidové. Zlý a neinformovaný jazyk si uplivne směrem k „bio“, „eko“ či „fair trade“ nálepkám.

No a dobře informovaný agrobotanik vám řekne, že výraznou roli hraje také ne/přítomnost ptáků a včel, a odkáže na výzkum kostarického Centra pro tropický zemědělský výzkum a vysokoškolské vzdělávání (CATIE).

Hlavně s rozumem

Jihoameričané ve svém výzkumu publikovaném v pondělí kvantifikovali kombinovaný přínos těchto okřídlených zemědělských pomocníků – představuje prý 25procentní podíl na úrodě, což při stávajících burzovních cenách kávy činí výnos kolem tisícovky dolarů na hektar navíc. Zjednodušeně řečeno: když plantážník pesticidy nevytluče včelstvo, které by se podílelo na opylování jeho kávovníků, a nevyplaší nebo rovnou nevystřílí místní ptactvo, které by v průběhu roku vyzobávalo přirozené škůdce kávovníku, tak bude mít o čtvrtinu vyšší výnos – ať už v podobě objemnějších bobulí, nebo v podobě jejich většího množství.

„Příroda je komplexně interagující systém s řadou synergií a kompromisů. Přínosy přírodních činitelů byly doposud kalkulovány v rámci ekologického zemědělství zvlášť a sešlo-li se jich někdy v lokalitě více, byly vždy jen sečteny. Měly by být ale spíše násobeny. V realistické škále jsme prokázali ekonomický a ekologický vztah takových interakcí,“ shrnula vedoucí studie Alejandra Martínez-Salinasová.

Třicet plantáží ve čtyřech provedeních

Do poměrně rozsáhlého experimentu se zapojily tři desítky kávových plantáží v Kolumbii, Nikaragui, USA, Bolívii či v Mexiku. Vědci na nich testovali čtyři klíčové scénáře ovlivňující úrodu: buď na farmě omezili vliv ptactva, tropického včelstva, nebo obojího, a v poslední instanci nechali na plantáži neřízeně „řádit“ včelky i ptactvo dohromady.

Logicky před včelami a ptactvem striktně hlídané plantáže na tom byly nejhůře. Ty se včelami, respektive s ptáky, na tom byly lépe. Ale právě poslední zmíněné plantáže, kde nebylo zasahováno ani do populací ptáků, ani včel, měly nejvyšší výnosy, v průměru o zmíněnou čtvrtinu vyšší než plantáže, kde „bylo mrtvo“.

To, že vědci propočítali, jak moc velký přínos mají včely a ptactvo na úrodu, nemá sloužit jen pro ekonomiku plantáží, ale také jako důkaz pro zvýšení intenzity ochrany těchto pomocníků. „Ptáci, včely a miliony jiných druhů podporují naše životy a živobytí, ale jsou ohroženi jak změnami klimatu, tak postupným ničením svých habitatů,“ uvedla další ze zúčastněných výzkumnic Natalia Aristizábalová z University of Vermont.

V Česku běžná znalost

„S něčím podobným jsem se setkal už před třiceti lety. Můj profesor Andrej Fábry tehdy definoval vliv včel na výnos řepky. Došlo ke zjištění, že obecně včely výnos – respektive velikost semene – u samosprašné rostliny zvyšují,“ vysvětlil vedoucí odboru ochrany plodin a zdraví rostlin Jaroslav Salava z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který se výzkumu nezúčastnil, ocenil však jeho metodičnost a výsledky.

Vliv ptáků podle něj má logiku a je dle něj obecně známo, že snižují populaci škůdců. Salavova slova nicméně potvrzují, že efekty kombinace více faktorů na výslednou úrodu doposud nebyly agroodborníky propočítávány. „Minimálně v Česku je to totiž možné označit spíše za obecnou znalost nežli za nějaký novátorský přístup,“ tvrdí s tím, že to platí obzvláště u pěstitelů ovocných dřevin. Nikdo proto zatím neměl v tuzemských podmínkách potřebu kombinaci těchto faktorů kvantifikovat.

„Zabýváme se samozřejmě ptáky a jejich vlivem na přítomnost populací škůdců, kolegové v ústavu se zase věnují třeba vlivu pavouků a různých druhů hmyzu,“ uzavírá Salava.

Cena kávy se na světových trzích za poslední rok výrazně zvedla, aktuálně je meziročně o zhruba 90 procent vyšší a činí 2,31 dolaru za libru (0,45 kilogramu).

Tipy na dubnové výlety

Video placeholde
• Videohub