Vazby mezi státy Visegrádu slábnou, a tím i vliv skupiny uvnitř EU, píší Financial Times

Společné jednání české a slovenské vlády v Bratislavě

Společné jednání české a slovenské vlády v Bratislavě Zdroj: Jan Pavec, E15

Premiér Bohuslav Sobotka
Maďarský premiér Viktor Orbán
Beata Szydlová, kandidátka na premiérku polské strany Právo a spravedlnost
4
Fotogalerie

Pouta mezi státy takzvané visegrádské skupiny (V4) - Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko - začínají slábnout, což podkopává vliv skupiny v Evropské unii. Podle deníku Financial Times (FT) dělí čtveřici rozdílné odpovědi na otázku, kudy se má unie ubírat po rozhodnutí Británie z EU vystoupit.

List připomíná, že po červnovém referendu, v němž se Britové rozhodli EU opustit, prosazují Polsko a Maďarsko společně radikální změny základních unijních smluv. Jejich snaha zredukovat sílu unijních institucí a vytvořit volnější "unii hlavních měst" podle britského deníku překvapila Prahu a Bratislavu, které se od svých partnerů začaly distancovat a zdůrazňovat těsnou spolupráci s Bruselem a Berlínem.

"Dva a dva jsou nový normál," citují FT významného diplomata z regionu. Atmosféra se podle něj od léta změnila a spolupráce V4 tím velmi utrpěla. Diplomaté varují, že podobné rozdíly oslabují skupinu, jejímž velkým úspěchem byla volba polského expremiéra Donalda Tuska do čela Evropské rady v roce 2014.

List připomíná, že Slovensko používá euro, a je tedy v EU více integrováno, navíc je nyní předsednickou zemí. Česká republika je podle FT tradičně vnímána jako nejvíce "západní" země skupiny a cení si vztahů s Německem. Obě tyto země podle listu podporují reformu EU, vadí jim ale část rétoriky z Varšavy i Budapešti.

Poláci a Maďaři ale na snaze změnit unijní smlouvy dál trvají, a tak jsou pravidelné schůzky čtyř šéfů vlád V4 před unijními summity stále nepříjemnější, uvádí deník.

Dva diplomaté ze střední Evropy podle FT naznačily, že Praha a Bratislava mohou začít hledat alternativní spojence, třeba Rakousko, aby naznačily nespokojenost s rétorikou stávajících partnerů. Nelíbí se jim naopak snahy maďarského premiéra Viktora Orbána rozšířit V4 o Chorvatsko, což je vnímáno jako pokus přesunout "ideologickou rovnováhu" směrem k Budapešti a Varšavě.

"Nechceme spolupráci visegrádských zemí zlikvidovat, vidíme v ní velkou hodnotu," řekl listu jeden diplomat z regionu, "ale nechceme, aby fungovala jako štít pro nějakou bláznivou kulturní revoluci".

Podle nejmenovaného českého představitele je účast ve visegrádské skupině stále méně příjemná. "V4 je jedovatá značka. Můžeme jen vysílat signály na západ a omezovat škody," citují jej Financial Times.