Od summitu G20 v Hamburku uplynuly skoro tři týdny. Akci symbolicky zastínily výtržnosti malé části účastníků demonstrací a ze strany německých ministrů zaznívala přirovnání chuligánů k islamistům a neonacistům.
Další hlasy tuto zkratku rozvinuly k varování před „radikální levicí“ jako takovou. Možná by se hodilo s tou zkratkou pracovat dál a zkusit myšlenkový experiment: kdyby se utrhli ze řetězu zmínění islamisté a neonacisté, zůstalo by u zapalování aut a bojů s policií? Stovky útoků na ubytovny pro migranty v SRN během jednoho roku jistou indicii o tom, kam až je kdo ve svém řádění ochoten zajít, přece jen dávají.
Mnoho ohlasů si získal i fakt, že v čele irské a srbské vlády stanuli lidé jiné než heterosexuální orientace. Je lákavé jej vnímat jako symbol pokroku a tolerance. Jestli ale ta nejlepší situace nenastane, až společnost něčí orientaci řešit vůbec nebude. Tedy ani v duchu „oslav jinakosti“.
Svět se mění, respektive točí v kruhu, i v dalších sférách. Premiér Sobotka (ČSSD) nechce, aby v důsledku působení platforem typu Airbnb či Uber tratili „klasičtí podnikatelé“. Vzhledem k tomu, že prvně jmenovaná služba dosáhla zisku teprve loni a Uber se dál topí ve ztrátě, je možné, že situace se vyřeší sama. Není dáno, že bublina nadnášející firmy, co jsou cool, ale s výdělečností to slavné není, někdy nepraskne.
