Olympijské hry jsou největší sportovní akcí na planetě. Během necelých tří týdnů se na nich představí kolem deseti tisíc sportovců, které sledují miliardy diváků po celé Zemi. Proto pořádání olympijských her není žádná levná záležitost, jejich cena může dosáhnout desítek miliard dolarů.
Letošní ročník měl podle původních plánů stát 7,5 miliardy dolarů. Ve skutečnosti částka přesáhla patnáct miliard, jen roční odložení cenu zvedlo o tři miliardy dolarů. Cena se nyní zastavila na hodnotě 15,4 miliardy dolarů, to ovšem stále nemusí být konečná.
Většinu výdajů platí hostitelská země, potažmo město. Když Tokio pořádalo olympijské hry v roce 1964, účet byl „pouze“ 282 milionů dolarů, účet za olympiádu tak za posledních 50 let vzrostl více než 50násobně. Pořádat olympiádu je pořádně riskantní podnik.
Dluhové šrámy pořádající země provázejí dlouhé roky, například Montreal splácel pořadání olympiády v roce 1976 dalších třicet let, řecké zadlužení z roku 2004 zase pomohlo k finanční krizi eurozóny o pět let později.Vůbec nejdražším ročníkem v historii byla zimní olympiáda v Soči před sedmi lety, jejíž cena přesáhla 50 miliard dolarů. Hned v závěsu je Peking v roce 2008, kdy se účet za olympiádu vyšplhal na 42 miliard dolarů.
V případě Tokia největší částka připadá na Organizační výbor pro pořádání OH, který zaplatí částku 6,7 miliardy dolarů, tokijský region přispěje 6,6 miliardy a japonská vláda na pořádání pošle 2,1 miliardy dolarů. Příjmy organizačního výboru pocházejí ze sponzorských příspěvků, prodeje licencí olympijské symboliky nebo z lístků.
Tržby od fanoušků ovšem letos z olympijského rozpočtu vypadnou, jelikož se žádného ze sportovního klání kvůli stále probíhající pandemii nemohou zúčastnit diváci. Celkově měly lístky na sportoviště přinést do pokladny 800 milionů dolarů.
Naopak příspěvky od lokálních sponzorů při OH v Tokiu dosáhnou rekordní výše, japonské firmy přispějí třemi miliardami dolarů. Další tři miliardy, které jdou do kapsy Mezinárodního olympijského výboru, přidají největší sponzoři jako Toyota, Intel, Panasonic nebo Coca-Cola.
Největší položkou rozpočtu jsou provozní náklady, které po ročním odkladu vzrostly na 7,1 miliardy dolarů. Mezi další výdaje se počítá i propagace nebo platby za energie a dopravu. Dodatečné náklady spojené s ročním odkladem OH v Tokiu zaplatí ze dvou třetin japonští daňoví poplatníci a zbývající částku uhradí Mezinárodní olympijský výbor.
