Novoroční projev českého premiéra Andreje Babiše se nesl v optimistickém tónu. Babiš hovořil o tom, že se máme nejlépe za poslední roky a že společnost bohatne. Podle mluvčího Diakonie Českobratrské církve evangelické Pavla Hanycha ale nezmínil, že v Česku žije nejméně sto tisíc dětí ohrožených chudobou. „Ta čísla pravděpodobně budou ještě vyšší,“ dodává Hanych.
Podle oficiálních odhadů Českého statistického úřadu je v Česku zhruba deset procent populace ohroženo chudobou. „Když se to převede na poměrnou část populace ve věku do 17 let, dostaneme se až někam ke 150 tisícům, náš odhad je tedy o něco nižší,“ říká Hanych s tím, že problém chudoby se týká nejméně sta tisíc nezletilých. „Naším cílem při zveřejnění těchto čísel nebylo šokovat, ale spíše upozornit na to, že i ve 21. století, kdy hovoříme o ekonomickém růstu a bohatnutí společnosti, je tu stále obrovská skupina lidé, která těchto výhod nepožívá a naopak žije v podmínkách dost velké chudoby,“ dodává.
Chudé dítě je podle Hanycha takové, které nejenže z pochopitelných důvodů samo nevydělává, ale zároveň je i součástí rodiny s příjmem, který nestačí na zaplacení výdajů a věcí běžných v dnešní většinové společnosti. „Uvedu příklad jednoho našeho klienta, devítiletého chlapce žijícího v internátu speciální školy diakonie v jižních Čechách. Jeho rodině se nedostává peněz na obědy ve škole, oblečení pro děti nebo na kroužky, což jsou výdaje v řádech vyšších stovek až nižších tisíců. To vede k tomu, že děti se necítí dobře, cítí se vyloučené z kolektivu a vzniká tak sociální napětí,“ vysvětluje Hanych. Úlohou státu by podle něj mělo být legislativní nastavení toho, aby se řešily příčiny chudoby a ne jen její následky.
Hanych se pozastavuje nad tím, že premiér Andrej Babiš ve svém novoročním projevu hovořil jen o ekonomických úspěších a růstu, ale chudobou ohrožené občany zcela opomněl. „Premiér v novoroční řeči nezmínil, že v Česku jsou i věci, které zkrátka nefungují dobře, jsou tam problémy a není to v pořádku. Kam jsme se dostali, když musí hovořit jen v superlativech, když to není pravda?“ táže se Hanych, který zároveň upozorňuje, že jde o generační problém. „Rodiče dnešních dětí žijících v chudobě často sami pocházejí z rodin, které jim nějaké to základní hodnotové schéma nebyly schopny předat. Ptejme se tedy spíše, jak dlouhodobě těmto lidem pomoci, než abychom je jen odsuzovali,“ uzavírá Hanych.
