Před rokem se akcie antivirové firmy Avast se začaly obchodovat na burze a s drobnými výkyvy si drží rostoucí směr. Daří se i výsledkově, za první kvartál firma zvýšila provozní zisk i tržby. Do dalších let už ale povede technologickou firmu, jejíž produkty používá téměř půl miliardy lidí po světě, nový šéf. V červenci se jím stane Ondřej Vlček, dosavadní prezident spotřebitelské divize. V Avastu začínal v roce 1995 jako brigádník, dnes patří mezi spolumajitele a vstup firmy na burzu jej vykopnul mezi miliardáře.
Firmu přebíráte v době hospodářského růstu, v rámci trhu, který nikdy neklesal. Je to pro vás výzva?
Vždy je lepší firmu přebírat v době růstu než poklesu. Máme štěstí, že oblast kyberbezpečnosti zaznamenala obrovský boom a v dohledné době bude tento trend nejspíš pokračovat. Nyní necítím žádný tlak, ale je pro nás klíčové být na trhu dostatečně dynamičtí a flexibilní. Přestože stále roste důležitost otázky kyberbezpečnosti a trh roste, konkrétní metody a produkty se neustále vyvíjejí.
Co by tedy mohlo potenciálně Avast ve srovnání s konkurencí zpomalit?
Obrovskou devizou, která je budována téměř 30 let, je naše uživatelská platforma. Obsluhuje přes 400 milionů lidí, přesto 96 procent z nich za její využívání neplatí. Platící jsou čtyři procenta uživatelů, což je zajímavý nepoměr, ale mně to vlévá do žil optimismus. I pokud by se toto číslo mělo zdvojnásobit nebo ztrojnásobit, stále to nechává obrovský prostor pro další růst, což konkurence nemá. Pro ni zisk každého nového zákazníka představuje vysokou investici.
O možném budoucím ekonomickém poklesu se teď mluví všude. Ve vašem oboru to tedy nevnímáte?
Je to zajímavé, protože máme příklad z poslední velké krize v roce 2008, která nám tehdy pomohla. Náš bezplatný produkt přilákal obrovské množství zákazníků, kteří škrtali náklady. Když pak krize pominula, mnohdy z bezplatné verze přecházeli na placenou platformu.
Říkáte, že konkurence nemá prostor pro růst jako vy. Dovedete si teď představit budování nějaké podobné firmy od nuly, je to nyní vůbec možné?
V množině firem zabývajících se kyberbezpečností můžeme najít různé typy služeb. Některé z nich se nesnaží chránit nebo předcházet hrozbám, ale hledají třeba anomálie v systému. To, co děláme my, tedy komplexní produkt, je velmi závislé na datech. Úspěšně proto vstoupit na trh může být pro novou firmu velmi těžké. Je pravdou, že za posledních patnáct let na trh nikdo úspěšně nevstoupil, posledním úspěšným vstupem do našeho světa byl Kaspersky koncem devadesátých let.
A česká pozice na trhu je neotřesitelná...
Je určitě velmi silná, nicméně trh se dále vyvíjí a je možné, že můžeme očekávat vznik nových byznys modelů, kde si uživatelé nebudou přímo kupovat produkt od poskytovatele, ale spíše bude součástí samotné infrastruktury. S nimi my pracujeme, ale samozřejmě to mění makropohled na trh a některé z našich výhod to může eliminovat. Nicméně si nejsem jistý, zda by v USA nebo Brazílii věděli, že Avast je česká firma. Nijak náš původ neskrýváme, ale samozřejmě to není věc, kterou bychom říkali jako první. Ale na to, jak jsme malá země, je česká stopa skvělá, společně se slovenskou, odkud pochází menší Eset, globálně ale stále významná společnost.
Dá se říct, že další rozvoj Avastu bude směřovat do rozšíření působnosti do dalších zemí, například v Africe?
Statisticky nemáme velké množství zákazníků v Africe, nicméně je to dáno tím, že infrastruktura v místě teprve vzniká. Na celém kontinentu máme relativně silnou pozici, ale v absolutních číslech nevynikne. V podstatě jediným trhem, který je pro nás velmi obtížný, je Čína. Z hlediska internetu se jedná o naprosto jiný svět, který je naprosto regulovaný. Většina západních internetových gigantů v zemi nepůsobí a bezpečnostní software je tam v kategorii zbraňového průmyslu. Není legálním způsobem možné pro zahraniční firmu být úspěšný. Byly nějaké pokusy našich konkurentů, včetně ruských firem, které mají na čínský trh relativně blízko, ale dlouhodobě se tam nikdo neuchytil. Velmi silní jsou tam domácí hráči, kteří mají trh obsazený a nikdo jiný se do toho ekosystému nedostane.
Dá se tedy směřování firmy vyčíst z loňských akvizic dvou menších firem, zaměřených na IoT a mobile security?
Větší z těch firem jsme koupili ne kvůli produktu, ale kvůli lidem, což je jeden z modelů, který používáme. Díky tomu jsme schopni efektivně zvětšit náš vývojový tým. Nicméně ať už mobilní bezpečnost, tak internet věcí jsou zásadně významné oblasti, do kterých se snažíme investovat. Hodně sázíme na aktivní hledání nových příležitostí, můžete si tedy naplánovat akvizice na pět let dopředu, ale technologický svět se pohybuje tak rychle, že za rok pochopíte, že jsou věci úplně jinak. Je proto důležité stavět firmu tak, aby byla dostatečně flexibilní a připravená na změnu. Strategie se tak musí umět ohýbat podle příležitostí, které přicházejí. Snažíme se mít oči otevřené a chňapat po příležitostech, jak se namanou.
Po akvizici AVG ale jistě musíte intenzivněji řešit, na co dáte peníze.
Byla to akvizice transformativní, která firmu vyšla na více než 1,3 miliardy dolarů. To je projekt na několik let stran financování. Když se něco takového rozhodnete udělat, nemůžete udělat nic podobného v horizontu tří, pěti let. Protože na to jednoduše nemáte. V rozvahách s tím samozřejmě počítáme.
Ten zmíněný pětiletý horizont je reálné číslo, se kterým počítáte?
Abychom mohli AVG odfinancovat, museli jsme si půjčit asi čtyřnásobek našeho ročního zisku. Dále se poohlížíme po dalších příležitostech, zaprvé se zvyšuje kapacita možného financování a zadruhé jsou právě akvizice důležitou komponentou našeho podnikání.
Když mluvíte o lidech, v Česku pro Avast pracuje asi 1200 lidí, z toho tři čtvrtiny na výzkumu a vývoji. Kromě akvizic firem, je vůbec kde brát?
Samozřejmě to není úplně jednoduché. Jsme jeden z největších technologických zaměstnavatelů v republice, je důležité pro nás spolupracovat například s univerzitami. To je pro nás líheň mladých talentů a jsme z nich nadšení, nicméně získávání seniorních zaměstnanců už je komplikovanější. Proto řešíme otázky toho, jak dostávat lidi ze zahraničí do Česka, případně bereme v potaz další lokace. Poslední firma, kterou jsme koupili, je z Žiliny, díváme se proto i na další příležitosti z regionu.
Jednou z největších bezpečnostních hrozeb v minulém roce byla nelegální těžba kryptoměn, stále tento trend trvá?
Určitě vidíme pokles, ale stále to platí. Implementovat technologii pro těžbu kryptoměn je pro kyberzločince velmi jednoduché. Ano, bitcoin několikanásobně klesl a lidé už do nich tolik neinvestují, na trhu je ale stále velké množství peněz. Z pohledu kyberzločinců je to jeden z nejpřímočařejších způsobů, jak peníze vydělat, ve srovnání s dalšími hrozbami.
Zmínil jste také, že éra umělé inteligence začala teprve před pěti lety, jak jste tuto transformaci vnímal?
Je to určitý proces, který je daný růstem škály problému. Dříve jsme zde měli armádu analytiků, kteří ale data nedokázali zpracovávat ručně. Postupně se tyto procesy začaly automatizovat s tím, jak přicházely a začaly se prosazovat umělá inteligence a strojové učení. Důvodem bylo to, že tato technologie s ohledem na množství dat začala dávat smysl.
Je tedy Česko na dobré cestě ve vývoji umělé inteligence?
Jsem vcelku optimista, myslím si, že tu máme některé silné skupiny a tahouny. Hodně se mi líbí, co se děje na ČVUT, kde je dobrá kombinace akademického výzkumu s přesahem do průmyslu. Spolupráce s nimi je v tomto velmi dobrá. Nejsme ale jediní, hrozně bych si proto přál, aby si toto Česká republika vzala jako způsob, který nám pomůže stát se ze země montoven zemí s průmyslem 4.0.
| Absolvent ČVUT se programovat učil jako dítě doma z knížek. V Avastu začínal jako brigádník v prvním ročníku vysoké školy, nastoupil v roce 2000. Postupně se vypracoval na technického a provozního ředitele, je minoritním akcionářem firmy, podle prospektu vydaného k IPO držel dvouprocentní podíl. Firmu jako generální ředitel má přebrat po deseti letech řízení Vince Stecklera v červenci a to v dobré kondici. Za první čtvrtletí zvýšila provozní zisk EBITDA na 117,5 milionu dolarů a tržby na 209,1 milionu dolarů. |
