Etické problémy kolem Andreje Babiše jsou pro jeho příznivce podružné, říká politolog Josef Mlejnek jr.
Čím si vysvětlujete, že hnutí ANO se těší stá- le tak vysoké podpoře, přestože Andrej Babiš má na krku několik váž- ných kauz?
Daří se ekonomice, je líp, vláda může plnit sliby, zvyšovat důchody, rostou mzdy. Babiš je navíc, ať si o něm myslí kdo chce, co chce, šikovný politik. Politik schopný, samozřejmě pomocí marketingu, oslovit určitý segment veřejnosti. Vyvolat v něm dokonce dojem, že s lidmi sdílí jejich hodnoty a po- hled na svět, že je jedním z nich. Že na ně myslí a něco pro ně dělá.
Která z pokračujících kauz by mu mohla způsobit největší politické škody?
Dokud je líp, může být Babiš vůči těmto kauzám imunní. Pochopitelně nelze vyloučit, že jednoho dne už ani jeho příznivci nápor negativních informací neunesou. Ale zatím to tak nevypadá. Běžný volič Andreje Babiše na etické námitky ohledně jeho působení zpravidla odpoví: „Já vím, on Babiš není žádné neviňátko. Ostatní kradou ještě víc a on alespoň něco dokázal a něco zařídil i pro obyčejné lidi.“ Pravdivost podobných názorů je samozřejmě diskutabilní, leč jsou poměrně silně zakořeněny. Etická argumentace opozice nebo Milionu chvilek se pak ale od nich odráží a je neúčinná.
Posunují se s Andrejem Babišem hranice toho, co je u vrcholných politiků tolerovatelné, nebo to je jen výjimečný případ?
Velkopodnikatele ve vysoké politické funkci jsme tu ještě neměli. Jinak bychom ale našli řadu případů, kdy veřejnost politikovi ledacos toleruje, protože má jiné pádné důvody pro to, aby s ním sympatizovala.
