Summit pro klimatickou akci OSN, který se koná během nadcházejícího víkendu v New Yorku, má především potvrdit závěry Pařížské dohody o ochraně klimatu. Svět by měl ale také začít hledat způsoby, jak reálně snížit globální emise, říká v rozhovoru pro E15.cz klimatolog Radim Tolasz, zástupce Česka na Mezivládním panelu pro změny klimatu (IPCC) a historicky první laureát Ceny za komunikaci změny klimatu. Již v sobotu se před summitem uskuteční také historicky první mládežnický summit OSN. „Obrací se k budoucnosti celé společnosti, vůbec nejsou jako sobečtí hippies,” říká Tolasz.
Aktivistka Greta Thungergová je celosvětový fenomén, stal se z ní symbol boje proti změnám klimatu. Jak ji vnímáte vy?
Jako symbol selhání světové politiky. Kdyby už minimálně 30 let, od první zprávy IPCC, směřoval svět k bezfosilní budoucnosti, mohla Greta v klidu chodit do školy.
Neškodí paradoxně kontroverze okolo Grety Thunbergové diskusi o ochraně klimatu? Například český klimaskeptik Vítězslav Kremlík tvrdí, že ji „zneužila klimatická mafie“?
To určitě ne, Greta to dělá způsobem, který škodit nemůže. A Kremlíkova slova o klimatické mafii komentovat nechci.
V očích mnohých se symbolem boje proti změnám klimatu stává debata o zákazu letecké dopravy. Letecká doprava je přitom zodpovědná jen za dvě procenta globálních emisí, je tedy vůbec vhodným symbolem tohoto boje?
My vůbec nepotřebujeme symboly, my musíme konat. A vliv člověka na klima snížíme tím, že přestaneme využívat fosilní zdroje a budeme se vhodně starat o krajinu. To je recept, který známe 30 let. Nepůjde to ze dne na den a nebude to jednoduché, ale měli bychom přestat poslouchat všechny „Kremlíky“ a konečně se podívat kolem sebe. V minulosti se podařilo výrobní technologie odsířit a odprášit, tak teď je budeme muset oduhlíkovat všude tam, kde to je technologicky možné. Není třeba přijímat opatření bezhlavě, ale taky není možné dalších 30 let čekat.
Bere podle vás mladší generace ekologii a klimatické změny vážněji, než starší lidé?
Teď to tak vypadá, že to mládež bere vážněji. Ale ještě na začátku roku jsme od českých Fridays for Futures, studentů stávkujících za ochranu klimatu, mohli slyšet, že neměli informace, že se o problému nikde nic nedozvěděli. Kdyby to brali vážně i před Gretou, tak by si ty informace našli nebo by tlačili na své učitele, ať jim k tomu něco řeknou. Informací je totiž dostatek už mnoho let.
Selhává tedy v tomto ohledu vzdělávací systém?
Hodně to záleží na vyučujících. Já jsem například loni v lednu přednášel na Gymnáziu ve Frýdlantu nad Ostravicí. Půl roku před tím, než začala Greta stávkovat, protože tam jsou vyučující a studenti, kteří měli zájem. A nebylo to zdaleka poprvé, co jsem na střední nebo základní škole přednášel. Kdykoliv jsem byl pozván, snažil jsem se vyhovět. Ale neumím posoudit, jestli to bylo a je běžné, že jsou experti z různých oborů takto zváni na školy. Mělo by to být normální.
Dá se říct, že jsou pro mladou generaci takováto témata v podstatě novou identitou, podobně jako hnutí hippies?
S tím bych to vůbec nesrovnával. Tehdy šlo hlavně o chování jednotlivců, bylo to hnutí v podstatě hodně sobecké. Dnešní klimatická mládež se obrací ke společnosti a k budoucnosti celého společenství. O to to mají těžší.
Jaké výsledky nebo změny přístupu můžeme od nadcházejícího summitu OSN očekávat?
Já od summitu v New Yorku žádné změny neočekávám. Podle mě jde zde především o potvrzení Pařížské dohody a začátek diskusí o tom, že aktuální dobrovolné závazky jednotlivých zemí jsou podle loňské zprávy IPCC nedostatečné. A tak jako před časem malé ostrovní státy tlačily na bohatý sever, aby přijal opatření ke snížení emisí, tak ten bohatý sever musí dnes najít způsoby, jak začít snižovat emise globálně.
Plán se týká šesti hlavních oblastí od globální transformace energetiky po adaptaci na dopady změn klimatu. Jaká opatření potřebuje Česká republika nejvíce?
V Česku jde hlavně o ukončení fosilního průmyslu a o podporu udržitelného hospodaření v krajině. Zároveň platí, že musíme více podporovat vědu, výzkum, technologie a vzdělávání, protože bez toho se v budoucnu neobejdeme. Všechny státy světa se musí zabývat celou plejádou opatření, které umožní přirozený vývoj klimatu.
Tento týden jste při přebírání Ceny za komunikaci změny klimatu říkal, že nemáte rád, když se ekonomové pletou do klimatologie. Proč?
Ekonomie a klimatologie mají hodně společného v používání statistických metod zpracování dat. To však některé ekonomy přivádí k omylu, že rozumí klimatologii a snaží se nás klimatology poučovat o fyzice atmosféry nebo o modelech změn radiačního působení v atmosféře. A přitom bychom všichni nutně potřebovali, aby co nejvíce ekonomů vzalo naše pravděpodobnostní scénáře a vyhodnotilo možnosti jednotlivých průmyslových sektorů na ně reagovat. A totéž musí udělat sociologové a politologové, abychom věděli, co nízkouhlíková ekonomika do budoucna přinese. Jaké náklady a jaké výnosy.
Jak vnímáte reakce firem na společenské tlaky na jejich větší ekologičnost?
Firmy budou vždy dělat jen to, co se jim vyplatí. A to je v pořádku. Politici musí nastavit ekonomické prostředí tak, aby se firmám vyplatilo být ohleduplný k životnímu prostředí.
