Kdyby stát během pandemie selhal, tak leží venku mrtví lidé, takže neselhal, tvrdí biochemik Zima

Video placeholde

Spletl jsem se jen v tom, že koronavirus má menší smrtnost než chřipka, jinak si za vším stojím, říká rektor Univerzity Karlovy, biochemik Tomáš Zima. V rozhovoru hájí ideu promořování mladých, nesmyslnost plošného testování i plošného nošení roušek. Mladé lidi by neočkoval. Při obraně před novými mutacemi podle něj není klíčové sekvenování.

Tomáš Zima loni skončil s těžkým průběhem covidu na ECMO a měl štěstí, že nezemřel. Jeho pohled na pandemii to nezměnilo. Trvá na tom, že je to mediální pandemie. Třicet tisíc mrtvých v rozhovoru trochu relativizuje, pozastavuje se nad statistikami a nad tím, jak se tvoří. Česko podle něj počítá mezi mrtvé s covidem i lidi v terminální fázi rakoviny. Zároveň ale zdůrazňuje, že na každém životě záleží.

Kdyby stát selhal, tak leží venku mrtví lidé, takže stát neselhal, tvrdí Zima. Staly se ale podle něj chyby, což je do jisté míry přirozené. Rektor teď apeluje na zrušení plošného testování. Velký smysl nevidí ani v intenzivnějším PCR testování, i to prý odhalí lidi jen v určité fázi nemoci. To vše ale záleží na tom, v jaké fázi epidemie je. Pokud by se znovu rozjela, bude prý mít plošné testování znovu smysl. Zároveň podle Zimy mělo být zavedeno loni v září.

Je třeba reagovat podle rychlosti růstu epidemie, ne podle toho, jaká mutace se tu nachází, míní Zima. Říká, že s nástupem jednotlivých mutací v Česku se křivky příliš nezměnily. Na argumentaci, že právě britská mutaci stojí za zhoršením epidemie před posledním lockdownem, reaguje mj. tím, že sama varianta viru klíčovou roli nehraje.

Další díly pořadu Prostor X najdete zde >>>