Hromadné žaloby mají být i v Česku, vymáhat škody po státu ale návrh nedovoluje

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Soud - ilustrační foto
Soud, ilustrační foto
3
Fotogalerie

Nekalé praktiky v hospodářské soutěži a byznys pro ty, kteří by skupiny poškozených spotřebitelů zastupovali před soudy, namísto ochrany lidí. Výhrad k návrhu zákona o hromadných žalobách ministerstva spravedlnosti se v připomínkovém řízení sešly stovky. Kromě Hospodářské komory nebo Unie zaměstnavatelských svazů je vznesl i Nejvyšší soud. 

Smyslem normy má být podávání kolektivních žalob například na banky za vysoké poplatky či na mobilní operátory za drahé služby. Předloha však nepočítá s vymáháním škod na státu za újmy způsobené třeba ekologickými haváriemi nebo neadekvátními zásahy policie. 

„Lze se domnívat, že právě u vědomí problematičnosti zvolené koncepce hromadných žalob vyňal předkladatel z věcné působnosti zákona žalobu na stát,“ napsala ve svém stanovisku Hospodářská komora.

Kritizované jsou také vysoké odměny pro takzvané správce skupin žalujících a nesoulad předlohy se směrnicí EU o reprezentativních žalobách, kterou v prvním čtení schválil Evropský parlament. 

Ministerstvo navrhuje, aby správci inkasovali z vysouzené částky 20 až 30 procent. „Po přijetí zákona by vzniklo celé podnikatelské odvětví zaměřené na výdělek z hromadných žalob. Ukazuje to praxe ve Spojených státech,“ uvedl výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek s tím, že z této formy žalob by se navíc stal nástroj konkurenčního boje.

„Zákon nezabraňuje tomu, aby si firma vytvořila spolek, který bude žalovat její konkurenci,“ souhlasí Bohumil Havel z Ústavu státu a práva Akademie věd. Evropská směrnice podle něj naopak neumožňuje, aby se správcem stal prakticky kdokoliv. „Mohou to být jen neziskové organizace, renomovaná občanská sdružení či ombudsman,“ doplnil.  

Ministerstvo argumentuje snahou správce motivovat. „Získají nárok na odměnu a náhradu nákladů řízení pouze ve chvíli, kdy budou mít alespoň částečný úspěch ve věci. V opačném případě nezískají nic,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona.

Nejvyšší soud doporučil jeho zásadní přepracování. „Z civilního řízení stane tržní prostor, kde namísto ochrany práv půjde v první řadě o generování profitu,“ napsal v připomínkách.  

Hrozí i zahlcení krajských soudů, které by měly hromadné žaloby řešit. „Raketově by jim vzrostla agenda,“ podotkl Havel. 

E15