Do prázdnin chce ministerstvo obrany uzavřít s Izraelem zakázku na 3D radary, na podzim pak smlouvu s dodavatelem pásových bojových vozidel. „Máme připravené modernizační projekty za téměř devadesát miliard, které bychom chtěli letos dokončit,“ říká šéf rezortu Lubomír Metnar (ANO) s tím, že kvůli současným bezpečnostním hrozbám vytváří armáda nová velitelství a jednotky.
Zahájili jste rekordní padesátimiliardovou zakázku na transportéry. Poslanci z výboru pro obranu ale pochybují, že ji stihnete uzavřít v září. Věříte, že se to podaří?
Jsem přesvědčen, že termín je uskutečnitelný. Obecně vzato ale musí být člověk realista, takže si uvědomuji nejrůznější možné vnější vlivy. Podařilo se nám však vyhlásit tendr s námi požadovanými parametry, a to za velmi přísných a také transparentních podmínek.
Co bude následovat?
Firmy vyhodnotí naše specifikace, případně se přihlásí do soutěže a posléze předloží své konkrétní nabídky. Celý proces bude uzavřen vícekolovým hodnotícím řízením, z něhož vyjde vítěz.
V prvním kole posoudíte nabídky a ve druhém zkusíte vyjednat co nejlepší podmínky včetně ceny?
Podmínky musejí být skutečně co nejlepší i proto, že jde o největší akvizici v historii české armády. Jedním z hlavních kritérií je alespoň čtyřicetiprocentní zapojení domácího průmyslu do výroby vozidel. Velké projekty musejí přinést českým občanům práci a peníze. Ve hře je i to, aby se transportéry kompletně vyráběly u nás v licenci.
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu napadá váš požadavek, aby integrátorem celého projektu byl státní podnik VOP CZ s devíti sty zaměstnanci. Mají přes něj jít i všechny subdodávky. Má na to kapacity?
Když trváme na tom, aby byl VOP CZ hlavním a jediným integrátorem, neznamená to, že celou zakázku kompletně zajistí sám. Budou se na ní samozřejmě podílet i další české firmy. Protože mám rád férový přístup, budu se asociace ptát, co za poslední tři čtvrtletí udělala pro to, aby více zapojila své členy. Je to asi na hlubší debatu, kterou jsem připraven vést. Zatím jsem ze strany asociace žádné oficiální připomínky neslyšel.
Někteří právníci míní, že není možné, aby stát určil jako hlavního integrátora svůj vlastní podnik. Nepůjde o nedovolenou podporu?
Ministerstvo má dohromady pět státních podniků. Je to z toho důvodu, abychom se jako stát i v době míru připravovali na možné krize, při nichž nemůžeme být závislí na externích, nebo dokonce zahraničních dodavatelích. Z našich pěti podniků je VOP CZ pro integraci výroby bojových vozidel nejvhodnější.
Zadání tendru říká, že se do transportérů musí vejít jedenáct vojáků, část má být umístěna ve zbraňové věži. Ale německá vozidla Puma, jejichž výrobce jste také oslovili, jsou devítimístná a mají bezposádkové, tedy dálkově ovládané věže. Oba parametry údajně odpovídají současným trendům. Nepožadujete už zastaralý koncept?
Něco takového si v žádném případě nemyslím. Armáda jistě ví, co potřebuje. Naši odborníci jsou v NATO respektováni. Byli v zahraničních misích, a proto znají bojové podmínky. Pro ilustraci lze uvést srovnání s americkou armádou. Zatímco Česko požaduje jeden typ pásového bojového vozidla v sedmi modifikacích, Spojené státy mají devět typů transportérů. To si ale samozřejmě nemůžeme dovolit, nemáme tolik peněz. Potřebujeme univerzálnější řešení.
Kde vidíte největší nedostatky armády?
Největší dluh je v zastaralé technice, v minulosti se ministerstvu její obnova příliš nedařila. Na druhé straně vidím právě tady největší potenciál a progres. Máme připravené modernizační projekty za téměř devadesát miliard, které bychom chtěli letos dokončit. Musíme armádu vybavit technikou, která odpovídá současným standardům NATO. Souvisí to i s tím, jak postupují jiné země.
Zdá se ale, že Polsko a Maďarsko, které před dvaceti lety vstupovaly do NATO společně s Českem, jsou v modernizaci mnohem dále. Poláci masivně investují kvůli obavám z Ruska, budou kupovat další letadla, vrtulníky nebo ponorky. Maďaři se zase vyzbrojili německými tanky Leopard.
Rozhodně to není tak, že by se českému ministerstvu v akvizičním procesu vůbec nedařilo. Nejen Polsko a Maďarsko, ale i Německo realizují některé projekty velmi dlouho. Určitě nejsme nejhorší, i když se na to doma hodně poukazuje.
Proč se nákupy vlečou?
Netvrdím, že akvizice jdou podle našich představ. Je to složitý proces, který je vázán nejen na národní, ale i na unijní legislativu. To je třeba vnímat. Slovensko a Maďarsko zpravidla postupují tak, že pořizují techniku na mezivládní úrovni. Je to dobrý proces, s nímž máme zkušenosti i my. Ale nejde použít u všeho.
Jak to vypadá s 3D radary, o jejichž nákupu formou mezivládní smlouvy s Izraelem rozhodl bývalý kabinet Bohuslava Sobotky v roce 2016?
Pevně věřím, že se blížíme k uzavření smlouvy. Její podpis máme naplánovaný na první polovinu roku. Je ale třeba upozornit na to, že od loňska je kvůli této zakázce vedeno Vojenskou policií trestní řízení. Nevím, v jakém je to stavu, protože to není v mé kompetenci. Na druhé straně může z hlediska vyšší právní síly dojít ke změnám. Děláme všechny kroky, abychom problém nahrazení zastaralých sovětských radarů vyřešili co nejdříve.
Zmínil jste nevyhovující českou legislativu. Co říkáte na zákon o zadávání veřejných zakázek?
Zákon je výborný, předkladatelé ho velmi propracovali. Jen je problém podle něho něco efektivně a v přijatelném čase nakoupit. Tuto oblast analyzujeme, abychom zjistili, jestli je možné zlepšení.
Navrhnete nějaké úpravy?
Pro efektivitu akvizičního procesu je v první řadě důležitá revize vnitrorezortních norem, postupů a metodik, kterou jsem zadal. Dále je nutná identifikace legislativních možností a případných návrhů pro novelizaci zákona.
Už víte, co byste změnili?
Je třeba pokrýt legislativně hluchá místa. Třeba to, abychom mohli vypisovat výběrová řízení na nákup techniky včetně jejího servisu po celý životní cyklus trvající i třicet let. Místo jedné soutěže ale musíme vypisovat dvě. Oblast servisu není v zákoně pregnantně vymezena. Existuje také zásobovací agentura NATO známá pod zkratkou NSPA, s níž spolupracujeme. I tady chybí nastavení přesných podmínek včetně komodit, které přes agenturu nakupujeme.
Armáda chce obnovit operační velitelství a zřídit velitelství pro teritoria. Je to kvůli vyššímu napětí v Evropě a ve světě?
Chystané změny ve struktuře velení a řízení vojska reflektují aktuální bezpečnostní situaci a možné hrozby, kterým by mohlo Česko čelit. Jde o vývoj na východě směrem k Rusku.
Kolik nových velitelství dohromady bude?
V Brně už vzniká velitelství kybernetických sil a informačních operací. Dále počítáme s velitelstvím pro teritoria, které bude řídit krajská vojenská velitelství, a hlavně koordinovat činnost aktivních záloh při přípravě na obranu strategických míst. A do budoucna chce armáda vytvořit samostatné velitelství pro operace.
Co budou mít tato velitelství na starosti?
Taktická vrstva bude provádět výcvik a řídit běžnou činnost jednotlivých útvarů. Hierarchicky vyšší operační vrstva bude mít na starosti možné nasazení sil.
Chystáte nový výsadkový pluk. Můžete přiblížit jeho úkoly?
Na nový pluk, který má být připraven do roku 2026, budou kladeny nároky na velmi rychlé reakce. I v tomto případě jde o zvýšení akceschopnosti a efektivity armády. Pluk bude muset být schopen nasazení v řádu hodin až dnů. Náklady na jeho výstavbu se pohybují od jedné a půl do čtyř miliard korun. Jádrem budou čtyři výsadková komanda a jedno komando složené z aktivních záloh. Celý tento záměr ale bude muset nejdříve schválit vláda.
Máte vyčlenit vojáky pro takzvanou iniciativu připravenosti NATO. Bude jich zhruba osm set se dvěma stovkami kusů techniky, jak jste nedávno odhadovali?
Země NATO se shodly na konceptu označovaném jako 4x30, který znamená, že připraveno k akci bude do třiceti dnů od vydání rozkazu třicet mechanizovaných praporů, třicet letek a třicet bojových plavidel. Stejně jako ostatní spojenci jsme obdrželi požadavek na zařazení některých schopností do této iniciativy. Jedná se o bojové jednotky i prvky bojové podpory z oblasti pozemních i vzdušných sil. Nyní analyzujeme naše možnosti. O celkových závěrech budeme jednat na zasedání ministrů NATO v červnu.
Do roku 2025 potřebujete získat ještě pět tisíc profesionálních vojáků, dohromady jich má mít armáda třicet tisíc. Naberete tolik lidí s dostatečnou fyzickou a psychickou kondicí?
Nábor se zatím daří. Předpokládám ale, že kvůli optimální naplněnosti útvarů to bude čím dál složitější problém.
Co děláte pro to, abyste oslovili mladé lidi?
Používáme sociální sítě, zdůrazňujeme, že vojáci budou používat novou techniku. To považujeme za klíčové.
| • Vystudoval Vyšší policejní školu Ministerstva vnitra ČR a pak Ostravskou univerzitu. • Jako vyšetřovatel získal ocenění za to, že dostal před soud pachatele žhářských útoků ve Vítkově. • V roce 2011 se stal šéfem bezpečnosti strojírenského podniku Jana Světlíka. • V roce 2013 byl jmenován prvním náměstkem ministra vnitra, po nástupu Milana Chovance (ČSSD) do čela rezortu se vrátil do soukromé sféry. Zasedal v orgánech firem VTK Special a Vítkovice Heavy Machinery. • V první vládě Andreje Babiše (ANO) se stal ministrem vnitra, od loňského června je ministrem obrany. |
