Jak poznáte, že děláte něco nového? Neexistuje na to trh, říká Václav Muchna z Y Softu

Václav Muchna, spolumajitel technologické firmy Y Soft

Václav Muchna, spolumajitel technologické firmy Y Soft Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Václav Muchna, Y Soft
Robotická ruka k testování 3D tiskáren.
Robotická ruka k testování 3D tiskáren.
Robotická ruka k testování 3D tiskáren.
Robotická ruka k testování 3D tiskáren.
6
Fotogalerie

Zatímco nyní řeší globální softwarová společnost Y Soft především nedostatek čipů a v důsledku toho hubenější tržby, její zakladatel Václav Muchna už srší nápady, co bude firmu živit za pět deset let. Jako třeba roboti, kteří pracují s umělou inteligencí a počítačovým viděním. „Trošku jsme předběhli dobu, u zákazníků vidíme velkou nedůvěru,“ usmívá se Muchna.

Jak se vás dotkl rusko-ukrajinský konflikt? Máte na Ukrajině a v Rusku ještě nějaké zákazníky?

Mluvil bych v minulém čase – měli jsme tam zákazníky. Ročně jsme dělali v Rusku a na Ukrajině byznys za milion eur, takže to nebyl úplně nejdůležitější trh. Východní trhy neumějí tolik ocenit přidanou hodnotu, proto pro nás nebyly tak zajímavé. Větší dopad je reputační. Do Ruska dodáváme skrze globální kontrakty a postoj nadnárodních firem k válce je různý. Snažíme se nějak bránit tomu, když tam náš partner chce i nadále dodávat.

Z Ruska už tedy nemáte žádný zisk?

To, co jsme mohli přímo ovlivnit, jsme zastavili. Odmítli jsme třeba i poskytnout zákazníkům podporu, ale na druhou stranu jsme vrátili peníze z nevyčerpaných smluv, aby to bylo fér.

Pak máme určitou část globálních kontraktů, kdy do Ruska dodáváme přes další partnery v USA nebo Japonsku. A až zpětně dostaneme vyúčtování. V těchto zakázkách nám nějaký byznys stále zůstává, ale jak velký je, se dozvíme až po vyúčtování. Zavázali jsme se, že sto procent obratu z těchto kontraktů věnujeme přímo Ukrajině.

Kolik už jste na Ukrajinu poslali peněz?

Je to v jednotkách milionů korun. Peníze jsme poslali ukrajinské ambasádě či Člověku v tísni.

Z Ukrajiny i z Ruska odchází řada mladých vzdělaných lidí. Chcete toho využít?

Předně bych chtěl, aby se k tomu naše vláda postavila víc byznysově, ne jen filantropicky. Polsko dokáže uprchlickou vlnu využít a slízává smetanu, my paběrkujeme. Vláda místo zastavení víz pro ruské občany měla nastavit jasné podmínky pro Rusy, kteří odmítnou režim. Ti by měli získat v Česku stejné podmínky jako ukrajinští uprchlíci, tedy pracovní vízum. Z Ruska i Běloruska utíkají šikovní ajťáci, kteří tam stejně pracovali pro mezinárodní firmy.

Jste v kontaktu s přicházejícími Ukrajinci?

Na Ukrajině jsme měli spoustu partnerů, jimž jsme nabídli, že ubytujeme jejich rodiny. Ale většina z nich tam zůstala. Ještě donedávna jsme na poli výzkumu a vývoje neuměli zaměstnávat vzdáleně. To se začalo měnit s koronavirovou pandemií, stále to testujeme, ale zatím to nefunguje úplně dobře.

Jak válka na Ukrajině promění světový byznys?

Z toho, co se děje na Ukrajině, mám noční můry, budím se ze spaní. Nemyslel jsem si, že je něco takového v 21. století ještě možné. Měl jsem utkvělou představu, že byznys přispívá k míru, a to se mi za jeden den zhroutilo. Putin zničil životy svého vlastního národa, vymazal střední třídu. Oligarchů se to tolik nedotkne. Reálný ekonomický dopad na Rusko bude vidět za půl roku, za rok i za pět let. Válka na Ukrajině je pro mě důkazem, že globalizace není tak mírotvorná, jak jsem si myslel.

Může to znamenat konec globalizace?

Konec ne, ale její přehodnocení určitě. Ze signálů na trhu mohu říct, že tlak na snižování výrobních nákladů nakonec stejně převáží. Trvalá udržitelnost dodávek je téma teď, když je nemáte. Ale ve chvíli, kdy svět začne opět normálně fungovat, se na to strašně rychle zapomene. I české firmy se do Ruska po válce bez mrknutí oka vrátí.

Evropská unie chce sice v Evropě začít dělat čipy, ale potřebné materiály stejně budeme muset dovážet. Svět je, pokud jde o přírodní zdroje, tak strašně provázaný, že sem kompletní řetězec nedostaneme.

Jak vás ovlivňuje nedostatek čipů?

Stále vidíme obrovský převis poptávky nad nabídkou. Jedna z věcí, kterou vyrábíme, jsou čtečky bezkontaktních karet, kterými se člověk autentizuje třeba u tiskáren. Kdybychom je přestali dodávat a místo nich dodali ty zásoby čipů, které k nim máme k dispozici, vyděláme dvakrát tolik.

Čipy jste dnes sice schopni koupit, ale za podmínek, které jsou nepřijatelné. Kéž by ceny čipů rostly tak, jako rostou ceny elektřiny či ropy. Jsme svědky i dvacetinásobného nárůstu cen, dodací lhůty jsou více než roční. Trh se s tím postupně sžívá. Můj osobní odhad je, že situace se začne zlepšovat až v polovině příštího roku, kdy začnou reálně nabíhat velké továrny, které se teď stavějí.

Jak velká část vašeho byznysu kvůli nedostatku čipů stojí?

Až třicet procent. Deset milionů eur ročně.

Už v době covidu jste mluvil o tom, že vás znervózňuje propad tržeb. Mířili jste přitom až ke dvěma miliardám korun. Jak to vidíte nyní?

Dvě miliardy jsou stále blízký horizont. Jen potřebujeme čipy a pak už to půjde. Samozřejmě že to má dopad na byznys, ale firma zůstala stabilní, zaměstnáváme stále stejný počet lidí.

Trochu jsme restrukturalizovali místa. Za poslední rok jsme zvýšili investice do výzkumu a vývoje dvojnásobně. Jedním z důvodů byla i transformace tohoto oddělení, tedy vznik bezmanažerské organizace, ale byly tam zavedeny i další změny, což v oblasti produktivity nese opravdu dobré výsledky. Proto má smysl do vývoje nalít více peněz. Musíme zajistit, aby firma měla po odeznění krize adekvátní produkty.

Jaké produkty to jsou?

Hlavní oblastí je cloud. Náš obor mu hrozně moc odolával. Papír i pdf nesou citlivé informace, a proto se firmám nechtělo to pouštět na servery. Nicméně proto, že lidé nyní pracují z domova, se ty soubory stejně dostanou mimo kancelář.

Osmdesát procent prodejů jde do firem se šesti sty a více zaměstnanci, což je menší část trhu. Větší část trhu tvoří menší firmy, ale u těch jsme nikdy nedokázali být konkurenceschopní. Dvacet procent byznysu jsme tam prodali, ale to je vůči velikosti trhu nepoměr. Hodně se díváme na Ameriku, kde máme právě v segmentu malých a středních firem velký potenciál.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!