Šéf fondu Genesis: Peněz je na trhu stále dost. Investoři jsou ale opatrnější

Jiří Beneš, ředitel a partner fondu Genesis

Jiří Beneš, ředitel a partner fondu Genesis Zdroj: Michaela Szkanderová

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Jiří Beneš, ředitel a partner fondu Genesis
Jiří Beneš, ředitel a partner fondu Genesis
Jiří Beneš, ředitel a partner fondu Genesis
9
Fotogalerie

Zakladatelé českých firem stárnou a často své podniky nemají komu předat. Situace na trhu hodlá využít nově založený investiční fond s "palebnou silou" kolem jedné miliardy korun spřízněný se společností Genesis Capital. Jiří Beneš, ředitel fondu a současně prezident Czech Private Equity & Venture Capital Association, popisuje v rozhovoru plány nového fondu. A třeba i to, čemu se fond bude chtít vyhýbat. "Investoři si dávají hodně velký pozor na automobilový průmysl," říká Beneš.

První informace o novém fondu Genesis Growth Equity Fund I se objevily už v roce 2018. Proč trvalo spuštění tak dlouho?

Čas samozřejmě zabralo strukturování fondu a přípravné práce. Soustředili jsme se na získání institucionálních investorů typu Evropského investičního fondu a podobné instituce mají pochopitelně svůj rozhodovací proces. Rok až rok a půl je standardní čas přípravy a spuštění institucionálního private equity fondu.

Nebudete se kanibalizovat se stávajícím fondem z Genesis Capital?

Nový fond zastupuje novou linii fondů Genesis Capital. Nekonkurujeme si ve stejných příležitostech na trhu. Zaměřujeme se na menší firmy s vyšším růstovým potenciálem. Dosavadní starší fond se orientuje na středně velké společnosti. Mezi oběma fondy je jasná dělící čára.

Proč jste se rozhodli zaměřit nový fond na menší firmy? Už není dostatek větších akvizičních cílů?

Tak to určitě není. Segment středních a menších firem je do určité míry neobhospodařovaný, v této oblasti jsou omezené zdroje akciového kapitálu. Navíc v České republice stále více v menších firmách rezonuje téma nástupnictví. Majitelé často nemají firmy komu předat a musejí řešit vlastnický problém. Generační obměna není jen mediální téma, ve firmách založených v devadesátých letech je prostou matematikou vidět, kolik je v současnosti zakladatelům let. Neříkáme, že v tomto segmentu není konkurence investorů, ale klasické private equity fondy se díky růstu jejich velikosti zaměřovaly v posledních letech spíše na větší cíle. Tím se logicky uvolňoval prostor pod nimi.

Když říkáte, že se zaměříte na firmy s větším potenciál růstu, znamená to, že půjdete i do většího rizika?

Zaměření bude na firmy, které mají existující zákaznickou bázi, fungují minimálně několik let, jsou ziskové a vidí další příležitosti k růstu. Růst může být organický, rozšířením kapacit, může pocházet z akvizic, investic do inovací nebo expanze na další trhy. Rozhodně nechceme jít do segmentu start-upů.

Na jaké obory se zaměříte?

Máme tři sektorová témata odpovídající profilu české a slovenské ekonomiky. Je to zaprvé výroba a strojírenství s vyšší přidanou hodnotou. Zadruhé služby pro byznysové zákazníky, tedy obor, v němž je u nás mnoho segmentů služeb podstatně menších, než je obvyklé na západních trzích. A třetím investičním tématem jsou společnosti v oblasti technologií a inovací. Chceme se soustředit na firmy, které mají přidanou hodnotu, což se odráží ve výši jejich marží. Ve struktuře českého průmyslu je hodně subdodavatelů například z řad plastikářů, kteří mají marži dvě tři procenta. Mají stroj, kde na začátku někdo sype plastové granule a z druhé strany někdo jiný vyndává plastové díly. Marži mají dvě procenta a růst mezd může takovou firmu zničit.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!