Tomáš Langr: S dumpingovými cenami soutěží i advokáti

Tomáš Langr

Tomáš Langr Zdroj: Anna Vackova, E15

Přes veřejné zakázky ročně proteče několik set miliard korun, a proto je kolem nich vždy živo. Nyní je však ještě o poznání rušněji. Připravuje se novela stávajícího zákona a současně už i norma zcela nová.

A zatímco v minulých letech se pravidla měnila ve jménu boje proti korupci, nyní jsou dominantní hlasy, že se to s transparentností trochu přehnalo „V České republice to prostě neumíme jinak než jít ode zdi ke zdi,“ říká Tomáš Langr, majitel poradenské společnosti Otidea, která v oblasti zakázek dlouhodobě působí.

E15: Ministerstvo pro místní rozvoj už připravuje další změny pravidel pro zakázky. Co na ně říkáte?

Na veřejnost se toho zatím moc nedostalo, takže stále přesně nevíme, kam vláda a zákonodárci míří. Zajímavý je však návrh na zvýšení limitu pro vícepráce z dvaceti na padesát procent ceny zakázky. To je úplné popření protikorupčních opatření. Když projektant či někdo další vytvoří kvalitní podklady pro stavební zakázku, jsou v nich zahrnuty pojistky a sankce, nemusí být s vícepracemi problém. Nesmí se však stát, že je projekt nekvalitní a že kvůli tomu narůstají náklady na samotnou stavbu.

E15: Avšak podle některých názorů stavbu bez dodatečných nákladů postavit nelze.

Může se samozřejmě stát, že na stavbě se něco objeví v podloží, co nikdo nepředvídal. Ale na to máme nástroje, jak si s tím poradit. Zvýšit hranici pro vícepráce na padesát procent mi zkrátka připadá nepřiměřeně mnoho.

E15: Ale v západní Evropě jsou přece limity pro vícepráce vyšší než v Česku, a funguje to.

Určitě. Jenže myslím, že v Česku si na to brousí zuby různí lobbisté a stavební firmy. Pokud dospějeme k tomu, že se stavební firmy budou chovat, jak se chovat mají, bude to fungovat. Problém ale je, že uchazeči vědí, že zadavatel v drtivé většině případů vybere toho nejlevnějšího. Proto je nabídka ceny, která jde hluboko pod náklady, často jedinou šancí, jak zakázku získat. Jenže když někdo podhodnotí cenu a rovnou počítá s padesátiprocentními vícepracemi, asi to není ideální veřejná zakázka.

E15: Takže ministerstvo pro místní rozvoj podléhá tlaku stavební lobby?

Paní ministryně Jourová se v expertní skupině, která se podílí na přípravě nového zákona o veřejných zakázkách, asi obklopuje špatnými lidmi a navíc má dost jiné práce. Složení této skupiny, která by na změnách měla pracovat, mi nepřipadá korektní. Někteří z odborníků, kteří v ní jsou, by se práce komise kvůli svým škraloupům skutečně účastnit neměli.

E15: O koho jde?

Jmenovat nemohu. Je však zajímavé, že jde o představitele celých lobbistických skupin, kteří mají na ministerstvu pro místní rozvoj poměrně velký vliv. Jeden z těchto expertů například půjčil peníze představiteli veřejné správy, a dostal se tím do jasného střetu zájmů. Další má zase prsty v poskytování právních služeb bez uzavření smlouvy pro ministerstvo vnitra v hodnotě přes třináct milionů korun, navíc je tam i podezření ze spáchání trestného činu sjednávání kartelové dohody. Do třetice je tam člověk známý z minulosti kontakty s lidmi, o nichž se mluví ne zrovna v lichotivých souvislostech.

E15: Jinou změnou navrhovanou z některých stran je další zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, které se nemusejí řídit zakázkovým zákonem. To by bylo v pořádku?

Zvýšení limitů pro malé stavební zakázky na deset milionů korun je naprostý nesmysl. Byl by to jeden z nejvyšších limitů v Evropě. A přímé podání ruky korupci.

V Česku máme tendenci vždy něco obejít a podlézt, takže se obávám, že i s novým zákonem to může dopadnout všelijak

E15: Zákon o veřejných zakázkách je asi nejčastěji novelizovanou normou. Je to výsledek boje o vliv na ty stovky miliard, které stát ročně utrácí?

Každá nastupující vláda má v programu změnu veřejných zakázek. Ministerstvo pro místní rozvoj původně avizovalo, že se udělá až nový zákon platný od roku 2016. Mezitím ale dospěla k tomu, že se udělá ještě menší novela stávající normy. Platný zákon je přitom už tak přebujelý a nepřehledný.

E15: Co čekáte od nového zákona, který se vedle novely tohoto současného začíná připravovat?

Doufám, že to bude jednoduchý, vstřícný a všem sympatický zákon. V Česku však máme tendenci vždy něco obejít a podlézt, takže se obávám, že i s novým zákonem to může dopadnout všelijak.

E15: Takže nyní prostředí kolem zakázek jednoduché, vstřícné a sympatické není?

Současné lhůty vyplývající ze zákona celý zadávací proces natolik protáhly, že se zakázky jen těžko dokončují. A potom se všichni diví, že je zakázek méně. Máme klienta, který opakuje tendr na nová okna už počtvrté.

E15: Zakázek ale podle oficiálních čísel přibývá.

Jste si tím tak jistý? Možná přibývají, ale nějak se je nedaří dokončovat.

E15: Co vás při práci kolem zakázek nejvíce pálí?

Nejvíce nás trápí kontroly dotací. Několik dní trvající kontroly dotačních orgánů jsou poměrně nepříjemné. Neustále skáčou do běžící zakázky a neúměrně ji prodlužují. Dokonce jsem zažil případy, že když jsme jim poslali čistopis zadávací dokumentace, byl tento materiál vynesen ven. Přitom jde o dokumenty, které by měly být přísně utajené.

E15: Nemá však přísnější kontrola dotací po různých aférách svůj význam?

To určitě ano. Mělo by ale jít spíše o dotační poradenské orgány, nikoli šikanózní organizaci, která zadavatelům hledá v papírech drobné chyby. Nedávno jsme se setkali s případem, kdy se jeden zadavatel zpozdil o jeden den s uveřejněním závěrečného formuláře oznamujícím vítěze zakázky a dotační kontrola mu zkrátila dotaci o čtvrtinu. A přitom šlo o banální dokument, který má pouze informativní charakter a vůbec nic neovlivňuje.

E15: Proč se to děje?

Dotační orgány musejí vykázat práci. Roli hraje trochu také neznalost situace. Na kontroly chodí často mladí lidé, kteří nedávno nastoupili, takže zkoumají i věci, které by neměly být předmětem kontroly. Setkali jsme se s případy, kdy řešili gramatiku nebo grafické zpracování.

E15: Hlavním motivem pro poslední velkou změnu zakázkového zákona bylo snížení korupce a zvýšení transparentnosti utrácení státních peněz. Změnilo se něco reálně?

Je znát, že zákon skutečně k něčemu byl. Je pravda, že je těžký, složitý a těžkopádný. Na tom se shodneme. Bylo to však asi potřeba, protože míra korupce se opravdu lehce snížila. Díky tomu, že začaly pracovat orgány činné v trestním řízení a pár lidí bylo obviněno, je nyní strach úředníků citelný. Korupci ale jen novými zákony nevymýtíme. Můžeme ji však radikálně omezit, k čemuž je třeba, aby se chování úředníků i firem změnilo.

E15: Jenže úředník opáčí, že kvůli protikorupční hysterii nemůže zadávat zakázky jinak než podle nejnižší ceny.

V Česku to prostě neumíme jinak než jít ode zdi ke zdi. Jestliže jsme dříve měli předražené dálnice, teď jsou zase úplně nejlevnější. Máme to zkrátka asi v povaze, že neumíme jít střední cestou.

E15: Lze se z toho nějak vymotat?

Možná až generační výměna a výchova nové generace pomůže tomu, že bude platit: kdo krade, má být potrestán. Ne aby lidé viděli, že někdo něco ukradl a funguje veřejně dál. Několik lidí je obviněno, ale je ještě otázka, jak tyto kauzy dopadnou.

E15: Má tedy to, co se nazývá protikorupční hysterií, reálný základ, nebo je velké tažení proti korupci a povinnost vybírat podle nejnižší ceny spíše mýtus?

Je to mýtus. Veřejnou zakázku jde zadat i se subjektivním hodnocením. Úředníci však vybírají podle nejnižší ceny hlavně kvůli zjednodušení procesu. Jsou transparentní před občany, nikdo jim nemůže nic říci.

E15: Dopadá výběr podle nejnižší ceny i na vaši branži, tedy na poradce a administrátory zakázek?

Mimořádně nízká nabídková cena vládne všude. Ceny se tedy běžně podstřelují i v našem oboru. A to dokonce od nadnárodních advokátních kanceláří zvučných jmen, které administrují zakázky a které z velkých finančních výšin nejednou sestoupily pod naši úroveň. Občas si říkám, že být zadavatelem, takové ceny bych bral také. Ale bál bych se, že za podhodnocenou cenu nikdy nedostanu požadovanou kvalitu.

E15: Kdo má ve vašem odvětví finanční sílu vyhrávat zakázky s cenami pod náklady?

Už několik let cítím tlak firem, které dříve psaly jen evropské projekty. Těch však výrazně ubylo a tyto firmy hledají uplatnění na trhu. Tak přešly k administraci veřejných zakázek. Pustila se do nich také řada advokátních kanceláří. Takže konkurence je velká. Zadavatelé podle mě ještě nestačili rozpoznat, kdo v oboru je lepší a kdo horší.

E15: Je něco, co se podle vás v oblasti zakázek povedlo a funguje?

Určitě profily zadavatele, tedy elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatelé uveřejňují informace a dokumenty ke svým zakázkám. Transparentní novela zavedla povinnost zde zveřejňovat i zadávací dokumentace, smlouvy a další dokumenty k zakázkám nad půl milionu korun. Ty se staly skutečně funkčním nástrojem a transparentnost i obezřetnost úředníků posílily.

Tomáš Langr (46)
V byznysu se pohybuje už přes patnáct let. Svou společnost Otidea založil před deseti roky v reakci na vstup Česka do Evropské unie. Firma se od té doby vypracovala na předního hráče v poradenství kolem veřejných zakázek. Ročně proškolí zhruba čtyři tisíce lidí z veřejné i soukromé sféry.