Už ani nevím, jak dnes dánské peníze vypadají, říká Lone Fønss Schrøderová z dánské Saxo Bank

Lone Fønss Schrøderová

Lone Fønss Schrøderová Zdroj: profimedia.cz

Jedna z nejvýznamnějších dánských manažerek Lone Fønss Schrøderová začínala kariéru v koncernu Møller-Maersk, během let ale nahlédla také do dalších sfér byznysu. Vede kontrolní výbor v automobilce Volvo, je předsedkyní představenstva dánské Saxo Bank, hlavní poradkyní v Credit Suisse. Teď se mimo jiné zaměřila na fintech. „Některé z nových společností přinášejí opravdu radikální změny, protože nejsou ovlivněné konzervativním smýšlením,“ říká Schrøderová.

Z velkých koncernů jste svůj zájem stočila na start-upy. Co vás na nich tak zaujalo?

Prostředí výrazných inovací mě fascinuje. Společnosti, které nemusejí navazovat na žádný historický odkaz a které fungují na základě potřeb zákazníků, mohou dosáhnout skvělých výsledků. Je však daleko komplikovanější být inovátorem ve fintechu než v jakémkoli jiném obchodním odvětví, které není tak přísně regulováno jako právě trh finančních služeb.

Řada společností chce do bankovnictví přinést nové technologie, ale mnoho projektů je neúspěšných, protože nemají na tomto přísně regulovaném trhu zkušenosti. Snažíme se propojovat porozumění regulaci s porozuměním zákazníkům na základě našich rozsáhlých zkušeností v tomto odvětví.

Pracujete přímo pro nějaký fintechový projekt?

Sama působím ve start-upu Cash Works, který umožňuje rychlejší placení faktur. Zjednodušili jsme to využitím již zavedeného bankovního platebního systému, kdy zákazníci mohou svým dodavatelům nabídnout včasnou platbu se slevou.

Jedním z významných finančních projektů ve Skandinávii je bezhotovostní společnost. Jak se k ní stavějí místní obyvatelé? Nejsou v tomto ohledu příliš konzervativní?

Upřímně, já ani vlastně nevím, jak dánské peníze dnes vypadají. Přijetí tohoto systému bylo velmi pozitivní, a to i díky přístupu centrálních bank. Ten je pro podobný přechod země k bezhotovostní ekonomice důležitý. Usnadňuje to mimo jiné kontrolu černé ekonomiky, která v Dánsku rychle mizí. Země má jednu z nejnižších úrovní korupce na světě, v minulosti se přitom potýkala s černou ekonomikou kvůli vysokým daním. Technologie, obecně řečeno, zjednodušují transparentnost finančních toků. Za poněkud problematické však považuji používání kryptoměn.

Očekáváte, že kryptoměny mohou v následujících letech v ekonomice získat velký vliv?

Zatím to ještě nemůžeme odhadovat, mají své klady i zápory. Změny v ocenění byly výrazné, do budoucna je však jejich regulace nejistá a stále se nacházíme v první fázi jejich vývoje. Za zajímavou technologii však považuji blockchain (jakási účetní kniha transakcí kryptoměn – pozn. aut.), ačkoliv i jeho budoucnost, a především současná fáze zavádění, jsou poměrně nejasné. Závisejí totiž na velmi vyspělých výpočetních technologiích.

Skandinávie zároveň kombinuje dva principy, které pro Středoevropana nejsou úplně slučitelné. Na jedné straně ekonomika zemí stojí na tradičním průmyslu, na druhé straně však mají obyvatelé vysoké mzdy a vysoký životní standard. Jde to dohromady?

Celá ekonomika skandinávských zemí závisí na vývozu. Padesát čtyři procent dánského hrubého domácího produktu pochází z exportu. Aby však země dosáhla vysokého exportu, musí vyrábět produkty, které se lidem líbí. Je zajímavé, jak může mít kvalitní výrobek dopad na celou ekonomiku země − jako právě Volvo ve Švédsku. Zásadní je v tomto případě budování značky a naplňování očekávání zákazníků. Důležité je ale také dosáhnout vysoké efektivity, tedy neustále pracovat s celou společností a s vývojem produktů.

Ve Skandinávii máme velice flexibilní pracovní prostředí a také zdůrazňujeme význam dalšího vzdělávání. Vysoké procento Dánů a Švédů pokračuje v různých formách sebevzdělávání po celý život. Firmy do svých zaměstnanců investují a oni na oplátku ve svém volném čase pracují na zlepšení svých dovedností. To jim navíc přináší flexibilitu na trhu práce.

V posledních letech investovaly čínské koncerny velké sumy peněz do skandinávských firem. Jsou to významné kroky pro severské země?

Myslím, že je důležité, aby Skandinávie s Čínou úzce spolupracovala. Čína prochází prudkým rozvojem a je i pro ni důležité se navzájem ovlivňovat a inspirovat. Naše sociální modely mohou být pro Čínu inspirací. V jistých ekonomických aspektech jsme evidentně našli rovnováhu sociální odpovědnosti velice liberálním způsobem. Můžeme také uvést dobré příklady zapojení kolegů do vlastnických modelů.

Jedním z těchto příkladů je banka Handelsbanken, kde je významná část dividend společnosti vyplácena do penzijního fondu zaměstnanců a poté investována zpět do banky. Máme dobré příklady, jak zcela socialistické modely využívají ziskovosti společností. Nakonec je nejdůležitější inspirovat zaměstnance, aby odvedli co nejlepší práci, a právě takovéto modely vlastnictví to podporují.

Přesto ale jak ze Švédska, tak i z ostatních zemí zaznívaly hlasy varující před čínskými penězi. Je důležité čínské investice podrobovat přísnější kontrole?

Žijeme v době, která je stále více globální a národní státy hrají menší roli. Ani moje děti o sobě nepřemýšlejí jako o Dánech nebo Švédech, spíše jako o občanech tohoto světa. Svět je dnes jakoby bez hranic. Například převzetí Volva bylo ve Švédsku hojně kritizováno, a to přesto, že zde nebyl žádný jiný investor, který by automobilku převzal a měl dostatek kapitálu firmu vést. V současné době vidíme, že ta investice Volvu pomohla stát se světovou značkou. Zvýšila počet zaměstnanců nejen přímo v továrně Volva, ale vytvořila také nové skupiny dodavatelů, inženýrů a designérů po celém Švédsku. A Volvo tak mohlo dále expandovat do Číny a USA a stalo se jednou z nejvíce inovativních společností ve svém odvětví.

I komentáře Saxo Bank tvrdí, že končí ekonomická éra USA, což vytváří šanci pro Čínu. Opravdu nastává proměna ekonomických sil?

Nebudu se pouštět do žádných ekonomických předpovědí – to přenechám našim analytikům. V současnosti je nicméně Čína druhou největší ekonomikou na světě a zdá se, že má spoustu energie k dalšímu růstu. Amerika musela řešit spoustu problémů, ale i její ekonomika se z finanční krize rychle vzpamatovává. Je důležité, aby ti, kteří mají možnost ovlivňovat světovou ekonomiku, zajistili „zdravé“ prostředí, co se týká regulace i otázek ochrany životního prostředí. Čína si při budování vlastního hospodářství počíná velice dobře a dělá hodně pro to, aby její ekonomika byla udržitelná.

Švédsko i Dánsko jsou stále země se svými vlastními měnami. Znamenají stále výhodu? 

Mezi těmito dvěma zeměmi existuje rozdíl. Dánská koruna je na rozdíl od švédské měny vázaná na euro, Dánsko je tak ve své monetární politice velmi eurocentrické. Švédsko naopak může používat nástroje své monetární politiky flexibilněji, k čemuž také došlo během finanční krize, kdy oslabilo svou měnu, aby dosáhlo levnějšího exportu a udržení pracovních míst. To je pro Švédsko velice důležité, protože je závislé na exportu tradičních průmyslových produktů a automobilů. Obě země jsou nicméně do velké míry odkázané na vývoz do zemí eurozóny.

Mnoho lidí v Česku se přitom domnívá, že země nebude ve středu Evropské unie, pokud nepřijme euro.

Nemyslím si, že pozice jednotlivých zemí v EU je závislá na tom, zda jsou součástí eurozóny, či nikoli. Kvůli velké provázanosti jsou jednotlivé ekonomiky i tak na euru závislé. Evropská unie se ale musí stát důvěryhodnou, musí byrokraticky zeštíhlet a také brát v úvahu vztahy se zeměmi mimo eurozónu, například okrajovou východní část unie.

Vzpomínám si na historku, kterou mi říkal bývalý kanadský ministr financí Paul Martin, z doby, kdy Evropa začala používat euro. Vyprávěl mi, že on a jeho americký protějšek probírali, že celému konceptu společné evropské měny naprosto nerozumějí. Domnívali se, že koncept eura nemůže fungovat. Já osobně si myslím, že měna je jedním z aspektů, které mohou mít vliv na efektivnější mezinárodní spolupráci.

Dánsko zavedlo záporné úrokové sazby dlouho před Evropskou centrální ban kou. Jak to ovlivnilo místní ekonomiku?

Kvůli záporným úrokovým sazbám bylo třeba změnit řadu konceptů. Banky jsou nyní schopny se lépe přizpůsobit a mají dobré obraty. Ekonomika v Dánsku a Švédsku roste, v současnosti ale s nulovou či minimální inflací. Mezinárodní měnový fond to dokonce vedlo k doporučení zvýšit platy, aby se inflace mohla vrátit na cílovou hodnotu a aby byla zachována vysoká úroveň zaměstnanosti a klid ve vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. To má ulevit tlaku na monetární politiku, aby byly prodlouženy záporné úrokové sazby.

Jaké to může mít další dopady?

Dříve se řešil opačný problém, kdy se v době konjunktury bojovalo naopak s vysokou inflací. Záporné úrokové sazby zlevňují hypotéky, ale zvyšování cen je náročné pro portfolia pohledávek bank. Je zde tlak od regulátorů na zajištění zdravého a přesnějšího splácení. U penzijních systémů, kde nízká výnosnost a skutečnost, že lidé žijí déle, kladou velké nároky na efektivní řešení, potřebuje systém více peněz k plnění svých závazků. Lidé možná budou muset pracovat déle nebo bude nutné vyvinout nové, například příjmové systémy, které budou distribuovat příjmy z nové digitální ekonomiky efektivnějším způsobem.

Lone Fønss Schrøderová (57)
Dánská manažerka má třicetiletou zkušenost s řízením mezinárodních firem, mezi její hlavní zodpovědnosti patřilo vždy strategické plánování, zavádění inovací a budování byznysu především v letectví, energetických, dopravních, logistických i finančních společnostech. Je také investorkou a poradkyní. Zastává post předsedkyně představenstva Saxo Bank, post hlavní poradkyně Credit Suisse a je spoluzakladatelkou řady produktů v oblasti digitálních technologií.