Pozemky ve městech jsou jako kyslík, patří všem, říká nizozemský projektant Reinier de Graaf | E15.cz

Pozemky ve městech jsou jako kyslík, patří všem, říká nizozemský projektant Reinier de Graaf

Pozemky ve městech jsou jako kyslík, patří všem, říká nizozemský projektant Reinier de Graaf
Reinier de Graaf
• 
ZDROJ: resite

Daniel Novák

Města po celém světě čelí paradoxní situaci: existuje spousta lidí, kteří si nemohou dovolit vlastní byt, na druhé straně si mnoho jiných kupuje nemovitosti jako investici a nechávají je prázdné. „To je téma, kterému se musíme věnovat,“ tvrdí přední nizozemský projektant Reinier de Graaf, jeden z významných řečníků nadcházejícího pražského festivalu reSITE.

Hlavním tématem globálního urbanistického a architektonického fóra reSITE je budoucnost bydlení. Co od něj očekáváte?

Je to velice důležité téma, protože bydlení bylo dlouho stranou zájmu architektů. Tedy alespoň cenově dostupné bydlení. Pokud se podíváte na známá jména světové architektury, tak se tomuto segmentu věnoval jen málokdo. Cenově dostupné bydlení je přitom ve  21. století klíčovou otázkou řady velkých měst. Na jedné straně máme spoustu lidí, kteří si nemohou dovolit vlastní byt. A pak tu jsou lidé, kteří si byty kupují jako investici a potom je nechávají prázdné. Této paradoxní situaci čelí města po celém světě. Je to určitě téma, kterému je potřeba se věnovat.

Co tuto situaci způsobilo?

Když architekt navrhuje budovu, tak přemýšlí o tom, jak bude fungovat, jak bude vypadat, jak ji lidé budou využívat. Velmi důležitým aspektem každé stavby ovšem také je, že je obchodovatelným zbožím. Komoditou, která se nakupuje a následně prodává za ještě více peněz. Dlouhou dobu to byl u budov jen druhotný motiv jejich existence. Čím dál častěji se však stává tím primárním. Od osmdesátých let minulého století hrají nemovitosti v ekonomice zásadně odlišnou roli. Z objektu k užívání se stávají objektem k prodeji. Tržní ekonomika sféru bydlení obrovsky křiví. A drtivá většina lidí z toho rozhodně neprofituje.

Pravda je vždy na straně menšiny. Počítám s tím, že mě můžou zabít, říká kněz Tomáš Halík

Jde skloubit honbu developerů a majitelů domů za ziskem s potřebami obyvatel?

Veřejný sektor by měl nastavit určité limity spekulacím s realitami. Například v Německu již nejsou výjimečné názory, že pozemky by měly zůstat ve veřejném vlastnictví. To by hodně ztížilo spekulace s dalšími nemovitostmi. Privatizovat půdu je špatné. Pozemky ve městech patří všem stejně jako kyslík. Zásadní změna pozemkové politiky by mohla současný trend zvrátit. Pozemky by neměly být součástí trhu.

Vše o cenách bytů a realitách najdete zde >>>

Praha zažívá výrazný růst cen bydlení...

Obecně platí, že ceny bydlení rostou, protože se nabídka nepotkává s poptávkou. Developeři stavějí velký objem bytů pro investiční společnosti, které je pak nechávají prázdné. A současně řada lidí marně shání byt. To je jasný důkaz toho, že trh současné problémy s bydlením vyřešit nedokáže.

Zeman nás novičokem nepoškodil, zase tak významní nejsme, říká možný ministr zahraničí Miroslav Poche

V české metropoli ale developeři tvrdí, že by rádi stavěli pro lidi, ale nemohou kvůli pomalým povolovacím procesům. Co dělat v takové situaci?

Každý vždycky obviňuje každého. Developeři tvrdí, že veřejný sektor zpomaluje přípravu staveb, druhá strana zase že developeři jsou moc hamižní. Pravdu asi budou mít obě strany. Ve chvíli, kdy povolovací proces nebude zahrnovat prodej pozemku, může být získání stavebního povolení rychlejší.

Jak silný by měl být hlas veřejnosti při povolování staveb?

Veřejnost musí být určitě součástí přípravy staveb. V poslední instanci je veřejnost mocným spojencem architektů.

Šnobr: Opční program je korunovaná pitomost

V Praze se zapojování různých spolků do povolovacích procesů řeší zvláště v souvislosti s výstavbou kolem historického centra města. Je možné, aby nová a stará architektura existovaly vedle sebe nekonfliktně?

Nejsem odborník na Prahu, o něco málo více rozumím Amsterdamu. Obecně však mohu říci, že koexistence starého a nového v případě dobrého designu možná je. Pomáhá tomu rovněž nové využití pro staré budovy. Protože též spousta starých domů ve městech je prázdných.

Proč tomu tak je?

Potíž je obecně v tom, že z měst, jako je Amsterdam, se stal investiční nástroj. Investoři vědí, že když teď budovu koupí, tak ji za rok prodají s velkým ziskem. A klidně ji mohou mít celou dobu prázdnou. Z realit se tak v současné ekonomice stal nejefektivnější prostředek na praní špinavých peněz.

Reinier de Graaf (53)

Vystudoval architekturu na nizozemské univerzitě ve městě Delft. Do roku 1996 pracoval pro projektantské kanceláře v Nizozemsku a ve Velké Británii. Od zmíněného roku je partnerem v rotterdamském architektonickém studiu Office for Metropolitan Architecture. Je autorem staveb a urbanistických projektů nejen v mateřském Nizozemsku, ale též například ve Švédsku, v Moskvě nebo v Kataru. Loni mu vyšla kniha Four Walls and a Roof. V Praze vystoupí na festivalu reSITE, jehož je deník E15 mediálním partnerem. Na této akci bude zároveň zmíněnou knihu 15. června od 16 hodin podepisovat. Je volně přístupná ve dvoře Fora Karlín na Live Mic Stage reSITE. 

Jak si pořídit vlastní bydlení? Odpovědi najdete v magazínu E15. Získat ho můžete zde >>>
720p 360p
Magazín E15 Chceš bydlet?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!