Český dluh v rukou cizinců: zahraniční investoři mají přes 30 procent dluhopisů

koruna, měna

koruna, měna Zdroj: ctk

česká koruna
koruna, peníze, dluhy
koruna, peníze
Koruna
5
Fotogalerie

Ve vlastnictví zahraničních hráčů je poprvé v historii České republiky přes třicet procent dluhopisů domácí vlády.

Zahraniční investoři loni skoupili rekordní objem českých státních dluhopisů. Do konce listopadu putovaly na přespolní účty bondy za 119 miliard korun. Celkový podíl českých dluhopisů v cizích rukách tak podle dat ministerstva financí poprvé v historii přesáhl třicet procent a je tak oproti konci roku 2015 takřka dvojnásobný.

„Za nárůstem držby českých státních dluhopisů zahraničními investory je primárně očekávání posílení koruny poté, co ČNB pravděpodobně v průběhu letošního roku ukončí devizové intervence,“ uvádí portfolio manažer Consequ Ondřej Matuška. Právě státní dluhopisy jsou podle něj pro zahraniční hráče oblíbeným nástrojem, v němž parkují své peníze. Podobně činili například i v roce 2010, kdy jim české bondy sloužily jako atraktivní alternativa v krizových letech a kdy se jejich podíl na vlastnictví českého dluhu poprvé přiblížil třiceti procentům.

Hráči z ciziny přitom loni nakupovali dluhopisy nejen od české vlády, ale i od bank, které bondy hromadně vymetaly ze svých rozvah. Jen tuzemské banky prodaly státní dluhopisy za 143 miliard korun. „Držet dluhopisy se záporným výnosem pro ně nedává příliš velký smysl,“ připomíná hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek.

Fenomén záporných výnosů ze státních dluhopisů přitom vydatně přiživila právě poptávka ze zahraničí. Za nákup krátkodobých bondů se splatností dvou let byli přespolní hráči s vidinou budoucích kurzových zisků ochotni zaplatit až 1,5 procenta ročního úroku. „Tím na čas získaly české dluhopisy světový primát v úrovni záporného výnosu,“ doplňuje Matuška.

Ekonomové zdůrazňují, že transfer českého dluhu z domácích na zahraniční adresy není bez rizika. „Zahraniční investoři se často chovají stádně a v případě změny podmínek se snaží vyprodat svá aktiva na malých a málo likvidních trzích co nejrychleji.

Výsledkem pak mohou být značné pohyby ve výnosech dluhopisů,“ uvádí hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek. Pro český stát by to do budoucna znamenalo obtížnější plánování svého dluhového financování.