Pokud ekonomice zahrozí závažný neočekávaný problém, může být kurz koruny vůči euru zafixován znovu, míní bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.
Bylo období slabé koruny pro ekonomiku přínosem?
Z podprůměrně fungující ekonomiky jsme se posunuli do stavu, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v celé EU a současně nám rostou reálné mzdy i investice. Kurzový závazek tedy s čistým svědomím považuji za jednoznačný úspěch a přínos pro ekonomiku.
Někteří z ekonomů předpokládají, že inflace koncem roku opět zpomalí. Pokud by se dostala pod cílovou hodnotu, dokážete si představit opětovný návrat do režimu kurzového závazku?
Dnešní inflace je pro centrální banku paradoxně již jen hezká historie. Necílujeme dnešní stav, ten je pouze východiskem pro to, aby kroky měnové politiky dnes a v blízké budoucnosti vedly k dosažení a udržení inflačního cíle v horizontu měnové politiky, tedy v období za rok až rok a půl. Hypoteticky si dokážu návrat ke kurzovému závazku představit, ale jen pokud přiletí nějaká ekonomická „černá labuť“ typu vzniku nové dluhové krize v eurozóně, nikoli kvůli běžným vychýlením ekonomiky.
Jak obtížné bude pro ekonomiku opuštění kurzového závazku? Například zajištění exportérů bylo koncem loňského roku stále ještě relativně nízké.
Musíme rozlišovat mezi přímým a přirozeným zajištěním. Přirozeným zajištěním je stav, kdy své produkty či služby prodávám v eurech a současně si například vezmu půjčku v eurech nebo taktéž za eura nakupuji vstupy. Způsob zajištění je velmi individuální a nízká míra přímého zajištění ještě nemusí mít významný dopad na budoucí změnu kurzu.
Vše o intervencích ČNB čtěte zde >>>
Navíc trh s korunou je dnes překoupen. Podle mě korunu nakupují spíše netrpěliví investoři, jinak by neakceptovali státní dluhopisy s negativním výnosem. Takže já osobně očekávám, že v důsledku rychlé likvidace otevřených pozic bude mít koruna tendenci oslabit.
Do jaké míry je ČNB „v předvečer“ exitu názorově jednotná?
Způsobem řízení naší společnosti je obecně parlamentní demokracie s nalézáním řešení prostřednictvím diskuzí. Obdobně jako v parlamentu je v každém takovém tělese nějak nastaven rozhodovací proces, třeba hlasováním. Ostatně i proto existuje bankovní rada či Ústavní soud, jejichž členové jsou osobnosti s různými názory a zkušenostmi. Pro mě je jednotnost názorů známkou absence demokratické diskuze a příznakem úpadku či totality.
Devizové rezervy v lednu enormně rostly, při spuštění intervenčního režimu se hovořilo o 100 miliardách měsíčně v případě extrémů, lednové intervence byly násobně vyšší. Je eura ještě kam smysluplně investovat?
Investiční volba, tedy posouzení kombinace likvidity, rizika a výnosu, je volbou ČNB. Investiční možnosti navíc nejsou omezené eurovou oblastí. Takže já žádná reálná vnější omezení nevidím, jde jen o otázku zvolené kombinace zmíněných parametrů.
