Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna. Na tiskové konferenci to dnes uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.
Na počátku února ČNB zopakovala, že jako pravděpodobný konec režimu intervencí vidí polovinu roku. Tehdy také zopakovala tzv. tvrdý závazek, že neukončí intervence dříve než ve druhém čtvrtletí.
"Počínaje příštím měsícem je možné opuštění kurzového závazku na jakémkoliv jednání bankovní rady. Výsledek rozhodnutí zveřejníme bezprostředně, tedy v řádu desítek minut," uvedl Rusnok.
Dnes rada podle Rusnoka nerozhodovala o ukončení kurzového závazku a ani o takovém kroku nehlasovala. "Nicméně jsme diskutovali řadu okolností včetně časování," uvedl guvernér.
Rusnok dále uvedl, že pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tedy pro konec intervencí, je klíčové následné udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle ČNB. Rizika aktuální prognózy ČNB ohledně vývoje inflace vyznívají podle Rusnoka po zbytek letošního roku proinflačně, tedy ve prospěch růstu cen. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2018, ovšem vyznění nově dostupných informací je smíšené. Za rok totiž podle guvernéra odezní v inflaci letošní jednorázové vlivy, které zvýšily inflaci nad dvě procenta. Jde například o vliv EET nebo aktuální růst cen potravin. Meziroční inflace se v posledních měsících dostala nad dvě procenta, v únoru dokonce na 2,5 procenta.
Jak fungují intervence ČNB?
