Jsme taková Čína přímo u Německa, říká Petr Krčil

Petr Krčil

Petr Krčil Zdroj: E15

Petr Krčil
Petr Krčil
Petr Krčil
Petr Krčil
Petr Krčil
10
Fotogalerie

Měna je ztělesnění mentality, pracovitosti, i etiky každého národa, říká spolumajitel investiční společnosti Art of Finance Petr Krčil.  Proto jeho fondy sázejí na to, že středoevropské měny budou posilovat. A této myšlence věří i čeští miliardáři, kteří s jeho fondy zhodnocují své peníze.

Vaše firma spravuje čtyři investiční fondy. Jsou otevřené i pro veřejnost?

Do dvou z nich může vstoupit každý, tedy kvalifikovaný investor a důvěryhodná osoba. Dva další jsou prakticky téměř uzavřené, jeden z nich je rodina a poslední je skupina kamarádů.  V podobném duchu chystáme další fond.

Kam investujete peníze, tedy ve fondech, co jsou i veřejně otevřené?

Fond Élévation je naše vlajková loď, ztělesňuje to, na čem je naše společnost založená.  Investuje do měn střední Evropy, máme za to, že tyto měny jsou významně podhodnocené. Střední Evropa je zdravá společnost, zdravá ekonomika, která si ještě neprošla onou degenerativní fázi Západu, kde se někdy řeší věci, že vstávají vlasy hrůzou na hlavě – třeba v Americe už uznávají snad třicet pohlaví. My třeba vůbec nechápeme, jak je možné, že v Česku, Polsku a Maďarsku lidé pracují za zlomek mezd, než je úroveň na Západě. Třeba i proti Španělsku jsou zde mzdy poloviční. Že by byli Španělé o tolik vzdělanější, pracovitější? Ten rozdíl se bude přivírat, byť to bude dlouhodobější proces. Koruna, zlotý i forint budou posilovat.

Máte takové fondy  dva, oba investují do měn v tomto regionu?

Fondy se liší v tom, že Élévation tuto ideu v praxi realizuje na všechny tři měny, které jsem jmenoval, kdežto fond Elba je pro investory, kteří věří jenom české koruně.  Fond Elba původně také vznikl jako privátní, máme ale domluvené s rodinou Valových, majitelů koupelen Siko, že tam nechají přistoupit i další investory.  Název Elba také vychází od původní filozofie, že bude privátní, Siko má luxusní řadu Elite Bath, z toho jsme vytvořili název. Nemá to nic společného s Napoleonem.  Názvy ostatních tří fondů vycházejí z obrazů Františka Kupky, sponzorovali jsme jeho monografii.   Máme v zásobě ještě další podobné názvy fondů.

Fond Élévation cíluje zhodnocení pět až deset procent, což je  velký buldozer proti trhu. Jaký vliv bude mít na zhodnocení očekávané posílení koruny?

Na tomto fondu jsme investorům k dnešnímu dni vydělali šest procent. A to v situaci, kdy nemáme tu korunu. Ziskovost byla dosažena zejména na zlotém a částečně na forintu, koruna se na něm podílela velmi málo, protože kurs se moc nehýbe. Fond Elba jsme zhodnotili za půl roku  o dvě procenta per annum, je jasné, že dokud je koruna přilepena k té sedmadvacítce na euro, dá se vydělat jen na drobných pohybech.  Fond Elevation mám raději, dává mi větší volnost. Polsko a Maďarsko má řádově lepší výnosy dluhopisů, mají  dokonce lepší úroveň služeb, lepší silnice… My si tu žijeme historicky v mýtu, jak jsme dobří – což jsme, ale oni nás dohánějí.

Fond Elba děláte pro rodinu Valových, vy už dříve ve svém působení v bance jste pracoval pro miliardáře. Jsou vaší klientelou vaši bývalí zákazníci z bank?

Větší část našich klientů jsou nyní již nové kontakty, které jsme získali až v podnikání. Máme klientů pětačtyřicet. Rodinu Valových známe přibližně rok.

Kolik procent vašich klientů jsou miliardáři?

Máme jich patnáct, takže přesně třetina.

Jací jsou miliardáři klienti, jsou hodně nervózní?

Ani ne, většinou máme investice od většiny z nich kolem milionu eur, takže z jejich pohledu vlastně drobné.  Nemáme nikoho, kdo by měl u nás tak významné peníze, že by byl dominantní. Takhle nám aktiva postupně rostou a do poloviny roku 2018 bychom mohli být někde kolem dvou miliard.

Kolik peněz máte pod správou?

Kolem  530 milionů korun.

Všechny fondy jsou domicilovány v Česku. Spousta fondů se umísťuje globálně. Proč jste zvolili Česko?

Dlouho jsme to zvažovali. Jsou v tom i trochu úsměvné vlivy typu, že já nerad létám. Už na začátku podnikání jsme si řekli, že si na všechno musíme vydělat a ať chcete nebo ne, tady je to levnější. Také tady věříme legislativě, regulátorovi, myslíme, že centrální banka dělá dobrou práci.  Také kdybychom šli s fondy do zahraničí, zpronevěřili bychom se naší původní myšlence.

Většina fondů investuje globálně, jdou i do měn zemí typu Turecko, Brazílie, Jižní Afrika – tam já by se pokud jde o finance vůbec nepřiblížil.  Ekonomie je o psychologii lidí a měna je ztělesnění mentality, pracovitosti, i etiky každého národa. Takto se na to díváme, kdo s tím nesouhlasí, může do těchto zemí jít. Klienti nás vnímají jako pozitivní doplnění portfolia, protože výhradně měnám střední Evropy se nikdo nevěnuje.  Forexové fondy tu děláme jako první a jediní.

Logicky mě z toho vyplývá, že nejste příznivci přijetí eura, protože byste potom neměli v regionu do čeho investovat…

Máte pravdu. Když si porovnáte evropské země, které euro mají a které ne, tak hospodářský růst je vyšší  v těch, které euro nemají. Takže společná měna je v určitém smyslu bariérou růstu. Konvergence neproběhla. Euro mělo být v Německu, Rakousku, Beneluxu, možná ve Francii. Eurozóna se z krize stále nemůže vzpamatovat. Ten spolek je problematický. Navíc Češi jsou velmi slabí vyjednávači  a velmi dobří pracovníci. Neumějí si říci ani o navýšení platů. Necháme si všechno líbit. Kdybychom neměli vlastní měnu, konvergence by neměla jak probíhat. 

Myslím, že naše platy se nakonec zvýší díky posílení koruny, než že bychom si vykřičeli rozumnější platové relace.  Je to stále trochu stejné, jako za Rakouska Uherska, kdy nám sem František Josef umístil továrny,  protože se nechtěl dívat na komíny. Lidi tu pracují strašně levně, a my potřebujeme silnější měnu i  k určitému zkulturnění.  Teď jsme taková Čína přímo u Německa. Čínský plat už je na 80 procentech toho našeho. A myslím, že ani pro exportéry současný kurs koruny není vhodný. Nemotivuje je. Podívejte se na Švýcarsko, jak má tamní silná měna pozitivní vliv na výkonnost ekonomiky.

Jaká je podle Vás současná hodnota koruny, o kolik je podhodnocená?

Myslím, že reálný kurz by měl být 24 korun, během osmi až deseti let bychom se měli podívat na dvacet nebo i pod dvacet korun.

Okamžik uvolnění koruny se blíží, kdy jej čekáte?

Čekám jej v květnu příštího roku. Díky rozhodnutí OPEC  půjde nahoru inflace, ČNB může krásně dostát tomu, proč to zaváděla, inflace se vrátí na dvě procenta. Navíc kumulovat dál devizové rezervy při výnosech dluhopisů kolem nuly a při akciích na maximech, není dlouhodobě dobré. Čím bude rezerv více, tím bude následně vyšší ztráta banky kvůli posílení koruny.

Jak divoký si myslíte, že to bude proces?

To bude jasnější až těsně předtím, záleží to na objemu spekulativního kapitálu, čím více bude v ČNB rezerv, tím to bude divočejší. Do konce roku zřejmě spekulanti poleví, ale například v březnu mohou objemy měsíčních intervencí dosáhnout i dvaceti miliard eur. Dokážu si představit, že pokud bude příliv spekulativního kapitálu až moc silný, tak v tom obchodu vůbec nebudu a počkám si.

Může se stát, že koruna naopak oslabí?

Krátkodobě určitě ano. Kdo bude chtít hrát na jistotu, tak je pro něj lepší, aby v tu dobu neobchodoval. Ale nepůjde zas o konec světa. I když třeba koruna prudce posílí, tak potom se stejně zase vrátí, prodat třeba za 26,50 půjde i po exitu, i když ne hned. Půjde o to, nenechat se znervóznět. Čím bude koruna silnější, tím zas bude větší tlak spekulativního kapitálu na uzavírání pozic a koruna zase oslabí.

V jakém rozmezí očekáváte pohyb koruny po exitu?

V příštím roce 25,00 až  27,50, na konci roku kolem 26.

Čekáte, že ČNB bude aktivní na trhu i po exitu?

Myslím, že první intervence přijdou až kolem 25,50, to bude taková hranice bolesti. Jinak by to ani nemělo skoro smysl pouštět. Proti silnějším posílením půjde snaha ČNB být férová třeba vůči nezajištěným exportérům, a aby zamezila příliš velkým stresům.

Zvažujete fondy nabídnout i menším investorům?

Nezvažujeme, nemám rád velké instituce, kam dá člověk peníze a nezná člověka, který to řídí. A pak mu fond prodělá 20 procent a řekne, podívejte se, vyměnili jsme manažera fondu, takže už je zase všechno v pořádku. Chceme své klienty znát a vědět, jestli je pro ně přiměřené u nás investovat. Pročež máme tu hranici 125 tisíc euro, kterou chceme dlouhodobě držet.

Vše o intervencích ČNB se dočtěte zde >>>

Máte pro své fondy stanovenou nějakou cílovou sumu, kolik chcete mít peněz pod správou?

Kolem deseti miliard, zhruba v pětiletém horizontu. Pak už to bude obtížnější, protože budeme příliš velcí a byl by problém využití příležitostí na trhu. Částky by byly tak velké, že bychom si to sami sobě kazili. Ideální doba obchodu je, když je trh vystresovaný. A v tu chvíli je na trhu nízká likvidita, takže je problém na trhu jen tak zrealizovat sto milionů euro. Takže potom se nám takový obchod podaří se třiceti až čtyřiceti miliony eur. Ale kdybychom potřebovali dělat vzhledem k majetku obchody v řádu stovek miliónů eur, tak už to bude hůře realizovatelné za dobrou cenu.

Kdybyste se dostali do téhle velikosti, které další měny by pro vás případně přicházely v úvahu? Co třeba britská libra?

Chtěl bych se určitě držet v Evropě, libra by určitě připadala v budoucnu v úvahu, ale zatím to neplánujeme, protože u globálních měn je až moc vlivů a navíc je tu mnoho lidí, kteří to znají lépe než my. Pokud se týká našich fondů, neplánujeme to rozšiřovat, chceme se držet těch třech měn. Ono jakmile odejdete z toho Rakouska-Uherska, tak začne průšvih.

Může vůbec  v Česku proběhnout konvergence na úroveň Německa nebo Rakouska? Nemá každá země danou nějakou kapacitu ekonomiky?

Jsme chytří a potenciál tu je. Nedovedu si ale moc představit, že bychom se třeba dostali na víc než 80 procent HDP na obyvatele  těchto zemí.  K tomu ale bude ještě dlouhá cesta a pomůže nám k ní posilování koruny.