Dluhopisové investory nepřesvědčil ani nejvyšší úrok za poslední dva roky.
Nejvyšší úrok za poslední dva roky musel český stát nabídnout investorům do vládních dluhopisů při své první půjčce od ukončení devizových intervencí. Ani tak se ministerstvu financí nepodařilo prodat všechny dluhopisy, které nabízelo. Zájem o český dluh poklesl poté, co ruku v ruce s uvolněním kurzu koruny polevily sázky spekulantů na budoucí posílení měny. Přestupní stanicí pro jejich peníze byly totiž státní dluhopisy.
Bezmála procento muselo ministerstvo přislíbit těm, kteří státu v polovině dubna půjčili na osm let. Vyšší úrok naposledy Česko z obdobné půjčky zaplatilo v říjnu 2014. I tak se prodala sotva polovina bondů. Nejdráže od jara 2015 vyšly státu i dubnové půjčky na dva roky a šest let. „Financování státu zdražuje, jde o návrat ke standardním podmínkám po uvolnění měny. Výnosy dluhopisů zřejmě půjdou dál nahoru v souvislosti s rostoucím přesvědčením investorů, že ČNB zvedne sazby ještě letos,“ soudí hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek.
Česko musí letos splatit 170 miliard korun historických dluhů. „Vyšších nákladů při refinancování dluhopisů se ministerstvo financí neobává,“ uvedl mluvčí úřadu Jakub Vintrlík s tím, že stát si během prvního čtvrtletí napůjčoval do zásoby přes sto miliard korun, mnohdy za záporný úrok až jednoho procenta. „Výraznější růst úrokových výdajů lze čekat až v letech 2018 a 2019,“ připomíná hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.
Jak intervence ovlivnily Pražskou burzu? Odpovídá její šéf Petr Koblic:
Udržet náklady státu na financování na uzdě mají propříště domácí banky. Těm se totiž dosud mnohdy vyplácelo spíše uložit volné peníze na úrok 0,05 procenta u ČNB než nakupovat státní dluhopisy se záporným výnosem.
„Pokud nyní výnosy vzrostou do mírně kladných hodnot, poptávka ze strany domácích finančních institucí bude patrně dostatečně silná, aby stát neměl problém s refinancováním dluhu, přestože za mírně horších podmínek,“ dodává hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
