Uvolněná koruna posílila, zlevňování se ale nekonalo

Guvernér ČNB Jiří Rusnok oznámil 6. dubna 2017, že intervence a oslabování kurzu koruny končí

Guvernér ČNB Jiří Rusnok oznámil 6. dubna 2017, že intervence a oslabování kurzu koruny končí Zdroj: ČTK

Guvernér ČNB Jiří Rusnok oznámil 6. dubna 2017, že intervence a oslabování kurzu koruny končí
Guvernér ČNB Jiří Rusnok oznámil 6. dubna 2017, že intervence a oslabování kurzu koruny končí
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
6
Fotogalerie

Celkem vydala Česká národní banka za devizové intervence 2050 miliardy korun. Význam slabé koruny se přeceňuje, říkají ekonomové.

Zhruba pětiprocentní slevu na nákupy v eurozóně mají Češi necelých devět měsíců od okamžiku, kdy Česká národní banka začátkem dubna po třech letech a pěti měsících uzavřela éru devizových intervencí a uvolnila kurz koruny.

Právě o tolik totiž dokázala česká měna do závěru letošního roku vůči euru posílit. Ekonomové se neshodnou na tom, nakolik byla slabá koruna přínosem pro ekonomiku a zda období takzvaného kurzového závazku nemělo skončit podstatně dříve.

„Intervence mohly přijít dříve a mohly být asi ve světle problémů evropské ekonomiky, hlavně v roce 2014, i razantnější. Ale zas tak moc by se nezměnilo,“ říká exguvernér ČNB a současný hlavní ekonom Generali CEE Holdingu Miroslav Singer, pod jehož vedením ČNB v listopadu roku 2013 intervence spustila. Podle něho intervence přerozdělily bohatství ve společnosti.

„A to od těch, co měli nadprůměrné úspory a vlastnili dluhopisy a jiné finanční nástroje s pevným úrokem, k těm, kteří vydělávají na konkurenceschopnosti ekonomiky a na růstu poptávky,“ dodává Singer.

Paradoxně prý intervence nijak zvlášť nepomohly exportérům. Tvrdí to alespoň průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Vysoké školy finanční a správní. „Intervence měly význam především v prvním roce, pak již méně. Jejich vliv se ale trochu přeceňuje, a to jak v podnikovém, tak ve spotřebitelském segmentu.

Z našeho pohledu to byl krok správný, ale mohly se ukončit dříve,“ říká šéf asociace Karel Havlíček. Nedokázaly výrazně zlevnit ani zboží z dovozu. „Při silné poptávce domácností řada obchodníků se zlevňováním dovozového zboží nespěchá a raději si vylepšuje své marže,“ uvedl ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek. Inflace naopak přidala na tempu, a v říjnu si dokonce sáhla na své pětileté maximum.

„Devizové intervence jsou mimořádný a časově přechodný nástroj a z tohoto pohledu byly použity po příliš dlouhou dobu,“ soudí i člen Evropského hospodářského a sociálního výboru při Evropské unii a ekonom České spořitelny Petr Zahradník. ČNB prý zároveň selhala v tom, že se ekonomice nikdy ani nesnažila říci, že závazek bude trvat tak dlouho.

„Dopad do ekonomiky by mohl být ještě výraznější, kdyby se ČNB podařilo přesvědčit podnikatele, že oslabení koruny bude trvat opravdu několik let a v případě potřeby je ochotna kurz dále oslabit. Firmy by při svém rozhodování včetně rozhodování o investicích měly více jistoty a mohly investovat a modernizovat své výrobní kapacity ve větším rozsahu, než činily,“ dodává hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Vývoj kurzu koruny vůči euru od ukončení intervencí.Vývoj kurzu koruny vůči euru od ukončení intervencí.|E15, Thomson Reuters