Senátoři vrátili sněmovně novelu zákona o střetu zájmů, na jehož schválení nyní čekají komunální politici. Mnozí z nich totiž za současné situace nechtějí v podzimních volbách kandidovat, nynější znění zákona totiž po nich chce přiznávat i příjmy, movitý majetek, úvěry a další majetkové poměry. Novela, kterou nyní dostane zpátky k projednání sněmovna, tyto požadavky zmírňuje. Senát prosazuje další úpravu, která by vyšla obecním politikům vstříc. Situace se uklidnila, říká spoluautorka návrhu poslankyně Věra Kovářová (STAN). Novela nicméně ještě nebyla přijata a čeká se, zda se to stihne před uzavřením kandidátek.
Co říkáte na to, že Senát s úpravami poslal zákon o střetu zájmů zpět do sněmovny?
Senát vyjádřil pozitivně k té části, která byla schválená, ale doplnil to o to, co jsme jako Starostové a nezávislí měli v té původní novele. Jednalo se o to, že na některé veřejné funkcionáře by se nahlíželo až po žádosti. Ty informace by byly veřejné, ale bylo by to k dispozici až na žádost toho, kdo chce nahlížet. Já to tedy vítám, že Senát tento pozměňovací návrh schválil a doufám, že sněmovna ho podpoří.
Ale sněmovna předtím tento konkrétní bod nepodpořila, ne?
Nepodpořila, ale nebyl tam zas tak velký rozdíl, co se týče hlasování.
Jaká je podpora napříč kluby? ANO a Piráti senátorům vzkázali, že jejich návrhy nebudou akceptovat.
To je možné, ale ten zákon byl ve čtvrtek schválen, takže je ještě nějaký čas na to, abychom jim to vysvětlili. Doufám, že se rozhodnou ve prospěch toho senátního návrhu.
Hrozí, že se ta novela do voleb vůbec nestihne přijmout? Přece jenom na něj teď komunální politici čekají.
Doufám, že by mohl být zákon zařazen na tuto schůzi. Nic nebrání tomu, aby se sněmovna vyslovila pro jednu nebo druhou variantu. Pak by mohl vstoupit v účinnost.
Máte informace o tom, kolik komunálních politiků nyní zvažuje konec v politice?
Ta situace se uklidnila poté, co ten zákon začal být projednáván. Průzkumy, které byly provedeny v lednu, tedy bezprostředně potom, co byla ta majetková přiznání vyplněna, ukázaly, že zhruba čtyřicet veřejných funkcionářů rezignovalo a desítky se chystaly rezignovat nebo se nechystaly znovu kandidovat. A to už z jakýchkoli důvodů.
Ať je to proto, že jako neuvolnění mají manažerskou smlouvu a nemohou podle té smlouvy zveřejňovat své příjmy. Nebo to byla pro ně prostě taková poslední kapka v tom, co všechno na ně dopadá za to, že to dělají ve svém volném čase a po práci. Těch případů byly řádově desítky a zhruba polovina oslovených uvedla, že by už nekandidovala.
Jak to vypadá teď? Narůstá to číslo?
My jsme tu novelu podávali z toho důvodu, abychom těm samosprávám vydali nějaký signál, že je tam třeba nějaká rozumná hranice mezi právem na informaci a právem na soukromí. Řekla bych, že se to částečně uklidnilo.
Zmínila jste právo na soukromí, jak se ten zákon vůbec vypořádává s GDPR?
Myslím, že částečně se s tím vypořádal. Ale zároveň, pokud tady máme zákon, kde lze obecně říci, že se nesmí zveřejňovat osobní data, tak ten zákon o střetu zájmů úplně nejde na ruku tomu adaptačnímu zákonu ke směrnici EU. Myslím, že je třeba rozlišovat. Senátoři a poslanci s tím musí počítat, že je u nich potřeba ta veřejná kontrola. Ale u neuvolněných starostů, místostarostů a radních na malých obcích to už souvisí se šikanou.
Myslíte, že se v budoucnu bude ten zákon o střetu zájmů ještě měnit? I v souvislosti s GDPR?
Domnívám se, že to rozhodně bude potřeba. I tak to zaznívalo, že teď vyšleme signál samosprávám a zájemcům kandidovat, a pak že je potřeba ten zákon probrat, vyhodnotit a zanalyzovat dopady. Mohla by pak přicházet v úvahu nějaká novela.
Máte informace, jestli se podobný "majetkový striptýz" vyžaduje i v jiných zemích EU?
Je to různé. Někde to nemají, někde to mají podobné jako my. Ale ve většině zemí to rozhodně není v takovém rozsahu, jako to máme my. My máme 70 tisíc povinných osob, což je hodně.
Ty nedostatky vyplývají z toho, že opatření bylo přijato za vyhrocených okolností kolem majetku Andreje Babiše?
Samozřejmě, že tam hrálo roli to, že se to zaměřilo především na jednu osobu. Spíš bych to brala ale tak, že ti tvůrci toho zákona zkrátka příliš neznají tu problematiku samospráv a jak to tam funguje. Také ty výhrady nejvíce zaznívaly od starostů, kteří to dělají dvacet let jako neuvolnění nebo uvolnění, nepořídili si skoro nic, jenom mají něco s manželkou dohromady. Ty výhrady pocházeli od těch, kteří jsou poctiví, jestli mi rozumíte.
Z více než 6000 obcí máme více než 4800 obcí do tisíce obyvatel, tedy těch menších obcí, kde ta kontrola má významné dopady, kde se všichni znají. Takže bych řekla, že ten zákon skutečně šel nad rámec té veřejné kontroly.
