Britové jdou po dvou letech k volbám. A je to nečekané drama. Když je premiérka Theresa Mayová v půli dubna vyhlašovala, předpokládala, že v nich posílí mandát své konzervativní strany. Čím více se však blížil termín hlasování, tím se náskok toryů nad labouristy v průzkumech tenčil. Místo vzestupu by se dokonce mohli dočkat prohry.
Předvolební průzkumy jsou poměrně divoké, šetření veřejného mínění se dost rozcházejí. Podle některých mají konzervativci stále relativně pohodlný náskok více než deseti procentních bodů, v dalších je však velmi těsný.
Média se snaží analyzovat, proč vládní strana body ztratila. „Jeremy Corbyn zůstává outsiderem v boji o číslo 10. Pokud však jde o volební kampaň, je to bezpochyby labouristický lídr, kdo předčil očekávání, a Mayová ta, která se trápí,“ píše se v analýze serveru Politico.
Premiérka by chtěla, aby ji voliči vnímali jako důraznou vůdkyni thatcherovského stylu, schopnou vyjednat v Bruselu výhodnou dohodu o vyčlenění z Evropské unie a poradit si s vlnou terorismu. Místo toho čelí kritice za nerozhodnost a změny názorů v kampani i za to, že jako dlouholetá ministryně vnitra snižovala stavy policie.
Komentátoři také podotýkají, že Britové přes brexit a terorismus nezapomínají před volbami ani na další témata. Míní, že s některými opozice v kampani naložila lépe než konzervativci. Jde hlavně o sociální oblast. Mayová pobouřila část veřejnosti návrhy, které se týkaly plateb za péči o seniory, což se patrně odráží nejen v úbytku starších voličů toryů, ale také v odlivu žen od strany. Nepomohlo jí ani pozdější zmírnění těchto plánů.
Labouristé k tomu dokázali na svou stranu získat mnoho mladých, jejich přízeň má ale svoje úskalí. „Podpora labouristů mezi mladšími voliči stoupla dramaticky. Zásadní je však otázka, zda tito mladí lidé k volbám přijdou,“ uvedl podle Reuters volební expert John Curtice.
Odborníci navíc připomínají, že agentury na průzkum veřejného mínění mívají tendenci podporu labouristů zveličovat a podceňovat zisky konzervativců. Mnozí jsou vzhledem k širokému rozpětí výsledků šetření a špatným odhadům z minula k jakýmkoli prognózám skeptičtí. Podle některých se stále nedá vyloučit, že se sen Mayové o posílení většiny naplní.
| Z programů hlavních stran |
Konzervativci • zajištění spravedlivého odchodu z EU • uzavírání nových obchodních smluv po světě • odmítnutí skotského referenda o nezávislosti do doby, než bude ukončen proces brexitu • snížení takzvaného čistého migračního přírůstku na desítky tisíc ročně • zavedení vyšších příspěvků na zdravotní péči pro zahraniční pracovníky a studenty • vyrovnaný rozpočet do roku 2025 • snížení daně z příjmů právnických osob a zjednodušení daňového systému • výstavba milionu bytů do konce roku 2020 • Investice 40 miliard liber do konce dekády na zlepšení dopravy Labouristé • důraz na ekonomiku a životní standard Britů při jednání o dohodě o odchodu z EU • okamžitá garance práv unijním občanům žijícím v království • odmítnutí skotského referenda o nezávislosti • konec úsporám a větší investice do veřejných služeb • vytvoření fondu, který do deseti let nalije do britské ekonomiky 250 miliard liber • zvýšení daně z příjmů pro lidi s vyššími výdělky a pro právnické osoby • zvýšení minimální mzdy přinejmenším na 10 liber za hodinu do roku 2020 • stop dalšímu zvyšování důchodového věku • volební právo pro šestnáctileté • školní jídlo zdarma v primárním vzdělávání Liberální demokraté • referendum o konečné dohodě o odchodu z EU s možností v ní zůstat • snaha zůstat na jednotném unijním trhu • garance práv občanů EU žijících v Británii • přijímání vysoce kvalifikovaných imigrantů, které britská ekonomika potřebuje • závazek přijmout padesát tisíc syrských uprchlíků během pěti let • vyvážený rozpočet a snížení veřejného dluhu • balík investic do infrastruktury v hodnotě 100 miliard liber • reforma korporátní daně, z níž by měly prospěch nejmenší firmy • zákaz prodeje dieselových aut od roku 2025 • volební právo pro šestnáctileté • stop zbrojním dodávkám do Saúdské Arábie UKIP • dokončení brexitu do roku 2019 včetně odchodu z jednotného trhu, plná kontrola hranic a imigrace • záruka práv pro občany EU ve zdravotnictví • snížení takzvaného čistého migračního přírůstku na nulu během pěti let • moratorium na špatně kvalifikované imigranty během pěti let po brexitu • zákaz oděvů zakrývajících tvář na veřejnosti • snížení daní pro lidi se středními příjmy • zrušení DPH na některé produkty rychlého občerstvení jako fish and chips • zavedení možnosti odejít do důchodu dřív se sníženou penzí, obzvlášť pro ženy • rozšíření technického vzdělávání • zrušení Sněmovny lordů |
| Výsledek voleb rozhodne o podobě brexitu |
Jednotlivá uskupení sice svorně horlí pro britské zájmy, k odchodu země z Evropské unie se však stavějí odlišně. Kampaň před předčasnými volbami byla poměrně chaotická. Strany narychlo připravovaly programy a navíc musely opakovaně reagovat na vážné bezpečnostní hrozby. Přesto zůstala stěžejním tématem příprava na brexit. Premiérka Theresa Mayová doufá ve volební vítězství a plánuje ho vykládat jako souhlas se svým postupem při vyjednávání o ukončení členství ve společenství. Toryové přitom při agitaci razí značně tvrdý přístup. Naznačili, že jsou ochotni nechat zemi z EU vystoupit bez smíru s jejími představiteli. „Nadále věříme, že pro Spojené království je lepší žádná dohoda než špatná dohoda,“ píše se v jejich manifestu. I když mnozí komentátoři pochybují o uskutečnitelnosti i upřímnosti této pohrůžky, Britové zřejmě postoj konzervativců oceňují. V dubnovém průzkumu společnosti YouGov byli považováni za stranu, která si s brexitem poradí nejlépe. Uvedlo to 34 procent respondentů, o Straně nezávislosti spojeného království (UKIP) mělo toto mínění deset procent tázaných, v případě labouristů devět a liberálních demokratů sedm. Jenže pokud se pro vládní partaj neblahý vývoj preferencí v průzkumech zhmotní v hubený volební výsledek, bude premiérka ve velmi složité pozici. „Cokoli slabšího než jasné vítězství Mayové by mohlo proces narušit a vyprodukovat jiný typ brexitu, než chce,“ podotkl před pár dny politický redaktor listu The Financial Times Tony Barber. Není přitom vůbec jasné, jak přesně by alternativa vypadala. Postoj hlavní opoziční strany k odchodu z EU totiž působí nejistě. Labouristé před referendem podporovali setrvání v unii, agitace jejich lídra Jeremyho Corbyna ale byla poměrně vlažná. Nyní partaj tvrdí, že je třeba rozhodnutí lidu respektovat a usilovat o nový úzký vztah s EU. Corbyn je přitom v nevýhodné pozici, protože labourističtí voliči jsou v názorech na vyčlenění z unie rozděleni. Strana tak těžko hledá stanovisko, které by uspokojilo všechny. Obává se zejména ztráty voličských bašt na severu Anglie, kde lidé v referendu jasně podpořili odchod. Zcela jasno mají naproti tomu liberální demokraté. Partaj se pokouší nalákat voliče odmítající odchod z unie na příslib dalšího referenda o podmínkách konečné dohody s Bruselem. Doufá, že si proti klání v roce 2015 polepší, průzkumy jí ale mnoho nadějí nedávají. Další odpůrci „tvrdého“ brexitu, skotští nacionalisté, ve volbách zřejmě ztratí. Jednoznačným zastáncem vystoupení z unie a razantního přístupu k vyjednávání zůstává UKIP. Pro mnoho Britů je však stranou jednoho tématu, která po referendu pozbyla smyslu. UKIP se snaží volby přežít sliby o nulové imigraci a zákazu burek. Podle průzkumů se ale její program zdá přitažlivý maximálně pro pět procent voličů. /kaf/ |
