Česko musí zůstat navázáno na demokratický západ, říká kandidát na prezidenta Marek Hilšer

Marek Hilšer, prezidentský kandidát

Marek Hilšer, prezidentský kandidát Zdroj: Foto CNC - Michal Protivanský

Česká republika musí podle kandidáta na prezidenta Marka Hilšera zůstat navázána na demokratické západoevropské země. Je to pro něj jedna z priorit, o kterou by v případě zvolení dbal na Hradě. Obává se také monopolizace politické moci, a zdůrazňoval by proto důležitost občanské společnosti.

Rád by také otevíral debatu na téma zlepšení zdravotnictví a školství, které jsou podle něj v krizi. Vládu s komunisty považuje za nepřijatelnou a premiérem by podle něj neměl být člověk, u kterého je podezření ze spáchání podvodu.

Hilšer byl první, kdo ze současných hlavních uchazečů o Hrad oznámil svou kandidaturu. Na svou podporu se mu zatím podařilo shromáždit více než 28 000 podpisů. Věří tomu, že do začátku listopadu se mu podaří získat potřebných 50 000 podpisů. "V tuto chvíli moje kandidatura není jistá, nicméně ji vidím reálně," poznamenal.

Pokud by se dostal do prvního kola a neuspěl v něm a pokud by v druhém kole byl současný prezident Miloš Zeman, podpořil by jeho demokratického protikandidáta. Nesouhlasí s názorem, že část současných kandidátů by si mohla v prvním kole vzájemně ubírat hlasy a v důsledky by tak na jejich úkor mohl uspět jiný z uchazečů. "Nemyslím si, že bychom tu měli trpět takovým tím syndromem, kdy si řekneme 'jeden proti Zemanovi', myslím, že v demokracii by měla být větší volba," řekl.

Zeman v minulosti řekl, že se nebude účastnit předvolebních debat. Hilšer se domnívá, že by nebyl nyní schopen fyzicky ani psychicky těžkou kampaň zvládnout, a proto se jí vyhýbá. Označil to za neodpovědné vůči voličům, kterým by měl složit účet za dosavadní působení.

Hilšer se nyní soustředí na sbírání podpisů, připravuje volební tým a chystá konkrétnější program. Program považuje za důležitý, rozhodující ale podle něj je, jaký je kandidát člověk. "Já mám dojem, že prezident by měl být férový chlap nebo žena, že by to měl být někdo, kdo má rád lidi, někdo kdo bude oddán veřejnosti," řekl.

V kampani se spoléhá na menší příspěvky občanů. "Myslím si, že prezident a politik by měl být nezávislý na velkých finančních darech od zájmových skupin," řekl. Největší dar, 50 000 korun, dostal od zakladatele firmy Jablotron Dalibora Dědka, i když se v některých věcech neshodli. Děděk zároveň podpořil dvěma miliony korun dalšího kandidáta Jiřího Drahoše.

Hilšer má obavy z "privatizace politické moci". "Proto chci být prezident, který bude naopak zdůrazňovat občanskou společnost, sebevědomí občanů," řekl. Další důležitou věcí pro něj je, aby ČR zůstala navázána na demokratické země západní Evropy a aby se podílela na evropské integraci. EU se podle něj potýká s problémy, což považuje za normální. Je potřeba proto hledat způsob, jak unii sjednocovat, aby to vyhovovalo všem. Rozpad EU by prospěl jen Rusku, Číně a určitým způsobem USA, dodal.

Jako prezident by se také rád věnoval otázce zdravotnictví a školství, které jsou podle něj v důležitosti pro blaho člověka i celé společnosti před prosperitou. "Mám pocit, že dlouhou dobu se na tato témata zapomínalo a obě tato témata se nacházejí v krizi," uvedl.

Vláda s komunisty v době, kdy se politická scéna radikalizuje, je pro něj nepřijatelná, protože komunistické straně s ohledem na minulost nelze věřit. Premiérem by podle něj měl být člověk, u kterého lze věřit, že nespáchal žádný trestný čin či podvod. "Podezření podlamují důvěru lidí v politickou reprezentaci. Až (předseda hnutí ANO Andrej) Babiš vyřeší svůj problém a bude jasné, že nespáchal žádný trestný čin, může přijít a znovu se ucházet o premiérský post," uvedl.

Hilšer je pro, aby v prezidentské kompetenci zůstala možnost udělovat milosti z humanitárních a lidských důvodů, protože rozhodování soudů často podle práva nemůže postihnout lidskou realitu. Staví se ale proti širokým amnestiím, kritizuje zejména amnestii bývalého prezidenta Václava Klause. Jako prezident by také jmenoval profesory.

Na první zahraniční cestu by jel na Slovensko, další návštěvu by směřoval do Rakouska. Následovaly by důležité země EU, tedy Německo či Francie. Jednat by chtěl i s Ruskem či Čínou. "Izolace neprospívá, ale pro mě to nejsou priority. Nejsem proti, aby se s nimi dělal byznys, nesmíme ale ohýbat páteř a hřbet," podotkl.