Neregistrovaný kandidát na prezidenta Toman se obrátil na Ústavní soud, žádá odklad voleb

Josef Toman

Josef Toman Zdroj: Karel Kopáč / Paparazzi

Josef Toman
Josef Toman
Josef Toman
4
Fotogalerie

Josef Toman, který chtěl kandidovat na prezidenta a vnitro jej nezaregistrovalo kvůli nedostatku občanských podpisů, hledá zastání u Ústavního soudu.

Ve stížnosti zveřejněné na svém webu poukazuje na domnělou podjatost Nejvyššího správního soudu (NSS), který v prosinci zamítl jeho stížnost. Dále žádá registraci své kandidátní listiny a odklad voleb o 60 dní, případně dle úvahy Ústavního soudu.

Soud se stížností podanou na konci roku zabývá, potvrdila mluvčí Miroslava Sedláčková. Soud podle ní připravuje podklady pro rozhodnutí, soudcem zpravodajem je Jan Musil. Před prvním kolem prezidentských voleb by se mělo příští týden uskutečnit ještě jedno pravidelné neveřejné zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, do jehož pravomoci spadají volební záležitosti.

Toman se označuje za stratéga a konspiračního teoretika. Chtěl kandidovat na prezidenta s podporou občanů. Podmínkou je alespoň 50 tisíc podpisů. Toman tvrdil, že jich má zhruba 75 tisíc a že je odeslal na vnitro, podle úředníků však v krabicích bylo jen 11 občanských podpisů, zbytek tvořily prázdné listy. Podle NSS Toman neprokázal krádež či záměnu archů.


Kompletní a aktuální přehled prezidentských kandidátů najdete zde >>>


V ústavní stížnosti Toman tvrdí, že NSS byl vůči němu podjatý, už dříve naznačoval, že předseda soudu a člen jeho volebního senátu Josef Baxa náleží ke svobodným zednářům. Tomanovi vadí také to, že NSS v jeho záležitosti nenařídil veřejné jednání, kde by mohl svá tvrzení rozvést a doložit.

"Navíc rozhodnutí bez jednání bylo pohrdáním důstojností prezidentského kandidáta, který působil na významné zahraniční univerzitě a prezidentské kandidatuře věnoval, jak je zřejmé, spoustu úsilí ve snaze, aby se ČR začala řídit demokratickými principy, aby začaly řádně fungovat demokratické instituce, začaly se dodržovat zákony a ústavní pořádek a aby se ČR stala skutečným právním státem," stojí ve stížnosti. Celkově prý NSS nedopřál sluchu Tomanovým argumentům a předkládaným důkazům.

Na soudy se obrátila také nezaregistrovaná kandidátka Terezie Holovská, zpochybnila pět uchazečů o Hrad kvůli vícenásobným podpisům poslanců a senátorů. Neuspěla u NSS ani u Ústavního soudu, který její podnět ve středu odmítl. Avizovala, že si bude znovu stěžovat po volbách.


Kdo by měl být váš prezident? Napoví volební kalkulačka >>>


První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Druhé kolo připadá na 26. a 27. ledna. O hlasy voličů bude usilovat devět mužů. Občanské podpisy nasbírali fyzikální chemik Jiří Drahoš, spisovatel a textař Michal Horáček a prezident Miloš Zeman. S podporou senátorů jdou do voleb diplomat Pavel Fischer, lékař a pedagog Marek Hilšer a expremiér, nyní manažer Mirek Topolánek. Poslanecké podpisy mají producent Petr Hannig (Rozumní), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (Realisté) a bývalý šéf Škody Auto, podnikatel Vratislav Kulhánek (ODA).


Co vše může český prezident? Podívejte se na pravomoci hlavy státu >>>