Strany hlásící se k parlamentarismu a obecně k polistopadovému vývoji jsou poprvé od roku 1989 v menšině. Demokratická pravice a levice bojují o přežití. Prezident může tuto situaci potvrdit, nebo korigovat.
Po říjnových volbách de facto skončila polistopadová éra, jejíž rozvrat začal v roce 2010 nástupem Věcí veřejných. Tuto dobu charakterizovaly střety pravice s levicí a nepsaná pravidla, která už ale delší dobu mizejí z politiky. V Česku začali vítězit lídři, kteří říkají pouze to, co chce část lidí slyšet. U mnohých je patrný i odpor k diskuzi, která jen údajně ztěžuje vládnutí.
Strany hlásící se k parlamentarismu a obecně k polistopadovému vývoji jsou poprvé od roku 1989 ve výrazné menšině. Tradiční pravice a levice bojují o přežití.
Subjekty s protestním nábojem jako ANO, Piráti, SPD a KSČM získaly jasnou převahu 137 poslaneckých mandátů. Mohou se pokusit měnit ústavu. Bez souhlasu Senátu však narazí, přehlasovat ho v dolní komoře v tomto případě nemohou.
Přečtěte si podrobné profily Miloše Zemana, Jiřího Drahoše, Mirka Topolánka a Michala Horáčka
Před blížícími se prezidentskými volbami je tak pro kandidáty na nejvyšší ústavní funkci stále naléhavější otázka, jaký názor na měnící se politickou situaci mají.
Klub na obranu demokracie (KOD) se na ně před časem obrátil s dotazem, zda by v případě svého zvolení vývoj nastoupený po volbách do Poslanecké sněmovny potvrdili, nebo naopak korigovali.
KOD se navíc rozhodl ve spolupráci se spolkem Topaz a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku uspořádat s kandidáty 3. ledna 2018 diskusní večer. Odpovídat na otázky budou Pavel Fischer, Michal Horáček, Jiří Hynek a Mirek Topolánek.
