Oficiální kampaň před prezidentskými volbami netrvá ani týden a houf zájemců o křeslo na Hradě se opět rozrostl. Všichni adepti na funkci hlavy státu si také do zítřka musejí založit transparentní účet pro financování volební kampaně. Ti, kteří už sbírali podpisy, by ho ovšem už měli mít, vzpomněl si včera Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. „Sběr podpisů už je technika kampaně, která propaguje kandidáta, je to oslovování voličů,“ vysvětlil zástupce úřadu Jan Outlý.
Karel Schwarzenberg (TOP 09), Jiří Dienstbier (ČSSD) či Zuzana Roithová (KDU-ČSL) v minulých volbách kandidovali na prezidenta za své strany. Letos však stranických kandidátů výrazně ubude, důvodem je souběh sněmovních a prezidentských voleb, silní nadstraničtí kandidáti i boj proti Miloši Zemanovi.
O Pražský hrad se zatím ucházejí především nadstraničtí kandidáti jako Jiří Drahoš a Michal Horáček. K favoritům voleb, které se konají 12. a 13. ledna, patří i současný prezident Miloš Zeman. Velké politické strany jsou však zdrženlivé a do boje o nejvyšší ústavní funkci nevysílají své koně. Některé strany rovnou oznámily, že nikoho posílat nebudou, jiné o tom chtějí debatovat, další vyčkávají na výsledek sněmovních voleb.
Na říjnové volby čekají například občanští demokraté, kteří se podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury rozhodnou podle výsledku. Karta by pak zřejmě padla na senátora Jaroslava Kuberu.
„Od výsledku voleb se budou odvozovat šance stranických kandidátů na hlavu státu. Předpokládám, že senátor Kubera by byl naprosto logickým kandidátem ODS,“ řekl Stanjura. Sám Kubera se chce rozhodnout až podle výsledku sněmovních voleb, o podporu by pak požádal senátory.
Podobně čeká rovněž hnutí ANO, které nyní soustředí své síly na podzimní volby. Po sněmovních volbách však stranám zbude na rozhodnutí jen něco málo přes dva týdny, než se 7. listopadu uzavřou prezidentské nominace. Sociální demokraté tak nejspíše začnou o strategii na prezidentské volby jednat už dříve, řekl místopředseda ČSSD Jan Hamáček médiím.
Některé strany rovnou oznámily, že do voleb nikoho nepošlou. Například TOP 09, jejíž kandidát Karel Schwarzenberg se v minulých volbách dostal do druhého kola, letos podle místopředsedy strany Marka Ženíška spíše podpoří jiného kandidáta. „TOP 09 vyjádří podporu takovému kandidátovi, který je především demokrat a který bude prosazovat, aby Česká republika patřila na Západ. Ani jedno z těchto kritérií současný prezident nesplňuje,“ řekl Ženíšek.
Podle analytika z Institutu politického marketingu Karla Komínka je to trend. „Část politického spektra nemá důvod nasazovat vlastního kandidáta, který by byl automaticky pasován do role nejslabšího, protože nikdo neprohrává rád. Někteří si nepřejí pokračování Miloše Zemana na Hradě a cítí, že nejlepší šanci mají nadstraničtí kandidáti,“ uvedl Komínek.
Jednoznačnou podporu nezávislému kandidátovi, bývalému předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi, vyslovili již na začátku prázdnin předseda lidovců Pavel Bělobrádek a šéf STAN Petr Gazdík, nic nezměnil ani rozpad koalice. „Moji podporu má, strana o tom nejednala, ale vlastního kandidáta neplánujeme,“ řekl šéf lidovců. Zatímco Bělobrádkova podpora je osobní, hnutí STAN podpořilo Drahoše jako celek. „Celostátní výbor STAN se v červenci usnesl na podpoře Jiřího Drahoše,“ řekl Gazdík, který ocenil Drahošovu proevropskou orientaci.
Jiří Drahoš podporu ocenil, ale zdůraznil, že chce zůstat nezávislým kandidátem. „Stranická politika má v České republice dlouhodobě špatnou pověst, kterou neustále narušují skandály tradičních i nových stran, nejnověji skandálem hnutí ANO a Andreje Babiše. Nadstranický kandidát bude mít v takové situaci výhodu, a naopak explicitní podpora některých stran by mohla v současné chvíli nezávislým kandidátům uškodit,“ míní analytik Komínek.
Zdrženlivost až nezájem stran o prezidentské volby mohou však ležet i ve financích. Vést dvě kampaně, kde strany mohou kvůli sněmovním volbám utratit až 90 milionů korun a kandidáti na prezidenta 40 milionů, může být podle Komínka velmi náročné. „Představení stranických kandidátů teď by ještě navíc rozředilo pozornost médií a uchazeči o Hrad by parazitovali na sněmovní kampani dané strany,“ dodal analytik.
Více informací o prezidentských volbách se dočtete zde >>>
Padesátitisícový limit potřebných podpisů zatím překročila trojice hlavních favoritů: obhajující prezident Miloš Zeman, někdejší šéf Akademie věd Jiří Drahoš a známý textař Michal Horáček. Všichni tři pokračují ve sběru i nadále kvůli možným chybám na petičních listech, například nečitelnému podpisu. Rekordmani Miloš Zeman (72) Obhajující prezident oznámil, že nepovede kampaň. Pilně však z titulu současné funkce navštěvuje jednotlivé kraje. Zda jde o kampaň či ne, bude nejspíš muset nakonec rozhodnout soud. Hrad možnost, že výjezdy hlavy státu do regionů volební kampaní jsou, striktně odmítá. Jiří Drahoš (68) Bývalý předseda Akademie věd se prezentuje jako nezávislý kandidát, podporu mu už ale vyjádřily KDU-ČSL, TOP 09 i hnutí STAN. Úmysl kandidovat oznámil koncem března, republiku objíždět a sbírat podpisy začal koncem dubna. Momentálně je jednoznačným favoritem bookmakerů. Michal Horáček (65) Sázkař, textař a podnikatel. Na besedy s občany jezdí od loňského listopadu. V intenzivně vedené kampani už mimo jiné oznámil, co by udělal za prvních sto dní ve funkci hlavy státu. Mimo jiné by zrušil nesmyslné kontroly na Hradě a omluvil se současnému mluvčímu Jiřímu Ovčáčkovi, že pro něj nemá místo. Spoléhají na politiky Jaroslav Kubera (70) Senátor za ODS a primátor Teplic si se sběrem podpisů nemusí lámat hlavu, má pro kandidaturu slíbenou podporu dostatečného počtu senátorů. Zda vstoupí do prezidentského klání, se proto hodlá rozhodnout na poslední chvíli. Je zdatný řečník, často se vyjadřuje s nadsázkou. O současné hlavě státu tvrdí: „Zeman není dementní. Volby vyhraje a odstoupí, nechce se dál trápit.“ Karel Štogl (44) Úředník, léta spojený s ČSSD. Jeho kariérní dráhu odstartoval Jaroslav Tvrdík, jako ministr obrany si ho vybral jako poradce. Byl vojenským diplomatem OBSE ve Vídni a také šéfem kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka. Za svou přednost považuje schopnost lidi spojovat a dostat z nich metodou cukru a biče to nejlepší. Tvrdí, že má zajištěnu senátorskou nominaci. Outsideři
Zhruba deset tisíc podpisů má zatím Vratislav Kulhánek. Ten jde sice do politiky za značku ODA, jež mu také hradí kampaň, ale klidně bude volit také ODS nebo spolupracovat s Andrejem Babišem. Veřejnost láká k podpoře své kandidatury slibem, že za podpis je možné získat nové auto Škoda Octavia. Loterie se uskuteční, pokud Kulhánek získá 50 tisíc podpisů. Podporu občanů zatím shání také prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek reprezentující Realisty, jakožto zájemce o prezidentský úřad se veřejnosti ohlásil také Miroslav Sládek, bývalý vůdce Republikánů, exposlanec Věcí veřejných a dnes člen vedení strany Republika Otto Chaloupka nebo někdejší spolupracovník zpěvačky Lucie Bílé a nyní předseda strany Rozumní Petr Hannig. Jediná žena, která oficiálně ohlásila kandidaturu, je osmapadesátiletá herečka a zpěvačka Jana Yngland Hrušková. Sází na protimigrační témata a odchod Česka z EU a připouští, že jde do předem prohraného boje. Podobného ražení je i včera oznámená kandidatura zadluženého podnikatele Vladimíra Boštíka, který v minulých parlamentních volbách neúspěšně kandidoval za Okamurův Úsvit přímé demokracie. Boštík ovšem na rozdíl od předchozích adeptů tvrdí, že potřebné nominační podpisy už má. |
