Hnutí DiEM25 hledá způsoby, jak v Evropě prosadit svou vizi Nového údělu a sjednotit levici. Ve hře je zrod celoevropské strany, uskupení svou buňku formuje také v Česku.
Bývalý řecký ministr financí Janis Varoufakis může být v Evropě zase vidět, a to zejména při volbách do Evropského parlamentu v roce 2019. Lídr hnutí DiEM25 (Democracy in Europe Movement 2025 -Demokracie v Evropě – hnutí 2025) nedávno v Berlíně oznámil, že se hodlá zabývat myšlenkou na vytvoření první celoevropské politické strany, jež by se o hlasy voličů mohla ucházet právě v řečených volbách do europarlamentu.
V samotném uskupení však zatím existují různé náhledy na politickou taktiku, jeho jednotným prvkem je nicméně vytváření neformálních politických buněk v různých zemí Evropy. Fungují téměř ve dvou desítkách zemí EU a Česko není výjimkou.
„DiEM25 zde funguje jako volné uskupení občanů bez politických, resp. stranických či dokonce volebních ambicí, ke kterému se však hlásí postupně stále více lidí. A to včetně členů různých politických stran s poměrně širokým záběrem názorů. Dosud nejsme organizováni na celostátní úrovni, organizační struktura se teprve buduje. Udržujeme ale kontakty s Koordinační skupinou celoevropského DiEM25,“ uvedl Antonín Hořčica, koordinátor skupiny DiEM25 České Budějovice.
Možnou účast české odnože DiEM25 v blížících se tuzemských parlamentních volbách ovšem vylučuje. „Přesto hledáme jak se do voleb zapojit, jednou z možných forem je konfrontace volebních programů s myšlenkami a principy DiEM25 a případné vyjádření podpory některým kandidátům,“ dodal Hořcica.
V Praze schůzky DiEM25 svolává ekonom Jiří Šteg, který dříve působil v iniciativě ProAlt, jež se profilovala jako platforma pro kritiku pravicových reforem někdejší vlády Petra Nečase a formulaci jejich alternativ.
Hnutí DiEM25 zatím zastává právě podobnou spíše neformální roli, která ovšem počítá s politickou spoluprací či s podporou spřízněných kandidátů.
„Vytvořit jednu celoevropskou politickou stranu je v současnosti nemožné, stávající právní a politický systém plně omezuje vznik nových politických subjektů na rovinu národního státu. Při prosazování naší agendy si však nemůžeme dovolit zavedené instituce ignorovat. Znamená to, že by mohl DiEM25 utvořit politickou stranu v konkrétních zemích, regionech či městech? To nejspíš ano,“ doplnil Luis Martin z celoevropského orgánu hnutí.
Hlavní agendou hnutí jako takového by mělo být sjednocení levice na kontinentu a prosazení evropské verze Nového údělu, ekonomického programu masivních investic do zelené energetiky či sociálních služeb. Vize dále počítá také s přípravou půdy pro zavedení nepodmíněné dividendy, obdoby základního příjmu financované zdaněním pohybu nadnárodního kapitálu.
Záměrem DiEM25 je, aby se Nový úděl stal agendou voleb do evropského parlamentu v roce 2019. Hnutí se současně profiluje jako levicový protipól pravicově-populistických tendencí v Evropě spojené s nárůstem rasismu a xenofobie. Čelit jim chce systémovou změnou a demokratizací Evropské unie.
O uskutečnitelnosti Varufakisových záměrů ale vyjádřil pochybnosti například publicista Thomas Fazi, jenž se jinak označuje za příznivce myšlenek jeho hnutí. Podobně jako Luis Martin skepticky vnímá možnosti jejich realizace na nadnárodní úrovni.
