Venezuelský prezident Nicolás Maduro vyvolal vlnu mezinárodní kritiky a popudil své politické oponenty, když prosadil zvolení nového speciálního shromáždění, jež má přepsat ústavu jihoamerické země sužované problémy. Nedělní volby delegátů do Ústavodárného shromáždění následují po téměř čtyřech měsících politických nepokojů, které si vyžádaly více než 100 obětí a tisíce zraněných a zatčených osob.
Zatím bylo odhaleno jen málo podrobností ohledně toho, jaké ústavní změny by mohly být ve hře. Spojenci socialistického prezidenta ovšem uvádějí, že se shromáždění zaměří na opoziční vůdce. Tím přiživují obavy, že Maduro zneužije Ústavodárného shromáždění k nastolení autokratického režimu.
Také Madurův předchůdce a učitel, zesnulý venezuelský prezident Hugo Chávez inicioval změnu ústavy krátce poté, co v roce 1999 nastoupil do úřadu.
Ovšem na rozdíl od Madura nejprve vyhlásil referendum, aby pro tento krok získal souhlas občanů. Jeho snahy o změnu ústavy přitom odmítli i někteří z jeho stoupenců, což ještě více polarizovalo už tak značně rozdělenou zemi.
Agentura AP připravila odpovědi na základní otázky kolem nedělních voleb a samotného Ústavodárného shromáždění:
Jak proběhne výběr delegátů?
Venezuelská vládou ovládaná Národní volební rada vytvořila neortodoxní volební systém, který podle opozice značně protěžuje vládní stranu. Zvoleno bude celkem 364 delegátů na základě zeměpisného rozdělení: Na každý samosprávný celek 23 venezuelských států připadne jeden delegát a jejich hlavní města získají dva.
Ovšem některé z nejlidnatějších venezuelských států mají relativně málo samosprávných celků, zatímco menší jich mají hodně. To znamená, že například stát Miranda se třemi miliony obyvatel bude mít o čtyři delegáty méně než stát Falcón s milionem obyvatel. Kritici uvádějí, že tím jsou nespravedlivě zvýhodněné venkovské oblasti, kde je Maduro populárnější, než v opozici nakloněných městech včetně metropole Caracasu.
Dalších 173 delegátů bude z různých kategorií společenských skupin včetně dělníků, studentů, farmářů či rybářů. Osm míst je vyhrazeno pro indiánské komunity - ovšem jak vláda rozhoduje o tom, kdo se může v které kategorii kvalifikovat, nebylo zveřejněno. Všechny tyto skupiny mají tradičně silné vazby na levicové politické hnutí Madura a Cháveze.
Opozice volby bojkotuje, takže většina kandidátů zastupuje vládní Sjednocenou socialistickou stranu Venezuely (PSUV).
Jaké změny chce vláda provést?
Maduro zatím o Ústavodárném shromáždění hovoří jen neurčitě a označuje ho za řešení dlouhé řady venezuelských politických a ekonomických problémů. Konkrétnější byla venezuelská první dáma Cilia Floresová, podle níž nový orgán vytvoří "komisi míru a spravedlnosti", která se postará, aby ti, kdo jsou odpovědní za nynější politické nepokoje, "za ně zaplatili a dostali lekci". A podle Diosdada Cabella, prvního viceprezidenta PSUV shromáždění zbaví imunity poslance opozicí kontrolovaného Národního shromáždění, aby mohli být stíháni.
Je jisté, že Ústavodárné shromáždění bude prosazovat vládní socialistickou politiku a kromě přepsání ústavy může fungovat jako orgán nadřazený Národnímu shromáždění - jediné vládní složky, kterou nemá Maduro pod kontrolou.
Co si o tom myslí Venezuelci?
Červnový průzkum veřejného mínění zjistil, že jen 23 procent obyvatel vznik Ústavodárného shromáždění podporuje. A pouze 19 procent míní, že nová ústava zaručí zemi mír a stabilitu. Téměř polovina věří, že jediným smyslem shromáždění je zajistit, aby Maduro zůstal u moci.
Co je v sázce pro vládu?
Její přežití. Už nyní ve vládní straně existují rozpory, jak dokázal nedávný rozchod Madura s vysoce postavenými činiteli včetně bývalých Chávezových ministrů. Radikální změny v ústavě z roku 1999, kterou nechal sepsat Chávez a která je pokládána za jeden z jeho odkazů, podle analytiků mohou vyústit v ještě větší rozkol mezi socialisty.
Zahraniční vlády včetně americké pohrozily, že zvolení Ústavodárného shromáždění povede k další izolaci venezuelské vlády. Prezident Donald Trump prohlásil, že USA přijmou důrazné a rychlé kroky, pokud se volby do Ústavodárného shromáždění uskuteční. Venezuela je na Spojených státech závislá jako na zdroji tvrdé měny, protože její ropný export dalším velkým obchodním partnerům, jako je například Čína, slouží ke splácení dluhu.
Jak odpoví opozice?
Konflikt mezi vládou a opozicí v neděli neskončí. Koalice venezuelských opozičních stran navrhla, ale pak zřejmě ustoupila od výzvy k vytvoření alternativní "vlády národní jednoty". Nedávný krok Národního shromáždění jmenovat 33 soudních úředníků, kteří nahradí vládou kontrolovaný Nejvyšší soud, znovu možnost vzniku paralelní vlády oživil.
Otázkou je, čemu a jak by takový kabinet mohl vládnout - tři z oněch 33 jmenovaných soudních úředníků byli vzápětí zadrženi a zbylým bylo vyhrožováno zatčením, pokud nastoupí na své post
