Prezident Miloš Zeman se v pořadu Blesk.cz S prezidentem v Lánech omluvil expremiérovi Petru Nečasovi za to, že uvěřil tvrzení tehdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty a vrchního státního zástupce Ivo Ištvána ohledně kauzy související se zátahem na Úřad vlády. Nečas posléze podal demisi a Zeman nenechal vládu vybrat nového premiéra, zvolil cestu úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka.
Zakuklenci na Úřadu vlády vzbudili velký rozruch, a mluvilo se dokonce o tom, že bude konečně rozkryta rozsáhlá síť napojení politiků na podnikatele, tedy lobbistické struktury. Pro akci a následné dění se vžilo označení Kauza Nagyová.
Po více než čtyřech letech se záležitostí nadále zabývají soudy, ale o rozkrytí sítě případné politické korupce nemůže být řeč. Pachuť z té doby cítí i prezident Miloš Zeman, který se po několika měsících ve funkci tehdy musel rozhodnout, jak se postaví k demisi, kterou mu nabídl premiér z řad ODS.
„Tehdy to byl Petr Nečas, kdo podal demisi a je výsostným právem prezidenta jmenovat nového premiéra. Aniž by byl limitován jakýmkoliv omezením. A to jsem také udělal,“ hájil se Zeman, vzápětí ale připojil omluvu.
„To, že doktor Ištván tehdy opravdu vypouštěl zprávy, že je tady obrovská mafie – propojení politických a ekonomických struktur a že bylo zabaveno tolik a tolik zlata, tolik a tolik set milionů korun a tak dál – to je všechno pravda.
Já jsem také veřejně sebekriticky přiznal, že jsem tomu uvěřil. Akce Ištvána a Šlachty byla provokací proti ODS. Považujte to za určitý druh omluvy, i když těch, kdo byli těmito dvěma lidmi dezinformováni, bylo příšerně mnoho,“ uznal prezident.
Zeman tehdy přes odpor vládní koalice, která chtěla pouze změnu na postu premiéra (Nečase měla nahradit Miroslava Němcová - pozn. red.), jmenoval vládu úřednickou.
Do jejího čela jmenoval Jiřího Rusnoka. Ve vládě kromě pozdějšího guvernéra České národní banky zasedlo ještě několik Zemanovi blízkých lidí. Část veřejnosti proto kabinet označovala za „vládu přátel Miloše Zemana“.
Ačkoliv Rusnokův kabinet nezískal podporu Sněmovny, dovládl až do předčasných voleb koncem října 2013. Protestní hlasy lidí znechucených tehdejší politickou situací sesbíralo hnutí ANO Andreje Babiše, to je o čtyři roky později favoritem dalších sněmovních voleb. Ty se konají 20. a 21. října 2017.
