Předseda Lidovců Pavel Bělobrádek by rád přesvědčil ministra financí Ivana Pilného, aby přidal peníze na vědu. "Nesouhlasím s tím, že věda a výzkum jsou cedník, děravý hrnec nebo černá díra. U některých parametrů se to zjišťuje hůře, u některých lépe," tvrdí.
Jak hodnotíte vládou schválený návrh rozpočtu na příští rok?
Nereflektuje už schválený rozpočet na vědu a výzkum, stejně tak je tam spoustu dalších takových položek. Přijali jsme usnesení, že souhlasíme s maximální výší schodku 50 miliard. O jednotlivých kapitolách se bude dále hovořit. V podstatě každý rezort, snad s výjimkou kultury, nebyl spokojen s výší rozpočtu, debaty budou probíhat celé léto.
Chápu, že je rozpočet napjatý, zvýšily se mandatorní výdaje, navyšují se platy. Na druhou stranu si myslím, že během hospodářského růstu není možné zaříznout do rozpočtu 100miliardový schodek. Věřím ale, že se najdou i další zdroje a že bude ministerstvo financí řízeno jako firma a vybere spoustu peněz navíc – nejenom díky hospodářskému růstu, ale i díky efektivnějšímu vybírání daní.
Pokud by byl rozpočet na vědu a výzkum v plánované výši 36 miliard snížen o 2,8 miliardy, jak avizoval ministr financí Ivan Pilný (ANO), které oblasti by to nejvíce postihlo?
Není to můj rozpočet, je to pro patnáct rozpočtových kapitol. Kromě ministerstev je to i Akademie věd či Technologická agentura ČR. Nejsou to peníze pro mě, které já ovládám nebo rozděluji – tak to prostě není. Já bojuji za ostatní. Vláda už rozpočet navíc schválila. Chápeme, že je situace složitá, ještě na vládě jsme požadavek, který schválila Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace, snížili o 225 milionů.
V podstatě jsme jim vyšli vstříc. Zásadní bude bavit se o střednědobých výhledech a věcně argumentovat. Pan Pilný dal do médií spoustu silných prohlášení – myslím, že bude dobré mu spoustu věcí vysvětlit.
V čem spočívá podstata vašeho sporu s ministrem financí ohledně výpočtu návratnosti investic do vědy?
Ten spor je o to, jestli to navýšení, které my plánujeme, má, nebo nemá své racio. Já jsem přesvědčen, že má. Myslí si to i Rada vlády pro výzkum, vědu a inovace, kde jsou zástupci vysokých škol, Akademie věd či průmyslu, například ze Škodovky či Siemensu. Je to velmi průřezové a my musíme najít konsenzus mezi patnácti rozpočtovými kapitolami.
Musíme přesvědčit nejlépe celou vládu včetně ministra financí o tom, že tyto peníze skutečně nejsou spotřeba, ale že jsou investicí. Nesouhlasím s tím, že věda a výzkum jsou cedník, děravý hrnec nebo černá díra. U některých parametrů se to zjišťuje hůře, u některých lépe. U aplikovaného výzkumu se dá hodnotit daleko lépe.
Podle Pilného neexistuje konverze z aplikovaného výzkumu do produktů, služeb nebo do prodeje licencí. „Návratnost investic tam není,“ říká. Jak Pilnému oponujete, jak se návratnost měří?
Změnili jsme metodiku hodnocení, abychom tyto věci akcentovali. Důvody, proč v některých parametrech česká věda zaostává například za srovnatelným Rakouskem, se snažíme odstraňovat. Například i novou, vládou schválenou metodikou hodnocení – ta je orientovaná hodně na to, jaká je nejenom publikační činnost, ale jaké má praktické dopady. Spolupráce s firmami, aplikace, jakým způsobem dochází k užití patentů.
Pilný připustil, že pokud se má ekonomika „někam posunout“, prioritou jsou věda, výzkum a inovace. Peníze jsou prý ale vynakládány neúčelně.
Tak ať to dokáže. Je otázka, co považuje za nehospodárnost. Jestli to, že dáváme peníze právě na společensko-vědní obory, tak s tím já zásadně nesouhlasím. Pokud jde o způsob hodnocení vědy, tedy o tzv. kafemlejnek, kde se v podstatě počítalo podle toho, kolik kdo vypublikoval, nešlo ani tak o kvalitu, tak tuto metodiku jsme již razantně změnili s orientací právě na aplikovaný výzkum a především na excelentní výstupy. Zřejmě jde o nedorozumění, ještě na toto téma budeme hovořit.
Do jaké míry podle vás Babiš ovlivňuje Pilného, pokud jde o vyjednávání o rozpočtu?
Zde nemohu spekulovat, protože nevím. Že něco nevím je v pořádku, konečně, říkal to i Tomáš Gariggue Masaryk. Já u nich doma v kuchyni nesedím.
Překvapilo vás, že Andrej Babiš (ANO) výrazně zagresivnil svou rétoriku vůči Lubomíru Zaorálkovi, novému lídrovi ČSSD pro nadcházející volby, prakticky ihned poté, co byly strukturální změny u socialistů oznámeny? Dříve vůči němu mluvil, alespoň na veřejnosti, s větším respektem.
Ani ne, každý máme jiný styl. A Andrej Babiš má takový. Otázkou je, jestli se pak nebude divit, že si zničil koaliční potenciál a nikdo s ním nebude chtít mít nic společného.
