Volební koalici KDU-ČSL a STAN, která by lidovcům a Starostům měla po podzimních volbách zaručit větší váhu v budoucí sněmovně, jako by stále nikdo nebral na vědomí.
Převaha výzkumů veřejného mínění zabývajících se volebními preferencemi stále operuje s dotazy na jednotlivé strany a hnutí, a ohlášenému spojenectví lidovců se Starosty pak přisuzují prostý součet procent.
Ten, vzhledem k tomu, že pevná koalice musí pro vstup do dolní komory parlamentu překročit desetiprocentní práh, není zrovna nadějný. Třeba čerstvě zveřejněný volební model CVVM přisuzuje Starostům zisk jednoho procenta a KDU-ČSL sedmi a půl procenta.
Nervozitu a nespokojenost tato a podobná čísla vyvolávají hlavně mezi lidovci. Nejedná se přitom jen o otevřeného odpůrce spojenectví, zlínského hejtmana Jiřího Čunka. Výsledky předvolebních anket se zhruba před týdnem zabývalo výjezdní zasedání předsednictva KDU-ČSL.
O podrobnostech jednání na Velehradě se nikdo ze zúčastněných příliš nešíří, podle prvního místopředsedy strany Mariana Jurečky si ale ve vedení křesťanských demokratů řekli, že „prostě tu koaliční spolupráci bereme pořád stejně vážně, jako to potvrdil sjezd KDU-ČSL“.
Lidovci a Starostové průzkumy vnímají, ale příliš jim nevěří. Věří tomu, že jejich kandidáti dokážou voliče přesvědčit o tom, že politika, politické rozhodování, se může přiblížit „těm dole“, být blízko rodině, obci a kraji. Vycházejí z toho, že KDU-ČSL a Starostové dnes dohromady spravují čtvrtinu obcí a měst v Česku. Právě oblíbené, silné a důvěryhodné lokální osobnosti by měly výrazně zahýbat s celostátním volebním výsledkem koalice.
Obě uskupení mají také vlastní, interní průzkumy. Ty mluví o téměř jistém zisku jedenácti až třinácti procent hlasů, potenciální zisk se podle nich pohybuje kolem dvaceti procent.
Lidé z vedení KDU-ČSL a STAN ve prospěch koalice také argumentují tím, že preferencemi zahýbe začátek srpna, kdy představí úplně všechny kandidáty a podrobnosti společného programu. Jeho základním kamenem bude podpora rodin a s ní svázané daňové návrhy.
„Podle našich vnitřních průzkumů náš potenciál převyšuje i patnáct procent. Ale naši voliči se paradoxně bojí, že pro vstup do sněmovny je potřeba překročit desetiprocentní hranici. Vyčítají nám, že zbytečně riskujeme,“ připouští místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík.
Ve vzduchu tak stále teoreticky visí varianta B: formální změna současné koalice dvou stran na KDU-ČSL s podporou STAN. Tedy připsání některých kandidátů Stan na lidovecké kandidátky. Ve volbách by pak stačilo získat pět procent hlasů.
Předsedové lidovců a Starostů Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík ale opakovaně zdůrazňují, že koalice obou uskupení pro podzimní volby do sněmovny bude pokračovat. Definitivní sněmovní kandidátky musejí strany odevzdat do 15. srpna.
