Jestli je pro tyhle volby něco typické, pak je to exploze politických vizí na dvacet a více let dopředu. Začala to TOP 09 se svým plánem vysokorychlostních vlaků a příslibem, za kolik minut se volič dostane z Prahy do jiných českých měst. Následovala ČSSD, která voličům slíbila, že se dostanou z Prahy do Brna „pod hodinu“.
Jako poslední v řadě nastoupil Andrej Babiš. Zavazuje se za dvacet let zkrátit cestu z Prahy do Brna na 40 minut, do Hradce to prý bude trvat 24 minut a do Plzně dokonce jen dvacet, což je rychlejší než cesta pražským metrem z Motola na Skalku.
Tyto a další věci včera šéf ANO představil ve své nové knize. Podle informací z kuloárů hnutí se kolem knihy bude točit celá volební kampaň a publikace se stane základem všech sdělení budoucích poslanců a politiků hnutí.
Babišova kniha je založena na dvou ideových kontrastech. Jednak na popření „starého“ klausovského světa a jeho budovatelského étosu transformace společnosti od komunismu ke kapitalismu.
V duchu babišovské ideologie skončilo všechno v bahně korupce, a proto musel povstat on, Andrej Babiš, proti němuž se jako proti nomenklaturnímu kádrovi kdysi také sametová revoluce dělala. A byl to on, sám Babiš, který byl nadán posláním udělat další revoluci proti té prohnilé revoluci minulé. Budovatelský étos si vypůjčil od Jana Antonína Bati a jeho knihy z roku 1937 Budujme stát pro 40 miliónů lidí.
Babiše přímo fascinují vize nevlastního bratra zakladatele obuvnického impéria – dodejme, že i na tehdejší dobu megalomanské. Vždyť i Baťa chtěl proplést zemi hustou sítí chytrých silnic a vysokorychlostních železnic stejně jako chce nyní on, Babiš. Pro tak obrovské projekty stavěné v rekordním čase je však třeba jediné – vysoká míra centralizace, přerozdělování daní a zúžení politického systému.
Odpověď, jak to politicky udělat, nabízí ve druhé části knihy. Chce zavést většinový systém volby poslanců ve stylu první na pásce, silnou ruku přímo volených starostů, zrušení senátu a omezení role krajů. V Babišových očích je centralizace prakticky jediným lékem na všechny politické a ekonomické neduhy. V tomto směru mu podivně splývají komunistické a baťovské přístupy v jeden.
Když si odmyslíme politické návrhy, musí každý člověk s Babišovou vizí Česka v roce 2035 souhlasit. Kdo by nechtěl zelenou trávu, zpívající ptáčky a vlídnější zacházení na úřadech? V tom je problém Babišova textu.
Kdosi mu obratně stvořil obraz ideální společnosti. Od politika se však čeká jiná věc: říct, jakými kroky k tomu dospět. Už doktor Freud říkal, že vize bez realizace jsou pouhou halucinací.
Summa sumárum: Andrej Babiš včera veřejnosti nabídl literárně pěkně vyvedenou halucinaci. Až v září popíše způsob, jak svou vizi zhmotnit, můžeme jej posuzovat jako politika. Zatím se profiluje jen jako zdatný eskamotér.
Autor je komentátorem Reflexu
