Předvolební doba má svůj půvab. Alespoň chvíli si můžeme myslet, že ráj je hnedle za rohem. Oč déle tomu věříme, o to tvrdší je náraz při střetu s realitou. Při čtení volebních programů a při řečech politických lídrů proto není radno upadat do stavu blaženosti. Cíle, které o víkendu představilo hnutí ANO, předpokládaný vítěz říjnových parlamentních voleb, jsou čerstvým příkladem.
Tak třeba: „V peněženkách lidí zůstane všemi našimi daňovými návrhy oproti stávajícímu stavu navíc reálně 31 miliard,“ pochlubil se předseda hnutí. Zní to ohromně. Ale jen do chvíle, než nám dojde, že o takovou sumu logicky přijde státní pokladna. V představených tezích přitom nenajdeme, čím ztrátu kompenzovat, když státní rozpočet má být vyrovnaný, jak ANO slibuje. V miliardách, které se za volebními sliby hnutí točí, je přitom zmíněná částka vlastně jen taková prkotina.
Pohled na daně a výdělky je vůbec zajímavý. Padnout by měla superhrubá mzda. Danit by se mělo dvěma sazbami ve výši 19 a 23,35 procenta z hrubé mzdy. Nyní zaměstnanci odvádějí patnáctiprocentní daň z příjmů vyměřenou z hrubé mzdy navýšené o zdravotní a sociální odvody zaměstnavatele, bohatší pak navrch solidární přirážku. Což odpovídá sazbám 20,1 a 23,35 procenta. Případná změna by tedy nebyla kdovíco.
Když už jsme u příjmů, tak se na ně rovnou podívejme. Zvyšovat by se podle ANO měly hlavně lidem pracujícím ve zdravotnictví a učitelům. Naopak zmrazit by se měly platy poslanců, ti by přišli i o paušální náhrady. Oboje uchu voliče jistě lahodí. Jenže o tom, jak a kdy se zlepší mzdy ve zdravotnictví, se v programu pro jistotu nedozvíme vůbec nic.
Učitelé by se k výdělkům o padesát procent vyšším než dnes měli dopracovat v roce 2021. Kantorům, kteří momentálně bojují o to, aby se jejich mzdy napřesrok zvedly o 15 procent, to určitě zní jako rajská hudba. Letos od ministra financí (z řad ANO) opakovaně slyší, že rozpočet na takové navýšení jejich platů prostě nemá.
Copak asi uslyší v letech příštích? Jisté je, že tohle rozpočtové zaklínadlo je věčné. Myslet by na to měli všichni, kterým teď ANO slibuje. Nejen zaměstnanci státu a důchodci, ale také armáda nebo tajné služby. V případě rezortních slibů už nejde o desítky, ale rovnou o stovky miliard korun nových státních výdajů.
Tak už to ale chodí. Před volbami se rozdává fakticky i imaginárně. Zvláště v tom vynikají populistická uskupení lovící voliče zprava i zleva. Hnutí ANO se takový způsob lovu zčásti povedl už v minulých parlamentních volbách. Doplatili na to především občanští demokraté, kterým anoisté odloudili mnoho živnostníků a dílem i podnikatelskou elitu. Na drtivější volební zisk než před čtyřmi lety to je ale málo, a tak se ANO pro jistotu natahuje i více doleva. Zkrátka urvi, co můžeš. Teď, nebo nikdy. Co bude za čtyři roky, vědí leda Bůh a svatý Václav.
