Nedávný průzkum agentury TNS Kantar přisoudil sociálním demokratům ve volebním modelu až čtvrté místo a stal se jediným jasně viditelným spouštěčem stranické rošády.
Čerstvé šetření agentury STEM potvrzuje znatelný propad voličské přízně po vládní krizi. Panika zřejmě nebyla úplně neoprávněná. Před Lubomírem Zaorálkem leží velký úkol, k jehož splnění bude potřebovat mnoho sofistikovaných nástrojů.
Ovšem hned ten hlavní nástroj, tedy volební program, se kdovíjak nepovedl. Andrej Babiš svou permanentní kampaní redefinoval český politický populismus. Takže označit program ČSSD za populistický by ve srovnání se záplavou fotek šéfa ANO s dětmi a zvířátky bylo vlastně nespravedlivé. Jde ale o hromadu slibů odsouzených k zániku při střetu s realitou.
První chyba je hned v úvodním slově. Zaorálek tu žehrá na nerovnost a systém, „ve kterém existuje úspěch a bohatství jen pro úzkou skupinu“. To je střelba mimo terč. Podle statistik OECD patří rozdělení majetku v Česku k nejrovnoměrnějším mezi vyspělými zeměmi.
Větší majetkové nerovnosti než v Česku jsou v Německu, Francii, Rakousku, Maďarsku nebo Polsku. Jistě lze vzhlížet k Finům, Dánům, Norům, Islanďanům a Slovincům, kteří jsou v tabulce takzvaného Giniho koeficientu nad námi. Ale prostě nejde o hlavní problém, který Česko má.
Reálné potíže máme s penzijním a zdravotnickým systémem, což by pro ČSSD měla být naprosto základní témata. Jenže i zde je program nepoužitelný. Socialisté slibují, že se důchody budou pravidelně zvyšovat, slibují zavedení předdůchodů.
Jenže současný penzijní systém už i v letech ekonomického růstu padá do mnohamiliardových deficitů a nebude se to lepšit. Kdo by si chtěl v programu ČSSD přečíst, co s tímto notoricky známým faktem hodlá zodpovědná a sociálně citlivá strana v příštích čtyřech letech udělat, má smůlu.
Se zdravotnictvím je to stejné. O něm se v programu dočteme, že se nemají privatizovat nemocnice a že porostou platy lékařů a sester. Jak ale dostat do zdravotnictví peníze, které tam chybějí už teď, se opět nedočteme. Fond na investice z výnosů tabákové daně je hezká, ale nijak nová myšlenka, kterou se nikdy nepovedlo protlačit přes ministerstvo financí, ať tam seděl kdokoli.
O „zvýšení efektivity zdravotnictví“, které má přinést další velké peníze, se píše už roky a rezervy v efektivitě se za tu dobu výrazně zmenšily. Úvah o tom, jak do zdravotnictví citlivě dostat alespoň nějaké peníze ze soukromých kapes formou nadstandardů či pojistných plánů, se socialisté ve svém programu opět štítí, což je chyba.
Sečteno a podtrženo, hlavní myšlenkou volebního programu ČSSD je ohromit haldou slibů, nikoli postavit se čelem k problémům, které Česko má, a nabídnout rozumnou cestu k jejich řešení. Ačkoli se ČSSD snaží přesvědčit voliče, že je čekají zcela přelomové volby, na přelomový program se rozhodně nezmohla. Bezedných studnic nezaplatitelných slibů už jsme viděli až dost.
