Jedno je jisté. Ať vyhraje podzimní volby kdokoli, elektronizace státní správy se rázem citelně zlepší. Nevěříte? Tak to asi nečtete volební programy.
Tak třeba ODS velmi pěkně rozebírá, že stát má být přátelštější, že vše potřebné má jít vyřídit z domova přes počítač či mobil a že se zavede vysokorychlostní internet. ČSSD je stručnější a trochu zdrženlivější, což je rozumné. Jinak by si někdo mohl vzpomenout, že tohle všechno slíbila už v devadesátých letech a že to byl její člověk, kdo vymyslel slogan, že obíhat mají data, nikoli občan. Ten od té doby opakují všichni a myslí to upřímně. TOP 09 přidává důraz na ochranu soukromí.
Pirátský program je samozřejmě veskrze digitální, plný svobodného softwaru, sdílení a otevřenosti. Ale příliš za ním nezaostává ani ANO, které zařídí jak eGovernment, tak prosperující digitální ekonomiku, která přežije i zavedení EET. Prostě – zemský ráj to na pohled.
Těžko u toho nevzpomenout na nesmrtelná slova někdejšího ruského premiéra Černomyrdina, jeden z nejupřímnějších výroků, jaký kdy nějaký politik pronesl: Šli jsme do toho s těmi nejlepšími úmysly a dopadlo to jako vždycky.
Proč je pravděpodobné, že to s digitalizací státu dopadne jako vždycky? Nasvědčují tomu už ty programy. Jsou v nich stejné sliby jako minule a předminule, jen v trochu modernějších formulacích. Někdy ani to ne. Jinak to ale ani nejde, protože situace se za posledních řekněme deset let změnila skutečně pramálo. Nějaký ten eGovernment bezpochyby máme. Nedá se dokonce ani říci, že by nefungoval. Ale je to trochu, jako když jezdíte ve favoritu model 1995 – taky je to auto.
Kde je problém? Je v penězích? Těch se vložilo do elektronizace státu docela dost. Tak v technologiích? Máme k dispozici úplně totéž, co kterýkoli jiný stát na celém širém světě. Že by v lidech? Mezi těmi, kteří to dělají a dokonce i mezi těmi, kteří to celé řídí, jsou mnozí chytří a schopní – nejspíš ve stejném poměru jako všude jinde.
V poptávce? To nejspíš ano: za kvality eGovernmentu voliči politiky netrestají, alespoň zatím ne. V pravidlech a praxi veřejných zakázek? Tak to bezpochyby: země, která staví dálnici z Prahy do Hradce neuvěřitelných 39 let, výstavbu veřejné infrastruktury prostě nezvládá.
Takže kdyby snad některá ze stran myslela své sliby vážně – možné to koneckonců je! – měla by nejdřív ze všeho udělat něco, co se zdráhám vyslovit: analýzu dosavadního vývoje. Klidně ještě před volbami. Je třeba pochopit, co se kolem eGovernmentu dělo a proč. Stanovit priority. Roztřídit, co je dobrá práce, na níž lze stavět, co je zmetek a co trestný čin.
Těžké ovšem bude najít někoho, kdo to udělá; kdokoli tomu opravdu rozumí, je v tom už teď tak či onak zapojen. A celkově to zní hrozně, protože to znamená další teoretizování, papírování a odklady. Jenže když to uděláme jako vždycky, dopadne to jako vždycky. Nebo hůř.
Autor je analytikem IT
