Nevěřím, že strany rozumí tomu, co píšou do vlastních programů, říká lídr Pirátů Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš Zdroj: Anna Vacková, E15

Ivan Bartoš
Ivan Bartoš
3
Fotogalerie

Česká pirátská strana má podle předvolebních průzkumů dosud největší šanci proniknout poprvé ve své historii do Poslanecké sněmovny. Voliče láká v první řadě na digitalizaci státní správy a transparentnost veřejné moci. To jsou ovšem témata, která se stále více prosazují i do programů tradičních velkých stran. „Nevěřím, že ty strany rozumějí tomu, co do vlastních programů píšou,“ říká předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Nedávno jste se vymezil proti „antibabišovské frontě“ na politické scéně a o pár dní později jste ztrhal program hnutí ANO i s odkazem na italský fašismus. Jak se jako aspirant na účast v nejvyšší politice díváte na fenomén Andreje Babiše?

Andrej Babiš je produkt politiky, která tu byla před ním. Já netvrdím, že kritika Andreje Babiše od stran, které si na tom budují kampaň, není opodstatněná. Ale je pokrytecká. Protože pan Babiš dlouhá léta čile s politiky obchodoval. Se stejnými politiky, které dnes sám kritizuje. Prostě se v jednu chvíli rozhodl, že už nechce obíhat politiky, že politickou moc může uchopit sám. Kvalitativně mezi nimi není rozdíl.

Jinak já jsem program hnutí ANO četl a jsou tam věci, které jsou hodné principiální kritiky. Třeba představa státu, který bude lidi sledovat na každém kroku. Je to program, který apeluje na nějaké až fašizoidní tendence. Ale hlavně ten program je napsaný, jako by pan Babiš neseděl přes tři roky ve vládě, jako kdyby pan ministr Pelikán nešéfoval rezortu, který mohl dávno umožnit zakládat firmy za jeden den.


Čtěte, jak kroužkovat ve volbách své favority >>>


Nejste klasická catch-all party. Jak vypadá váš typický volič?

Je to člověk svobodomyslný, člověk, který už má zkušenost se životem v zahraničí a řekl bych, že je nejčastěji mezi 20 až 35 lety. A pak je druhá skupina, kam patří i senioři, a to jsou lidé, kteří mají historickou zkušenost a vidí cyklus, v němž se nejenom v Česku, ale leckde v Evropě politika kamsi nepříjemně vrací.

Ať je to Viktor Orbán v Maďarsku, úspěch kotlebovců na Slovensku, konzervativní vláda v Polsku. Pirátům rozumějí a budou je volit lidé, kteří chtějí zachovat svobodu. Kteří vědí, že možnost rozhodnout se je daleko důležitější než falešný pocit bezpečí, než standardizace na základě nějakých pseudotradic.

Vaším velkým tématem je digitalizace státní správy. Tu už ale letos volič najde snad v každém programu. V čem si myslíte, že jste lepší?

Já v podstatě nevěřím, že ty strany rozumějí tomu, co do vlastních programů píšou. Stačí se podívat, jak se dělají zakázky kolem IT v Praze, jak se pracuje se Smart Cities a podobně. Pirátská opozice na magistrátu proti tomu vystupuje, připravuje protinávrhy a zastavili jsme už vyhození peněz za projekty v řádu stovek milionů korun. Pirátská strana není strana ajťáků – máme obrovské množství pedagogů, sociologů, odborníků z oblasti ekologie. Ale všichni jsme lidé, kteří rozumějí informační společnosti a sítím.

Víme, jak fungují služby, mnozí z nás byli řadu let v zahraničí, kde jsme viděli, jak ty věci mohou fungovat. Politici z jiných stran, kteří usedají do parlamentu a na ministerstva, s tím nemají žádnou osobní zkušenost. Já pracuju jako systémový architekt a systémy srovnatelné s EET sekáme jako Baťa cvičky pro největší firmy s realizací do roka a za úplně jiné peníze než stát.

Ten vyrábí historicky třeba Státní pokladnu pana Kalouska nebo Jednotné inkasní místo, které stálo už 3,5 miliardy, a pan Kalousek se nestydí si ho dát znova do programu.

Navrhujete nahradit dnešní daň z příjmu a odvody na straně zaměstnance i zaměstnavatele jedinou rovnou daní se sazbou 47 procent. Co vás k tomu vede?

Hlavní problém vidíme v tom, že systém daní a odvodů se u nás 25 let komplikoval. A když už to vypadalo, že to víc nejde, přišla superhrubá mzda. Když jsme zveřejnili, že Piráti chtějí snížit zdanění práce u zaměstnanců o 1,6 procentního bodu na 47 procent, tak se lidé vyděsili: „Cože? Sedmačtyřicetiprocentní daně!“ Na tom vidíte, že v tomhle systému vlastně lidé nevědí, kolik za ně reálně zaměstnavatel platí, jaké vlastně platí daně. Ten systém je dnes netransparentní. Počítali jsme náklady navrhované změny a vychází to v řádu jednotek miliard zátěže do rozpočtu.

I pár miliard může bolet. Vidíte někde rezervy ve státních příjmech?

Stamiliardy se točí kolem bank a dalších nadnárodních firem, přičemž tento kapitál ani nezůstává v Česku. Škoda že se naše vláda nedokázala aktivně zúčastnit debat kolem kauzy Panama Papers, když se řešil společný evropský postup proti daňovým rájům a probíhala diskuze o společném daňovém základu. Chybí nástroj, který by zajistil, aby se zisky danily tam, kde vznikají. A pak jsou tu sektory, které jsou už dnes regulované.

To samozřejmě nabourává svobodný trh, ale my nejsme neoliberální strana. Neříkáme, děj se vůle svobodného trhu, tady máte bibli, ústavu a bouchačku. Jenže regulační úřady nefungují, jak mají.

A pak přijde pan ministr Mládek a řekne v přímém přenosu, že mu návrh zákona napsali operátoři. V tu chvíli si říkám, že by měl mít registr lobbistických kontaktů a ušetřil by si tohle přiznání. Všichni by věděli, že je koupený, ještě předtím, než šel s tím návrhem do sněmovny.

Část lidí jste popudili svým předvolebním „vězeňským autobusem“ s karikaturami Miroslava Kalouska, Davida Ratha nebo Bohuslava Sobotky. Nemáte zpětně pocit, že jste to trochu přehnali?

Vůbec ne. Já s tím autobusem jezdím a reakce lidí jsou normálně pozitivní. Já si myslím, že je to vtipné. Pár negativních reakcí jsem zaznamenal, paradoxně to bylo v souvislosti s panem Kalouskem.

Ale já si prostě myslím, že když chce někdo volit TOP 09, tak si musí uvědomit, že to je i s ním. Nezapomínejte na zákon o hazardu, nezapomínejte na sKarty.

Kdyby byl na autobusu vyveden třeba pravomocně odsouzený náměstek Vladimír Šiška, bylo by to něco jiného, než když tam vymalujete lidi, kteří dosud nebyli za nic odsouzeni.

Všichni jsou nevinní, jistě. Ale vzadu na tom autobusu je i heslo o kontrole moci a mocných. A my si myslíme, že kdyby ti politici byli transparentní a dělali to, co říkají, tak na tom autobusu nakreslení nejsou.

Sporný je i váš návrh, aby soudce na základě jejich „veřejných karet“ hodnotili lidé v kárném senátu, v němž by ovšem měla být většina nesoudců. Opravdu se nebojíte o nezávislost soudů?

Já nevím, jestli ta nezávislost je v současné chvíli zaručená. Jmenování soudců je složitý a nepřehledný proces, ale nefigurují v něm například žádné prověrky na úrovni toho, co dělá NKÚ, které by zaručovaly už v počátku, že je soudce nestranný.

My jako Česká pirátská strana vedeme řadu různých principiálních soudů většinou v souvislosti s právem na informace, ale třeba i proti amnestii. Prostě soudci nějak soudí a já bych chtěl vědět, jak ten který soudce dosud soudil, jaká je jeho historie. Leccos se dá vygooglit...

No právě. Pracovní historie soudce přece není nic tajného.

No takže neexistuje žádný důvod, proč by to nemohlo být agregované. My ty věci nepálíme od boku a nejsme populisti. Ten návrh nemluví o hodnocení soudců laickou veřejností.

Jedná se o požadavek na změnu struktury kárného senátu. A tam je dnes více soudců než nesoudců. Ale pořád jde o odborníky – jsou to právníci a advokáti, pouze nesedí v roli soudce. Nenavrhujeme nějaké hodnocení prostřednictví lajků na Facebooku.

Jenže když si člověk čte váš program, tak to tak vypadá...

Proto jsem rád, že se na to ptáte, snažím se to vysvětlovat. My si myslíme, že poměr sil v kárném senátu samozřejmě složeném z právníků by se měl oproti dnešku otočit ve prospěch těch, kteří nejsou soudci. Náš program v oblasti soudnictví připravovali lidé, kteří jsou v praxi právníci a soudci. Opravdu jsme to nestloukali na koleni.

V programu píšete o potřebnosti českého členství v EU a také o potřebě její reformy. Jak se ale díváte na současnou debatu, zda se hrnout do integračního jádra, nebo zůstat na periferii?

Česká republika je členem EU. Z toho plynou závazky, které je třeba naplňovat. A my evropskému projektu věříme. Rádi bychom Evropskou unii viděli jako více demokratickou strukturu, kde se více respektuje subsidiarita a národní specifika.

Ale tendence Evropu roztrhat tu jsou. A kdyby došlo k nějakému dělení Evropy, tak je samozřejmě lepší být s těmi, kdo pojedou dál, než s těmi, kteří budou odpadávat.

O setrvání či odpadnutí může rozhodovat vůle přijmout euro. Jak se na společnou měnu díváte?

Přijetí eura je náš závazek. Euro je otázka spíše politická než ekonomická. Česko by se především mělo aktivně účastnit debat o uspořádání eurozóny. V Německu a Francii je v zásadě na začátku debata o společném ministru financí, protože je samozřejmě těžké držet v měnové unii zcela rozdílné ekonomiky, ale zase se mi nezdá, že by bylo vhodné řídit centrálně sociální nebo mzdové politiky.

Vzhledem k tomu, jak k tomu přistupujete zeširoka, předpokládám, že byste se do eurozóny úplně nehrnul...

Rád bych viděl větší stabilizaci měnové unie, jasná pravidla například pro řešení krachu států. Pak se pojďme bavit o tom, že můžeme přijmout euro.


Všechny články k nadcházejícím volbám najdete zde >>>


V otázce NATO je váš program ještě stručnější než u EU. Jak by měla aliance vypadat, aby se vám líbila?

Na tom není nic moc co vymýšlet. Česko je členem NATO, v Pirátské straně jsou různé pohledy na to, jak má aliance fungovat. Nikdy jsme ale nechtěli z NATO vystupovat a nevím, jak tento hoax vznikl. NATO je obranný pakt, a my jsme proto kritičtí k některým intervencím, které nebyly schváleny Radou bezpečnosti OSN.

Pokud uspějete ve volbách, budete muset nějak koexistovat s tradičními stranami. Jak vidíte koaliční potenciál Pirátů?

Jako široký za splnění podmínek, které máme zveřejněné v povolební strategii. Ale bohužel ty podmínky jsou poměrně striktní a většina stran se diskvalifikuje již nyní svým personálním obsazením. Nám prostě na tom volebním autobusu jezdí nějací lidé a někteří z nich jsou ještě pořád v politice.

A my je nepovažujeme za důvěryhodné partnery. Máme 20 vyjednávacích priorit, tak se uvidí. Ale je pravděpodobné, že skončíme v opozici. Naše priority přitom nejsou přemrštěné a řadu z nich mají i ostatní strany ve svých programech. Akorát že na prvním místě je zprůhlednění ČEZ. Což bohužel odmítají ostatní strany nasáté na tohle vemínko.

No s Andrejem Babišem byste se možná na provětrání ČEZ dohodli...

Jenže tam zase narážíme na tu předchozí podmínku důvěryhodnosti.

Dvacet podmínek je prostě na koaliční jednání zřejmě moc. Co pro vás bude volební úspěch?

Deset procent.

Ivan Bartoš (37)
Vystudoval informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě UK. Zabývá se databázovými systémy a informačními službami na internetu. Spolupracoval v této problematice i s Národní knihovnou a Státní technickou knihovnou. Jako IT specialista pracoval mimo jiné pro českou pobočku T-Mobilu, dnes pracuje pro různé firmy v oblasti návrhů informačních systémů. V České pirátské straně působí od jejího založení v roce 2009, s výjimkou období mezi červnem 2014 a dubnem 2016 také stojí v jejím čele. Podle stranického webu „je ženatý s Lydií Frankou – členkou Pirátské strany a kněžkou chaosu“. Působí také jako DJ, hraje na akordeon a zpívá v kapele Nohama napřed, jeho hudební um využili Piráti i v letošním předvolebním klipu.