Trestnou činnost státních zástupců by měl prověřovat v přípravném řízení nezávislý zvláštní útvar na Nejvyšším státním zastupitelství. Všechny orgány činné v trestním řízení by navíc musely zaznamenávat a zakládat do spisů veškeré kontakty s médii. Jde o dvě ze souboru doporučení k zamezení úniků údajů z trestních spisů, které podle návrhů své vyšetřovací komise podpořila Sněmovna. Kabinet se doporučeními poslanců může řídit, ale nemusí. Směřují spíše už k vládě, která vznikne po říjnových parlamentních volbách.
Dolní komora v souladu s doporučením komise také chce, aby veškeré informace z trestního řízení včetně například odposlechů a protokolů o prohlídkách požívaly zákonnou ochranu jako osobní údaje. Výjimku by měly jen skutečnosti, které by zazněly při veřejném soudním líčení. Změna zákona o svobodném přístupu k informacím by měla zase zajistit to, aby nebylo možné prolamovat zásadu neveřejnosti přípravného trestního řízení.
O doporučeních poslanci hlasovali jednotlivě. Sněmovna je podpořila značnou většinou hlasů přítomných členů.
Předseda komise Martin Plíšek (TOP 09) poslancům řekl, že počet zjištěných úniků ze spisů roste. "Podle současně nastavených kontrolních mechanismů prakticky nelze zjistit skutkový děj úniků," citoval ze zprávy. Podobně člen komise Petr Kudela (KDU-ČSL) konstatoval, že navzdory kontrolním mechanismům údaje unikají. Zdeněk Ondráček (KSČM) poukázal na to, že nezaznamenal, že by někdo byl hnán kvůli únikům k odpovědnosti.
Sněmovna podporuje také přesnější vymezení veřejného zájmu při získávání a zveřejňování údajů z trestního řízení a úpravu trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby tak, aby se stal únik informací jednou ze skutkových podstat trestného činu. Další doporučení směřují na Generální inspekci bezpečnostních sborů i na soukromé detektivy, jimž by měl zákon zakázat získávání informací od zdrojů z policie nebo státního zastupitelství.
Vyšetřovací komise v závěrečné zprávě uvedla, že úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti. Označila je za nebezpečný jev, jenž může sloužit k i k ovlivnění politické soutěže a k destabilizaci demokratického právního státu.
Další články o kauze čtěte zde >>>
Komise vznikla, jak zpráva potvrzuje, hlavně kvůli zveřejněným nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Případem se ale zpráva konkrétně nezabývá, její text je veskrze obecný.
"Pokud byla nějaká očekávání, že budeme vyšetřovat každou jednu konkrétní kauzu, dostali jsme jasnou informaci, že je šetří a prověřují kompetentní orgány," řekl Plíšek. Podle Lukáše Pletichy (ČSSD) komise neměla nahrazovat činnost policie nebo státních zástupců. Úniky přirovnal k infekci, přičemž komise měla navrhnout vakcínu. Rovněž Pleticha byl jejím členem a stál u jejího zřízení.
Na nahrávkách mluvil Babiš s Přibilem o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš i Přibil odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných případů. Babiš navíc označil nahrávky za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě. Komise už dřív uvedla, že nepodá žádné trestní oznámení.
