Poslanci se dočkají přísnější majetkové prověrky

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna Zdroj: ČTK

Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
6
Fotogalerie

Podávat průběžná majetková přiznání jen za uplynulý kalendářní rok už nebude stačit. Celkem se nová povinnost dotkne 35 tisíc osob.

Se začátkem října dopadá na každého politika, ale i soudce, státního zástupce nebo člena televizní či rozhlasové rady nová povinnost. Musí rozkrýt veškerý svůj majetek, protože jim to ukládá novelizovaný zákon o střetu zájmů. Zároveň veřejným činitelům zakazuje vlastnit média. Prosadila ho opoziční TOP 09 s vládní ČSSD hlavně kvůli snaze zabránit ekonomickým aktivitám politiků. Týká se zhruba 35 tisíc osob.

Údaje bude spravovat ministerstvo spravedlnosti v centrálním registru. Většina s výjimkou těch, které poskytnou soudci, bude dostupná na internetu. „Oznámení veřejných funkcionářů musejí být do nového registru podána během října a listopadu. Tento termín se týká všech, kteří vykonávají veřejné funkce od 1. září 2017,“ uvedl Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva.

Povinnost detailně informovat o majetkových poměrech budou mít tedy i poslanci zvolení v říjnových volbách. Zákonodárci doposud podávali průběžná přiznání jen za uplynulý kalendářní rok. Obsahovala například honoráře za přednášky či knihy nebo různé dary.

Noví a znovuzvolení poslanci budou muset oznámení o všech nemovitostech, cenných papírech, podílech v obchodních korporacích a o movitých věcech, jejichž cena přesahuje půl milionu korun, podat do třiceti dnů od okamžiku, kdy je do databáze zapíše Kancelář Poslanecké sněmovny. Ta má na to 15 dnů od začátku výkonu jejich mandátu.

Veřejný funkcionář musí uvést i způsob nabytí majetku a nesplacené závazky převyšující částku 100 tisíc. A dále výši, druh a zdroj každého příjmu. Zákon se nevztahuje na osoby blízké.

Podle poslance TOP 09 Martina Plíška je správné, že informace o majetku politiků budou lidem dostupné už od jejich zvolení. „Doufám, že registr bude fungovat a bude pro uživatele komfortní,“ podotkl. ODS má k normě výhrady. Plíškův kolega z ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda nechápe, proč i zastupitelé těch nejmenších obcí musejí rezortu spravedlnosti posílat oznámení. „Centralizace je zbytečná buzerace komunálních politiků. Zřejmě má sloužit k tomu, aby různé neziskové organizace měly jednodušší práci a mohly si o nich dohledat informace,“ uvedl.

Dosavadní průběžná přiznání shromažďovaly obecní či krajské úřady, v případě zákonodárců pak příslušná parlamentní komora.