Dotace, nebo místo ve vládě? Mezi tímto budou muset zřejmě brzy volit evropští podnikatelé s politickými ambicemi, mezi které spadá i šéf hnutí ANO a někdejší majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš. Evropská unie totiž chce novou legislativou omezit propojení politické a podnikatelské moci.
Kritici Andreje Babiše dlouhodobě poukazovali na jeho střet zájmů. Byl zároveň ministrem financí, vicepremiérem i majitelem jednoho z největších příjemců eurodotací v zemi - podniku Agrofert. Podobné případy by ale brzy mohla omezit nová legislativa EU.
Sám Babiš byl sice z vlády donucen odejít a vlastnictví Agrofertu kvůli „lex Babiš“ formálně odevzdal do svěřeneckého fondu, vazby na svůj podnik má ale i nadále a návrat do vlády plánuje s podzimními sněmovními volbami. Možná změna v rámci EU by se tak dotkla i jeho.
Brusel chystá normu podle níž firmy pod kontrolou politiků a úředníků nebudou mít nárok na evropské dotace. Norma již bez většího rozruchu prošla příslušnými parlamentními výbory, její schvalování je ale zatím na samotném počátku, takže finální znění může být ještě odlišné.
Nejvýraznější částí normy je ale v tuto chvíli fakt, že myslí i na případy jako je Babiš, tedy když politik formálně vlastníkem podniku není, a přesto má na jeho chod nejspíše vliv.
Z nároku na evropské dotace totiž vypadnou společnosti rodinných příslušníků, lidí s emocionální vazbou na politika nebo jedinci, kteří jsou s ním politicky spříznění. Agrofert by tedy s touto úpravou v případě Babišova návratu do vlády dotace nedostal - o svěřenecký fond, ve kterém se nachází, se stará Babišův blízký spolupracovník a v dozorčí radě sedí jeho partnerka Monika.
Agrofert získal minimálně 5 miliard
„Buď účast ve vládě a pak se firmy pana Babiše budou muset rozloučit s penězi z evropských fondů. Nebo neúčast a bezproblémové čerpání evropských dotací,“ řekla pro týdeník Respekt europoslankyně Ingeborg Grässle. O Babiše se zajímá dlouhodobě a jeho střet zájmů veřejně kritizuje.
V rámci projednávání normy si proto od českých úřadů vyžádala údaje o výši dotací, které již Agrofert z EU získal. Vyplývá z nich, že mezi lety 2009 a 2015 získaly firmy koncernu Agrofert 1,6 miliardy korun. Ze zemědělských programů na podporu venkova pak Agrofert získal dalších 2,9 miliardy korun. Tady je výpis ale jen za období 2012 až 2015 a neobsahuje žádost z října 2015 o dalších 600 milionů korun, takže skutečná výše částky bude ještě vyšší.
