O stovky miliard korun by podle odborářů ochudily státní rozpočet daňové změny slibované před volbami. Podle partají je to o řád méně.
K výrazně odlišným závěrům, o kolik prostředků by připravily volební sliby státní pokladnu, dospěli zástupci zaměstnanců a politická uskupení. Zatímco Českomoravská konfederace odborových svazů spočítala, že hlavně daňové návrhy ANO, ODS a TOP 09 by znamenaly výpadek přes půl bilionu korun ročně, podle stran by to bylo o polovinu až dvě třetiny méně. Odboráři nesouhlasí se změnami v daňovém systému, odvody by nesnižovali.
„Politici nechtějí přiznat, jaké důsledky by jejich sliby měly na fungování státu, tedy na zdravotnictví, školství nebo na dopravní infrastrukturu. Za čísly si stojíme, pravda je bohužel na naší straně,“ tvrdí předák ČMKOS Josef Středula.
Největší rozdíly jsou u ODS a TOP 09. Sedmiprocentní zvýšení čistých mezd či pokles odvodů firem za zaměstnance o dva procentní body prosazované občanskými demokraty by si podle odborů vyžádalo 193 miliard. Plány TOP 09, která chce snížit odvody na sociální pojištění o osm procentních bodů, obnovit druhý penzijní pilíř nebo zvýšit spoluúčast pacientů, vyčíslila odborářská analýza dokonce na 230 miliard.
„Je zábavné, když si odbory hrají na strážce rozpočtové disciplíny. Asi proto, aby pomohly ČSSD, která neustále zpochybňuje programy jiných stran,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 šéf ODS Petr Fiala s tím, že stranou navrhovaným snížením daní by státní rozpočet přišel až o osm desítek miliard. Výpadek by nahradily například adresnější sociální dávky a omezení národních dotací.
Z výpočtů odborové centrály nejlépe vyšla sociální demokracie, jejíž sliby by stály 73 miliard. Strana by snížila daně 98 procentům zaměstnanců, ulevila by i malým a středním podnikům. Výpadek, který by podle socialistů dosáhl dvou desítek miliard, by pokrylo progresivní zdanění velkých společností včetně bank.
U ANO vyšlo odborům 95 miliard až 137 miliard korun. Hnutí chce nahradit superhrubou mzdu dvěma novými sazbami daně z příjmů. A pro zaměstnance by zavedlo výdajový paušál ve formě slevy na pojistném 500 korun měsíčně. Dopad svých návrhů na státní finance vyčíslilo na 46 miliard.
