Spolupráce s ANO? To by bylo spolčení s ďáblem, říká místopředseda Starostů Jan Horník

Jan Horník

Jan Horník Zdroj: Jiří Koťátko

Jan Horník
Jan Horník
Jan Horník
Jan Horník
Jan Horník
19
Fotogalerie

Dlouholetý starosta Božího Daru, senátor a nedávno zvolený místopředseda Starostů a nezávislých Jan Horník byl proti dřívějšímu spojení s TOP 09. Podle něj si STAN a lidovci lépe rozumějí. Horník si nedovede představit vládní spolupráci s ANO a jeho šéfem Andrejem Babišem. „Takoví lidé jako on do politiky nepatří, protože do zákonů přinášejí praxí neověřené nesmysly, které v reálném životě nefungují,“ říká Horník.

Co vytýkáte jako opoziční hnutí současné exekutivě?

Vadí nám její nesystémové kroky v předkládání zákonů. Aktuálně to jsou různé předvolební dárky prosazované na poslední chvíli. Přidává se všude možně jen proto, aby se vláda před volbami zalíbila. Za premiéra Jiřího Paroubka se slibovalo a i prohlasovalo „pastelkovné“ a další výhody, které se pak ze zákonů složitě odstraňovaly.

Všeobecným problémem je příliš centralistické řízení státu. STAN je toho názoru, že nikoliv stát, ale obce jsou nejlepšími hospodáři. Jejich výdaje jsou na rozdíl od státu nejlépe a nejefektivněji investovanými veřejnými prostředky.

V minulém volebním období jste se soustředili na rozpočtové určení daní, tedy na to, aby malé obce dostávaly více peněz na úkor největších měst. Co byste prosazovali ve vládě, pokud byste se do ní dostali?

Bylo to ve skutečnosti jinak. Praze, Brnu, Ostravě a Plzni se zvedly hned po změně v roce 2013 příjmy o více než dvě procenta. V minulosti až do současnosti velká města vždy dostávala z rozpočtového určení více peněz na úkor malých obcí. Ještě v roce 2008 měla Praha na občana šestapůlkrát více, dnes je to asi třikrát více.

Jaké zákony jsou pro vás důležité?

Určitě to jsou daňové zákony, které musejí projít revizí. Dále pak zákony z oblasti ochrany životního prostředí, které by se měly sloučit do jedné rámcové normy tak, aby byla stručná a hlavně srozumitelná pro občany.

Na co budete klást v kampani důraz?

Nebudeme mít stejnou kampaň pro všechny kraje, místy se bude muset logicky lišit. Důraz klademe na stabilizaci školství, zdravotnictví a sociální oblasti, kde chybí jasný výhled do budoucna. Určitě se musí najít politická shoda na parametrech důchodové reformy, a to okamžitě po vzniku nové vlády.

Budete požadovat větší samostatnost obcí na centrálních úřadech?

Rozhodně jsme proti tomu, jak to funguje dnes. Odmítáme sociální inženýrství se státním dohledem nad všemi agendami. Chceme mimo jiné větší adresnost dávek. A hlavně to, aby ty, kteří je pobírají, mohly kontrolovat přímo obce. Dalším tématem je neustálý nárůst byrokracie, kterou je potřeba naopak snižovat.

Hodláme se také zaměřit na schopnost nejenom státu, ale i samospráv a občanů zvládat krizové situace. Když to shrnu, chtěli bychom, aby se víc dbalo na názory obcí a krajů a nerozhodovalo se jen z centra.

Jedním z hlavních volebních taháků stran je zvyšování platů. Váš názor?

Osobně jsem pro zvyšování platů. Je ale potřeba si velmi dobře rozmyslet, kde na to vzít. Dám příklad od nás do současnosti velká města vždy dostávala z rozpočtového určení více peněz na úkor malých obcí. Ještě v roce 2008 měla Praha na občana šestapůlkrát více, dnes je to asi třikrát více.

Jaké zákony jsou pro vás důležité? z pohraničí, které zažívá masivní odliv pracovní síly. Mnoho lidí působilo ve službách a odešlo do Saska, protože si tam vydělají až trojnásobně více. Platy musíme alespoň trochu přiblížit našim západním sousedům.

Zrušil byste EET?

To souvisí s předchozí otázkou. Už dnes vidíme hlavně v menších obcích problémy u podnikatelů poskytujících služby v pohostinství, ubytování, maloobchodě. Stát je různými regulačními opatřeními čím dál více svazuje a přenáší na ně další povinnosti, kterými je neskutečně finančně a časově zatěžuje. Na venkově tak dochází k zastavení rozvoje podnikání, a tedy i k omezení možného navýšení platů. Stát drobnému a střednímu podnikatelskému stavu jen komplikuje život.

Jste tedy proti on-line pokladnám?

Naše obec žije z cestovního ruchu. Na dvě stovky obyvatel má dvacet celoročně otevřených restaurací a zhruba dva tisíce lůžek. Řada lidí, která pronajímala jeden či dva apartmány ve svých rodinných domech, s podnikáním kvůli EET, kontrolním hlášením k DPH a dalším nesmyslům skončila.

Obec tak přichází o poplatky a stát o daně. Jsem jednoznačně pro zrušení elektronických pokladen. Jako senátoři jsme byli v Chorvatsku a na základě nejen tamních zkušeností jsme vládní politiky upozorňovali na všechna negativa. Bohužel na to nikdo nechtěl slyšet, EET prosadili silově.

Lidovci, s nimiž jste ve volební koalici, by EET jen revidovali, případně by byli proti spuštění zbývajících dvou vln. Byl byste pro?

Úplně detailně jsme si to s koaličními kolegy ještě nevydiskutovali. V době, kdy se EET zaváděla, ale byli Starostové jasně proti. Až se opatření začne vztahovat na řemeslníky, tak zvlášť na venkově, kde najezdí za zákazníky stovky kilometrů měsíčně, přestanou podnikat a začnou melouchařit. Tohle Andrej Babiš asi nikdy nepochopí. Takoví lidé jako on do politiky nepatří, protože do zákonů přinášejí praxí neověřené nesmysly, které v reálném životě nefungují.

Dovedete si jako místopředseda STAN představit vládní spolupráci s ANO?

Babiš tvrdí, jak je jako podnikatel úspěšný. Nejsem ale v našem hnutí určitě sám, kdo je k jeho podnikání velmi skeptický. Když byla v tehdejším Československu sametová revoluce, údajně obchodoval za státní peníze v cizině. Jenže, kdo v té době mohl cestovat? Babiš nic netuší o skutečném podnikání. Vypadá to, že jen mistrně ovládá přesuny a odklánění finančních prostředků. Mnohé zblbne, na jeho jednoduchou rétoriku naskočí leckdo. Ta je ale hodně, hodně pokřivená a mnohdy nepravdivá.

Takže spojenectví s ANO odmítáte?

O tom, zda se v dvojbloku s KDU-ČSL dostaneme do Poslanecké sněmovny, rozhodnou voliči. Chápu ale, že je zajímá, s kým bychom se případně spojili. Podle toho, jak se chová předseda ANO i mnozí další politici tohoto uskupení, si spolupráci s nimi dost dobře nedovedu představit. Můj osobní názor je, že by to bylo spolčení s ďáblem. Vyzkoušela si to sociální demokracie a zřejmě i kvůli tomu ztrácí voliče. Koalice STAN a KDU-ČSL by mohla dopadnout stejně.

Část lidovců není z volební koalice s vámi nadšena. Chápete jejich obavy?

V Senátu jsem se s takovými názory nesetkal. Kluby KDU - ČSL a STAN se na společných jednáních scházejí už několik let. Že to mezi námi funguje, si čelní představitelé obou stran určitě všimli. I to mohlo přispět k úvahám o vytvoření koalice. STAN má voliče v regionech od Středočeského kraje směrem na západ, KDU-ČSL směrem na východ. Společně chceme dát politice jiný rozměr, vtáhnout do ní více slušnosti a pokory.

Připustíte, že jste hledali náhradu za TOP 09, která vás dostala do parlamentu?

Nebyl jsem přívržencem spojení s TOP 09. A to přesto, že s mnohými členy této strany pojilo Starosty a dodnes pojí přátelství. Preferoval jsem tehdy samostatnou kandidátku STAN, ale většina byla pro společný projekt. Cesta parlamentem s TOP 09 bohužel v mnohém naplnila mé obavy.

Přístup některých představitelů TOP 09 k našim členům byl na můj vkus často až moc direktivní, zvlášť když šlo o některé návrhy zákonů ministerstva financí. Myslím, že to byl i jeden z důvodů napjatých vztahů v Nečasově vládě.

Proč jste přes odpor pražské KDU-ČSL usilovali o to, aby váš předseda Petr Gazdík byl lídrem v hlavním městě?

Dva politické subjekty uzavřely koalici a je logické, aby Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík byli lídry. Bělobrádek je celostátním lídrem. A protože STAN je silnější v Čechách, byla nominace Gazdíka v Praze přirozenou volbou.

Počítáte s tím, že pražská ČSSD a ODS budou Gazdíkovi vytýkat, že původní podoba rozpočtového určení daní, kterou s pomocí TOP 09 prosadil, připravila hlavní město o 650 milionů korun ročně?

Tak tomu nebylo a není. V Praze se hospodaří s desítkami miliard a nejsem přesvědčený o tom, že vždy nejhospodárněji. Město má mnoho problémů, například naprosto nezvládnutou dopravu. Tento palčivý problém ale dlouhodobě koncepčně neřeší.

Buď má asi jedny z nejhorších dopravních inženýrů v republice, nebo jim do toho politici vnášejí nekvalifikované a nerealizovatelné představy. Přitom by stačilo poučit se v Mnichově nebo v jiných velkoměstech.

Senátoři před týdnem vrátili Poslanecké sněmovně rozsáhlou novelu stavebního zákona. Co STAN na návrhu vadilo?

Vždy, když se projednává v parlamentu novela stavebního zákona nebo zákona o zadávání veřejných zakázek, vzpomínáme jako starostové na období krátce po listopadu 1989, kdy to bylo o hodně jednodušší. V novele jsou jen další byrokratické zátěže jak pro účastníky stavebního řízení, tak pro státní úředníky.

Tedy pro všechny, kteří by měli zákon naplňovat v praxi. Na rozdíl od bývalého východního Německa, které převzalo skoro celý právní řád od někdejšího západního souseda, jsme takové štěstí neměli. Děláme přešlap za přešlapem. Hnutí STAN od novely očekávalo zjednodušení procesů. K tomu ale bohužel až na výjimky nedošlo.

A další výhrady?

Stavební zákon se zapleveluje stále více. Senát novelu vrátil hlavně proto, že trpěla poměrně velkým množstvím nejasností a nepřesností. Problémem ale zůstalo vyloučení veřejnosti z části stavebních řízení. Zákon by měl jasněji stanovit jejich účastníky, nejlépe na základě místní příslušnosti.

Do řízení by měli mít právo vstupovat jen občané s trvalým pobytem v daném místě nebo jimi založené spolky a nikoliv lidé či různé organizace z jiných obcí. Ti se chovají mnohdy kverulantsky a postavení účastníka řízení zneužívají.

Jan Horník (63)
Vystudoval pražskou Vysokou školu zemědělskou. Pracoval jako projektant, působil i v dalších profesích. Od roku 1990 je starostou Božího Daru, na komunální úrovni patří obec k největším příjemcům evropských dotací. Post senátora zastává od roku 2004. V loňských volbách porazil kandidáta ANO, žokeje Josefa Váňu.