O pětinu až polovinu by se podle politických uskupení měly do konce příštího volebního období zvýšit průměrné platy učitelů. Většina stran je proti zavedení školného na univerzitách. Shoda panuje také v důrazu na větší propojení vzdělávacího systému s trhem práce.
Žádná revoluce v příštích čtyřech letech základní, střední ani vysoké školy nečeká. Na hlubších změnách se strany neshodují. A část těch, které zavedla současná vláda, by zrušily. Hitem je zvýšení platů pedagogů a celkového objemu peněz, s nimiž hospodaří ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v letošním prvním čtvrtletí byla podle ČSÚ 27 889 korun. Pedagogičtí pracovníci si loni v průměru vydělali 30 065 korun, z toho asi třetinu tvořily odměny, příplatky a náhrady. Současná vláda jim do roku 2020 slíbila růst na 130 procent celkového průměru. Tento závazek mají ve volebních programech ČSSD, KDU-ČSL a Svoboda a přímá demokracie. ANO chce, aby se platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich stávající úrovně.
ODS prosazuje navýšení alespoň na 35 tisíc korun, podobný plán má i TOP 09. Hnutí Starostové a nezávislí žádá nárůst až na 45 tisíc. Piráti by k současným platům přidali 20 procent. „Oproti minulosti většina politických stran jasně deklaruje, že učitelské mzdy je třeba výrazně zvýšit, a růst dokonce vyčísluje. O nákladech a zdrojích se ale v programech nehovoří, což jejich váhu snižuje,“ uvedl Daniel Münich z think tanku IDEA.
Vybrané body volebních programů v oblasti školství (ČSSD, ANO, KDU-ČSL)
Jeho analýza programů stran, které mají šanci překročit pětiprocentní práh nutný pro vstup do Poslanecké sněmovny, ukázala, že finanční náročnost slibů se pohybuje od 18 do 35 miliard korun ročně. „Vzhledem k tomu, že programům chybí dlouhodobější věrohodnost, nemají potenciál nalákat k učitelské profesi dostatek mladých a nadaných lidí,“ míní Münich.
Sociální demokraté, ANO, lidovci, Zelení i KSČM jsou pro zachování bezplatného studia na veřejných vysokých školách. ČSSD a TOP 09 by rovněž zvýšily stipendia doktorandů. Občanští demokraté by zpřísnili poplatky při překročení standardní doby studia. Jediná TOP 09 by univerzitám umožnila zavedení školného. Hnutí Andreje Babiše a ODS by jim poskytovalo peníze podle výkonu.
KDU-ČSL chce navíc prosadit reformu financování církevních a soukromých škol. Komunisté naopak trvají na tom, aby tyto školy fungovaly z vlastních zdrojů. ODS plánuje návrat ke stávajícímu systému normativů na žáka na všech regionálních školách, na nichž se má od roku 2018 změnit financování podle odučených hodin. Počítá s tím upravený zákon přijatý letos parlamentem.
Poslední dva roky přinesly do škol řadu novinek. Na jejich zachování, pokračování nebo zrušení se však strany neshodují. Například začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol podporují ve svém programu ČSSD, Zelení a Piráti. Zdravotně postižené a jinak znevýhodněné děti mají nárok na vzdělávání v běžných školách od roku 2005, od loňského září pak školy mohou žádat o peníze na tyto účely. ODS, KSČM a SPD s tím nesouhlasí. „Zrušíme povinnou inkluzi a řešení ponecháme v rukou každé školy,“ píše se v programu ODS.
Vybrané body volebních programů v oblasti školství (TOP 09, KSČM, ODS)
Nejasný postoj mají lidovci, prý společné vzdělávání vyhodnotí. Spolu s ANO a TOP 09 by se chtěli zaměřit hlavně na rozvoj mimořádně nadaných dětí. TOP 09 by podpořila projekt dělené třídy, který by umožnil dvourychlostní výuku. KDU-ČSL by převedla do elektronické podoby jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory, které zavedla současná vláda. ODS chce zrušit takzvanou pamlskovou vyhlášku a spolu s TOP 09 i povinné předškolní vzdělávání před nástupem do školy, které platí od září.
Všechny partaje napříč politickým spektrem slibují dostatek míst v mateřských školách. Co se týče základních škol, komunisté jsou pro obnovení jednotných učebních osnov na základních školách. Podobný názor má SPD. ANO navrhuje inspirovat se finským reformním modelem výuky a studia.
Všechny strany zdůrazňují nutnost většího propojení vzdělávacího systému s trhem práce, které firmy požadují už několik let. Zejména střední odborné vzdělávání by se podle nich mělo více orientovat na praxi. Navrhují proto uzákonění určité formy duálního vzdělávání, tedy kombinace teorie ve škole a praxe v podnicích.
