Prezident Miloš Zeman svými výroky o ruské anexi Krymu pronesenými v Parlamentním shromáždění Rady Evropy legitimizoval agresi, která odporuje mezinárodnímu právu. Shodl se na tom Senát, který vyzval Zemana, aby respektoval českou zahraniční politiku. Zeman ve štrasburském sídle RE řekl, že anexe Krymu je hotová věc a Rusko by mohlo Ukrajině ztrátu kompenzovat finančně nebo surovinami. S výjimkou komunistů a zástupců Strany práv občanů usnesení podpořila drtivá většina přítomných členů horní komory parlamentu.
Zemanovo vystoupení odmítla už ve středu vláda, ohradila se i Ukrajina. Pochopení nalezla česká hlava státu naopak v Moskvě. Senátoři zdůraznili, že Krym je i nadále součástí Ukrajiny. „Prezident hodně šlápl do porcelánu,“ uvedl autor návrhu usnesení Václav Hampl (za KDU-ČSL) s tím, že Česko je kvůli podobným přehmatům vnímáno jako stát, na jehož postoje se nelze úplně spolehnout. „Uráží mě postoj prezidenta země, která má s anexí zkušenost,“ řekl Jiří Růžička (TOP 09).
Další řečníci hovořili o ostudě, nemravnosti či o pitomosti. Senátor Jiří Dientsbier (ČSSD) Zemanovi s odvoláním na článek 66 ústavy pohrozil, že bude-li pokračovat v kontroverzích, může být v případě svého znovuzvolení v příštím roce prohlášen za neschopného výkonu funkce. Jeho pravomoci by pak převzal premiér. Spolu se senátory by to museli odhlasovat také poslanci. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček kritiku odmítl.
„Pan prezident anexi Krymu nelegalizoval. Vyjádřil vyvážené a realistické stanovisko. Z hlediska české zahraniční politiky tedy nedošlo k vybočení,“ sdělil. Zemanovy výroky odsoudil rovněž ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman, který ho nepřímo označil za „hluboce psychicky nemocného člověka“.
