Marek Hilšer: Volební program, názory a kandidatura na prezidenta 2023

Marek Hilšer

Marek Hilšer Zdroj: Profimedia

Kandidáti na prezidenta: Marek Hilšer
Senátor Marek Hilšer (MHS) s odznakem Blesk Tlapky. (29. 1. 2020)
Senátor Marek Hilšer (MHS) s odznakem Blesk Tlapky. (29. 1. 2020)
Marek Hilšer
Marek Hilšer ve volebním štábu
8
Fotogalerie

Marek Hilšer kandidaturu oznámil více než tři roky před volbami. Při svém prvním pokusu o Hrad v roce 2018 skončil na pátém místě s 8,83 procenty hlasů. Přesto že minule se sběrem padesáti tisíc podpisů neuspěl, pouští se do občanské kandidatury znovu. Rozsáhlou kampaň dle svých slov neplánuje, publicitu si získal kontroverzním prohlášením v CNN Prima News.

Válka na Ukrajině

Hilšer válku na Ukrajině stejně jako drtivá většina české politické scény odsoudil. Upozorňuje na globální dopad scénáře, kdy by si Rusko „ukouslo“ část Ukrajiny, mluví i o riziku druhé migrační vlny v důsledku světového nedostatku potravin

Prioritou by podle něj mělo být zajištění nezávislosti na Rusku a zemích Blízkého východu, což nahrává i evropské strategii boje se změnou klimatu. „Green Deal je ale i energetická nezávislost,“ řekl pro iDnes.cz. Upozorňuje také na silný vliv dezinformačních webů.

Rovněž podporuje názor, že současný ruský režim je teroristický. Na svém twitterovém účtu sdílel příspěvek poslance Martina Exnera, který na začátku listopadu oznámil, že Výbor pro bezpečnost schválil usnesení o tom, že současný ruský režim je teroristický. 

poválečné obnově Ukrajiny je skeptický. Dokud nebude ruský prezident Vladimir Putin poražen definitivně, není si jistý, kdo by byl ochotný investovat do potřebných oprav a inovací.

Inflace, energie a sociální politika

V energetice si Hilšer přeje postupný přechod k obnovitelným zdrojům, u nichž by rád viděl větší podporu i ze strany státu. Cestu vidí i v  úspoře celkové spotřeby. Jaderné zdroje za současné situace vnímá jako spolehlivé nevyhnutelné řešení, ale odmítá dostavbu jaderných elektráren ruskými firmami. Myslí si, že nový blok elektrárny v Dukovanech se prodraží tak, že si žádný další nebude Česko moci dovolit.

Aktuálně podle něj musíme řešit především energetickou chudobu. „Měli bychom si konečně říct, že sociální pomoc není žádná hanba a pomoci všem potřebným, aby mohli své příspěvky získat co nejrychleji,“ uvedl pro Aktuálně.cz

Na svých webových stránkách upozorňuje na to, že by se Česko mělo zbavit závislosti na pochybných dodavatelích fosilních paliv. „Musíme investovat do obnovitelných zdrojů a podporovat komunitní získávání a sdílení energií,“ uvádí Hilšer. 

Marek Hilšer ke své kandidatuře:

Video placeholde
Marek Hilšer chce být prezidentem • Facebook Marek Hilšer

V oblasti sociální politiky obecně klade důraz na celkovou podporu rodin skrz možnost snáze skloubit pracovní a osobní život vytvořením více míst v jeslích a školkách. Nevynechává ani pomoc postiženým a seniorům či lidem v exekucích. 

Oceňuje, že vláda namísto plošných opatření zvolila cestu cílené pomoci skrz dávky na bydlení. Ty totiž dle jeho soudu neprohlubují inflaci. Volání po plošných opatřeních označuje za ryzí populismus, což zapadá i do jeho politiky rozvoje občanské společnosti. V rámci ní se snaží hledat způsoby, jak sponzorovat politiky z drobných příspěvků občanů, aby se zabránilo prosazování zájmů oligarchů a jiných vlivných skupin.

Marek Hilšer a důchodová reforma

Hilšer se mezi lety 2019 a 2020 jako člen Komise pro spravedlivé důchody, kterou zřídila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), věnoval i nové podobě důchodového systému. Zde pod vedením Danuše Nerudové diskutoval například o konceptu minimálního důchodu, výchovném nebo možností dřívějšího odchodu do důchodu u náročných profesí.

Prezidentské debaty

Marek Hilšer vystupuje v prezidentských debatách, kde se snaží získat nerozhodnuté voliče. Hilšer zdůrazňuje svoji roli nezávislého kandidáta, který nejde do voleb s podporou potenciálních lobbistů. Zastal se však zároveň Nerudové i Pavla, na které v debatě na ČT útočil Karel Diviš.

Kromě hrozby ze strany Ruska upozorňuje na nebezpečí, které představuje Čína: „Nemáme léky, protože se vyrábí v Číně nebo Indii. Čína skupuje po světě i v Evropě přístavy, chystá se na to, že posílí svoji moc. Budeme mít do budoucna opravdu velký problém,“ varoval v debatě na ČT.

 

Hilšer v debatách kritizuje především kandidáta SPD Jaroslava Baštu, jenž by rád po svém případném zvolení odvolal vládu: „Nemám důvod k tomu, abych podkuřoval této vládě. Nejhorší je, když politici slibují něco, co je nerealistické. Ať se na mě pan Bašta nezlobí, ale slibuje něco, co by bylo pučem. Pokud máme fungovat, tak musíme ctít základní zákon - Ústavu. Pokud někdo říká, že odvolá vládu a nemá předpoklady, je to špatně,“ prohlásil například v debatě na CNN Prima News Hilšer.

Marek Hilšer odešel z prezidentské debaty na TV Nova na protest proti rozdělení debaty kandidátů do dvou částí. V jedné se střetli tři kandidáti s vyššími preferencemi, v druhé spolu debatovali ostatní: „Dívám se napravo a nalevo a nevidím tu ty zbylé kandidáty. Ptám se, zda je to záměr? Myslím, že je to neférové vůči občanům, kteří mají právo na to, aby vystupovali spolu všichni kandidáti. Já ty rovné podmínky nevidím a proto nemohu vystupovat v této debatě. Chci popřát všem hodně štěstí."  

Názory na COVID-19

Názory na COVID-19 V souvislosti s pandemií Hilšer vyzdvihuje především roli očkování jako jedinou možnost, jak zbrzdit budoucí vlny a ochránit lidi před těžkým průběhem nemoci. I tady upozorňuje na negativní vliv dezinformací na rozhodování lidí, zda si pro vakcínu dojít, či nikoli. V této souvislosti zdůrazňuje také nutnost existence nezávislých veřejnoprávních médií.

Hádka Hilšera se Skálou o jaderné hlavice

Na poli zahraniční politiky se Hilšer jednoznačně kloní k prozápadnímu směřování České republiky a spojenectví s Evropskou unií a NATO. Naopak odmítá podřízený tón vůči Rusku. Prosazuje důležitost lidských práv, která by měla být dodržována nejen v ČR, ale také v autoritářských státech, jako je Rusko a Čína.

Své postoje demonstroval například v debatě pořadu 360° televize CNN Prima News, kde se pustil do ostré debaty s dalším prezidentským kandidátem Josefem Skálou (KSČ). Hádali se, zda je ruský prezident Vladimir Putin válečným zločincem a zda je v zájmu České republiky, aby dolet raket s jadernými hlavicemi na ruská centra trval tři nebo čtyři minuty.

„Je v zájmu České republiky, aby dolet raket s jadernými hlavicemi na ruská centra trval tři nebo čtyři minuty?“ zeptal se Skála. „Pokud poletí tři minuty do Moskvy, tak je to správné,“ odpověděl mu Hilšer.

Rozhovor s Markem Hilšerem pro Prostor X: Musíme se stát nezávislými na novodobých Hitlerech

Video placeholde

Prostor X: Rozhovor s Markem Hilšerem • Videohub

Činnost Marka Hilšera v Senátu

Úspěch v prezidentských volbách Hilšera motivoval k setrvání ve vrcholné politice. Záhy oznámil kandidaturu do Senátu za vlastní politické hnutí s názvem Marek Hilšer do Senátu. První kolo voleb vyhrál s 44,45 procenta hlasů. Do druhého kola jej doprovodil kandidát Pirátů a hnutí VIZE Libor Michálek, jehož Hilšer porazil ziskem 79,75 procenta hlasů. Na podzim roku 2018 se tak Hilšer stal senátorem za volební obvod č. 26 –⁠ Praha 2.

V Senátu se Hilšer stal členem senátorského klubu Starostové a nezávislí. Působí také jako místopředseda výboru pro sociální politiku. Během svého dosavadního senátorského mandátu předložil několik návrhů k projednání. Na návrh Hilšera přijal Senát usnesení, které odsuzuje represe čínského režimu vůči menšinám a náboženským skupinám.

Spolu s dalšími senátory Hilšer předložil návrh zákona o státním zastupitelství, který by měl posílit nezávislost státních zástupců. Inicioval petici na podporu zapojení Tchaj-wanu do činnosti Světové zdravotnické organizace (WHO). Účastnil se také setkání Fóra pražských senátorů, kde se projednávala problematika poskytování krátkodobého ubytování přes Airbnb a podobné platformy.

Podílel se na otevřeném dopisu, který vyzývá vládu k vyřazení Ruska a Číny z tendru na dostavbu Dukovan, a je členem parlamentní skupiny Přátelé svobodného Ruska. Činnost Hilšera v Senátu se točí především okolo mezinárodních témat.

Hilšer a první kandidatura v roce 2018

Během první kandidatury na prezidenta, kterou oznámil v roce 2016, za Hilšerem nestála žádná politická strana. Sbíral podpisy občanů, nicméně nedosáhl na požadovanou hranici 50 tisíc. Přijal tak podporu jedenácti senátorů – do volby ho nominovali například členové ČSSD, KDU-ČSL nebo Zelení. Hilšer byl ve věku 42 let nejmladším kandidátem, který se kdy ucházel o funkci prezidenta České republiky.

Hilšer postavil svoji prezidentskou kampaň na heslu „Budoucnost je na nás“. Věnoval se zejména tématům, jako je pomoc lidem v dluhové pasti nebo modernizace školství. K rozhodnutí stát se kandidátem na prezidenta říká: „Na počátku byla touha ukázat, že my, občané, můžeme promlouvat do osudu naší země. Že stát nepatří jen miliardářům, kteří si mohou koupit všechno: politickou stranu, politický vliv, politickou kampaň i politiky.“

Ve volbě pro Hilšera hlasovalo přes 450 tisíc voličů, což představovalo 8,83 procenta hlasů. Umístil se tak na pátém místě, což vzhledem k nízkým investicím do kampaně považoval za úspěch.

Práce v medicíně

Po dokončení studií Marek Hilšer nastoupil na fakultě jako pedagog a vědecký pracovník. Zaměřoval se na oblast onkologie, zhoubné mozkové nádory a podílel se na výzkumu nových způsobů léčby rakoviny. Kvůli kandidatuře do Senátu Hilšer výzkumu zanechal, nicméně se nadále věnuje pedagogické činnosti a vyučuje budoucí lékaře. V letech 2011–⁠2012 se Hilšer zúčastnil dobrovolnické humanitární mise v Keni pod záštitou organizace ADRA.

Během svého působení v medicíně se Hilšer vrátil k politickým a občanským aktivitám. Mimo jiné spolupořádal několik demonstrací nebo se v roce 2014 účastnil happeningu na protest proti postoji české vlády ke krizi na Ukrajině.

Vzdělání

Hilšer se o politiku zajímal již od mládí, vystudoval obor politologie a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Do životopisu si jako student mohl zapsat absolvování stáže v Poslanecké sněmovně. Velké korupční skandály, které v té době otřásaly českou politickou scénou, ho ale od další veřejné činnosti načas odradily.

Vyrazil nasbírat zkušenosti i do zahraničí. V USA a v Austrálii pracoval mimo jiné jako popelář, stěhovák nebo instalatér. Po návratu se rozhodl vystudovat medicínu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Rodina a manželka Monika Hilšerová

V roce 2015 se Hilšer oženil s Monikou, která pracuje jako lékařka u záchranné služby. Spolu mají dvě děti. Tři roky po svatbě se jim narodila dcera Sofie, v roce 2021 syn Antonín.

Dosavadní průzkumy veřejného mínění Hilšerovi příliš mnoho nadějí nedávají. Umisťuje se daleko za dvojicí Andrejem Babišem a Petrem Pavlem, větší podporu mezi dotazovanými má zatím i například Danuše Nerudová. Hilšerovi proto moc nevěří ani sázkaři.

Prezidentská kampaň Marka Hilšera

Hilšer potvrdil odevzdání přihlášky do prezidentských voleb 7.listopadu.  Ministerstvo vnitra ji uznalo na základě podpisů třinácti senátorů.

Jeho prezidentská kampaň však probíhá spíše nenápadně a v tichosti. Ačkoli je Hilšer obecně aktivní na sociálních sítích, nerozjel žádnou viditelnou kampaň. Podle marketingového odborníka z agentury Fairy Tailors Ondřeje Tylečka bude nutné, aby si vybral silná témata a dravěji se vymezil vůči ostatním.

Výsledky voleb

Volební výsledky prvního kola prezidentských voleb byly oznámy 14. ledna v sobotu. Marek Hilšer skončil šestý.

Prezidentské volby 2023: Sledujte ON-LINE >>>

Volební průzkumy

Volební průzkumy Marku Hilšerovi zatím příliš velké naděje na vítězství nedávají. Na trojici hlavních favoritů Babiše, Pavla a Nerudovou výrazně ztrácí. Malé šance mu předpovídají také sázkové kanceláře.

Kdo je Marek Hilšer? (video)

Video placeholde
Kandidáti na prezidenta: Marek Hilšer • Videohub

Další kandidáti na prezidenta v roce 2023

Do prezidentských voleb se kromě Hilšera chystají také armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová, senátor Pavel Fischer nebo lékař a bývalý rektor UK Tomáš Zima. Kandidaturu na prezidenta potvrdil i bývalý premiér Andrej Babiš. Kandiduje i poslanec SPD Jaroslav Bašta a podnikatel Karel Diviš. Předseda odborových svazů Josef Středula z volby odstoupil.

Kandidáti na prezidenta 2023 přehledně >>>

Marek Hilšer
Datum narození23. března 1976
ManželkaMonika Hilšerová
PovoláníLékař, senátor
Vzdělání1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Oficiální oznámení kandidatury27. listopadu 2019
Podpisy pro kandidaturu13 senátorů