Prezidentské volby v USA 2024: Termín, průzkumy, kandidáti

Volby prezidenta v USA 2024: Termín, průzkumy, kandidáti (ilustrační obr.)

Volby prezidenta v USA 2024: Termín, průzkumy, kandidáti (ilustrační obr.) Zdroj: Profimedia

USA čekají v roce 2024 prezidentské volby. Volební průzkumy předpovídají opakování souboje mezi Joe Bidenem a Donaldem Trumpem. Ve hře jsou ale i další kandidáti. Kdy budou volby prezidenta ve Spojených státech probíhat, kdo by mohl podle průzkumů překvapit a kdy se dozvíme volební výsledky?

Termín voleb: Kdy budou prezidentské volby v USA

Po čtyřech letech se v USA opět budou konat prezidentské volby. Jejich termín je v Americe pevně stanovený – volby probíhají vždy v úterý po prvním pondělí v listopadu. Termín volby prezidenta připadá na:

  • úterý 5. listopadu 2024.

V tento den vyberou občané 50 amerických států a Washingtonu D.C. své volitele. Ti zhruba o měsíc později zvolí prezidenta z nominovaných kandidátů. Fakticky se ale volitelé řídí hlasy voličů, proto je o americkém prezidentovi rozhodnuto již po hlasování občanů.

Kandidáti na prezidenta: Primárky a kdo chce být nový prezident USA

Hlavní kandidáty do prezidentských voleb nominují dvě nejsilnější politické strany – Demokratická a Republikánská strana. V obou táborech se v průběhu roku uskuteční tzv. primárky, které slouží pro předvýběr kandidátů. Kdo získal stranické nominace do voleb, bude jasné během letošního léta.

Politici se mohou o úřad ucházet také na základě nominace menších politických stran nebo kandidovat jako nezávislí. Nicméně tito prezidentští kandidáti ve volbách tradičně získávají jen minimální podporu voličů.

Kdo jsou kandidáti na prezidenta USA?

Demokraté

Joe Biden

  • 46. prezident USA
  • Datum narození: 20. listopadu 1942
  • Domovský stát: Delaware

Současný americký prezident o Joe Biden možném pokračování ve funkci hovořil dlouhodobě. Kandidaturu oficiálně ohlásil během loňského dubna. Ostřílený politik, který mezi lety 2009–2017 zastával funkci viceprezidenta, nemá jednoduchou výchozí pozici. Jeho popularita není na konci prvního volebního období příliš vysoká. Navíc je již nyní nejstarším americkým prezidentem v historii. V době voleb bude Bidenovi 82 let. V primárkách si nicméně již zajistil potřebný počet delegátů na to, aby obhajoval svoji funkci jako kandidát na prezidenta demokratické strany.

Více: Joe Biden: Názory a volební program >>>

Republikáni

Donald Trump

  • 45. prezident USA
  • Datum narození: 14. června 1946
  • Domovský stát: Florida

Do Bílého domu by se rád vrátil Donald Trump. Ten v roce 2020 prohrál volby právě s Bidenem. Výsledky voleb ale Trump dodnes zpochybňuje. V případě zvolení by se stal teprve druhým prezidentem, kterému se podařil návrat po volebním období někoho jiného. Dosud to zvládl jen Grover Cleveland na konci 19. století. V primárkách si již zajistil potřebný počet delegátů a bude se znovu ucházet o funkci jako kandidát na prezidenta republikánské strany.

Více: Donald Trump: Názory a volební program >>>

Nezávislí

Robert F. Kennedy

  • Environmentální právník
  • Datum narození: 17. ledna 1954
  • Domovský stát: Kalifornie

Synovec slavného J. F. Kennedyho chtěl původně získat nominaci u demokratů, ale nakonec kandiduje jako nezávislý. Robert F. Kennedy v posledních letech zaujal především silnými antivaxerskými postoji během pandemie covid-19. Jeho šance na zvolení nejsou velké, ale svými názory dokáže oslovit voliče obou hlavních stran. Kennedy by tak favoritům mohl odebrat potřebné hlasy a zamíchat s výsledky prezidentských voleb.

Odstoupili/přeručili kampaň

Nikki Haleyová

  • Bývalá velvyslankyně USA při OSN, bývalá guvernérka Jižní Karolíny
  • Datum narození: 20. ledna 1972
  • Domovský stát: Jižní Karolína

Zkušená politička a diplomatka, která v letech 2017–2018 zastávala funkci velvyslankyně USA při OSN. V minulosti patřila Nikki Haleyová mezi výrazné „trumpisty“, dnes Trumpa spíše kritizuje. Její podpora rostla a dokázala nad Trumpem zvítězit v primárkách ve Vermontu a Washingtonu DC. Podpora Trumpa byla však mnohem vyšší. Haleyová proto po volebním superúterý 6. března prezidentské volby odstoupila. Trumpa přímo nepodpořila.

Vivek Ramaswamy

  • Podnikatel, spisovatel a politický aktivista
  • Datum narození: 9. srpna 1985
  • Domovský stát: Ohio

Americké volby chtěl s nominací Republikánské strany ovládnout také podnikatel Vivek Ramaswamy. Ten ve svých knihách odmítá nová sociální a environmentální hnutí. V amerických médiích je označován za jednu z hlavních tváří anti-woke hnutí. Potomek indických přistěhovalců patřil k obdivovatelům Donalda Trumpa, kterého podpořil po neúspěšných primárkách Iowě, po kterých Ramaswamy odstoupil.

Ron DeSantis

  • Guvernér státu Florida
  • Datum narození: 14. září 1978
  • Domovský stát: Florida

Současný guvernér Floridy Ron DeSantis oznámil kandidaturu na Twitteru (nyní X) v online rozhovoru s generálním ředitelem této sociální sítě Elonem Muskem. Podle volebních průzkumů šlo dlouhodobě o nejvážnějšího vyzyvatele favorizovaného Trumpa.

Podpora republikána DeSantise ale po oznámení spíše klesala, což mělo za následek to, že kandidát 21. ledna oznámil odstoupení z prezidentské volby. Floridský guvernér podpořil Donalda Trumpa, který se stal jasným vítězem prvních letošních primárek v Iowě. DeSantis v nich skončil s velkým odstupem druhý.

Asa Hutchinson

  • Bývalý guvernér státu Arkansas
  • Datum narození: 3. prosince 1950
  • Domovský stát: Arkansas

Přízeň republikánů chtěl získat i Asa Hutchinson. Bývalý guvernér Arkansasu se v rámci strany řadil k největším kritikům Donalda Trumpa. Ten by měl podle Hutchinsona kvůli svým skandálům z volby odstoupit. V Iowě skončil Hutchinson šestý a z prezidentské volby se stáhl.

Ryan Binkley

  • Podnikatel a pastor
  • Datum narození: 19. listopadu 1967
  • Domovský stát: Texas

Dalším republikánským kandidátem byl podnikatel a pastor Ryan Binkley. Stavěl se do role sjednotitele, který dokáže usmířit tábory rozdělené především odlišnými názory na Donalda Trumpa. Nicméně od oznámení kandidatury patřil Binkley k outsiderům primárek. Po špatných výsledcích odstoupil na konci února a podpořil Donalda Trumpa. 

Marianne Williamsonová

  • Autorka, lektorka a aktivistka
  • Datum narození: 8. června 1952
  • Domovský stát: Kalifornie

Spisovatelka a aktivistka, která se hlásí k progresivním demokratům. Svoji kandidaturu oznámila v únoru 2023. Marianne Williamsonová usilovala o demokratickou prezidentskou nominaci již v roce 2020. Nakonec však z primárek kvůli nepříznivým volebním průzkumům odstoupila. Ani tentokrát to nevypadá, že kandidaturu Joea Bidena ohrozí. V únoru nejprve přerušila, poté následně obnovila kampaň.

Dean Phillips

  • Člen Sněmovny reprezentantů za stát Minnesota
  • Datum narození: 20. ledna 1969
  • Domovský stát: Minnesota

Americký poslanec Dean Phillips byl uvnitř Demokratické strany nejvážnější konkurencí současného prezidenta. S Bidenovou politikou Phillips v zásadě souhlasí, v prezidentském křesle ale s ohledem na budoucnost vidí mladšího kandidáta. Po volebním superúterý přerušil svou kampaň.

Volební průzkumy a preference pro volby v USA 2024

Opakování duelu mezi Joe Bidenem a Donaldem Trumpem – volební průzkumy před americkými prezidentskými volbami hovoří jasně. Jednoznačně předpovídají „souboj staříků“. Bidenovi bude v době voleb 82 let, Trumpovi jen o 4 roky méně. Oba však ve svých táborech dominují ve volebních preferencích.

Joe Biden si podle volebních průzkumů udržuje ve většině amerických států podporu více než 60 % demokratických voličů. Williamsonová s Phillipsem až na výjimky nepřekračují 15% hranici. Podobně silná je i Trumpova pozice u republikánů. Prosincový průzkum společnosti Ipsos a agentury Reuters přisuzuje Trumpovi hlasy 61 % republikánských voličů. DeSantis s Haleyovou mají na druhém místě shodně 11 % hlasů.

Trumpovu účast ve volbách ale mohou zkomplikovat jiné problémy. Některé státy ho totiž diskvalifikovaly z hlasování v primárkách kvůli jeho zapojení do útoku na sídlo Kongresu v lednu roku 2021. O tom, zda má Trump právo v těchto státech kandidovat, bude v únoru rozhodovat Nejvyšší soud Spojených států. Obecně se ale předpokládá, že soud kandidaturu Trumpa umožní.

Pokud skutečně dojde na souboj Bidena s Trumpem, čeká Spojené státy napínavá bitva. Volební průzkumy jsou velmi vyrovnané. Dlouho z nich vítězně vycházel Joe Biden. Nicméně volební preference Donalda Trumpa v posledních týdnech narůstají. V prosinci již Trump současného prezidenta ve volebních průzkumech poprvé přeskočil. Opět budou rozhodovat tzv. swing states – státy, kde je podpora demokratů a republikánů dlouhodobě vyrovnaná. Do této skupiny patří například Arizona, Nevada, Pensylvánie nebo Michigan.

Volební témata pro volby 2024

Jaká hlavní témata budou americké prezidentské volby 2024 ovlivňovat? Diskutovat se bude o ekonomické situaci, zahraniční politice, ale také o potratech.

  • Principy demokracie: Podle průzkumu agentury AP-NORC se 62 % Američanů domnívá, že by výsledky voleb 2024 mohly ohrozit demokracii ve Spojených státech. Obavy mají zejména demokraté, kteří poukazují na některé kontroverzní výroky Donalda Trumpa. Ten mimo jiné prohlásil, že by v úřadu zúčtoval se svými oponenty a naopak omilostnil osoby odsouzené za vedení útoku na budovu Kongresu. Republikáni ohrožení demokracie spatřují především v omezování svobod.
  • Válka na Ukrajině: Zatímco Bidenova administrativa se hlásí k další podpoře Ukrajiny, za Trumpa by napadená země nejspíš přišla o silného spojence. Republikáni jsou v otázce pomoci Ukrajině mnohem zdrženlivější – někteří senátoři v Kongresu blokují finanční pomoc Kyjevu již nyní. Ožehavým tématem bude také válka mezi Izraelem a Hamásem. Zde se ale obě strany na podpoře Izraele zatím shodují.
  • Ekonomická situace: Tradiční téma voleb. Také USA se v posledních letech potýkají s vysokou inflací. Bidenův postup v ekonomice je v průzkumech veřejného mínění hodnocen velmi negativně.
  • Zdravotnictví: Další dlouholeté téma amerických prezidentských voleb. V USA není zdravotní pojištění povinné a nejchudší část populace na něj nedosáhne. Demokraté se v posledních letech snažili podíl těchto osob snížit, například prostřednictvím tzv. Obamacare. Republikáni podobné výdaje kritizují. Na zachování soukromé povahy celého systému se ale shodují hlavní proudy v obou táborech.
  • Školství: Prezident Joe Biden během svého volebního období představil program na odpuštění studentských dluhů. Ten byl ale loni v červnu zamítnut Nejvyšším soudem. Biden se proto oddlužení studentů snaží zajistit jiným způsobem. Republikáni snahy kritizují jako společensky nespravedlivé. Další ožehavou otázkou v oblasti školství je přístup k výuce afroamerické historie a rasové identitě.
  • Potraty: Amerikou v poslední době cloumá téma potratů. Ve státech ovládaných republikány došlo v posledních letech k výraznému omezení jejich legálnosti. Demokraté naopak vnímají přístup k potratům jako právo.
  • Práva LGBTQ+: Demokratická strana prosazuje rovné podmínky pro všechny. Republikáni se snaží práva LGBTQ+ omezovat.

Volební systém: Jak se volí prezident v USA

Volby prezidenta v USA jsou nepřímé. Obyvatelé v jednotlivých státech nejprve vybírají své zástupce (obvykle členy kandidujících stran) do Sboru volitelů. Ten zhruba o měsíc později volí prezidenta.

  • Sbor volitelů má celkem 538 členů.
  • Každý stát je zastoupený proporčně podle počtu obyvatel. Nejvíce volitelů má Kalifornie s 54 hlasy, následuje Texas se 40 voliteli. Nejmenší státy mají ve Sboru volitelů jen 3 zástupce.
  • K vítězství potřebuje prezidentský kandidát hlas většiny volitelů, tedy alespoň 270 hlasů.

Po zvolení volitelů je jasné, kdo zvítězil. Volitelé jsou většinou vázáni zákony, které jim zakazují hlasovat jinak než podle vůle voličů. V ostatních státech jde o nepsané a respektované pravidlo. Sbor volitelů se schází v pevném termínu – vždy během prvního pondělí po druhé prosincové středě. Zástupci občanů se tedy sejdou 16. prosince 2024.

Na této schůzi potvrdí hlasování občanů z 5. listopadu a fakticky zvolí prezidenta. Pokud by ve Sboru volitelů nezískal žádný z kandidátů většinu hlasů, proběhne volba prezidenta ve Sněmovně reprezentantů. Naposledy ale kongresmani volili hlavu státu v roce 1824.

Systém prezidentských voleb v USA občas způsobí paradoxní situaci. Vítězem se totiž může stát kandidát, který celkově získá méně hlasů od občanů. Amerika tento paradox zažila poměrně nedávno. V roce 2016 obdržela Hillary Clintonová téměř o 2,9 milionu hlasů více než Donald Trump. Nicméně Trump zvítězil ve státech, které mu zajistily většinu volitelů.

Volby z ČR: Jak volit prezidenta USA ze zahraničí

Americké volby prezidenta umožňují i hlasování ze zahraničí. Sloužící vojáci a další občané USA starší 18 let pobývající mimo Spojené státy mohou využít Federal Voting Assistance Program (FVAP). Na webu FVAP najdou voliči všechny potřebné informace o tom, jak volit. Jsou zde popsané konkrétní postupy v jednotlivých státech federace – volební zákony se totiž napříč státy liší. Po vyřízení všech náležitostí odesílají voliči svůj hlasovací lístek obvykle poštou nebo ho odevzdají na určených místech.

Volební účast při volbě prezidenta USA

Poslední volby prezidenta ve Spojených státech doprovázela vysoká volební účast. V roce 2020 se voleb zúčastnilo 66,6 % právoplatných voličů. Jedná se o nejvyšší čísla v 21. století. Některé státy hlásily volební účast přes 75 %. Svůj hlas odevzdalo v prezidentských volbách zhruba 155 milionů Američanů – o 17 milionů více než v roce 2016.

Volební účast lze tradičně těžko odhadovat. V případě opakování duelu mezi Bidenem a Trumpem ale političtí komentátoři předpovídají, že by řada voličů mohla zůstat doma. Oba kandidáti jsou u velké části společnosti značně nepopulární.

Volební mapa USA: Volební výsledky v minulých volbách

Jak vypadala volební mapa při posledních prezidentských volbách v roce 2020? Joe Biden na svoji stranu získal 306 volitelů, obhajující Donald Trump jen 232. K nejdůležitějším „úlovkům“ Bidena patřily Pensylvánie, Michigan či Arizona. Podle očekávání zvítězil demokratický kandidát také v Kalifornii a New Yorku. Podívejte se na volební výsledky prostřednictvím mapy voleb.

Výsledky voleb: Kdy bude znám nový prezident USA?

Americké volby tradičně přitahují pozornost celého světa. Výsledky voleb ale nemusí být zveřejněné hned 5. listopadu. Například v roce 2020 nebyly volební výsledky známé ani po třech dnech. Na vině byl především vysoký podíl korespondenčních hlasů, který vzrostl kvůli pandemii covid-19. Šlo o první případ, kdy byly výsledky voleb takto zpožděné. Za normálních okolností byl již ve volební den sečtený dostatečný počet hlasů na to, abychom znali vítěze.

Vzhledem k nejistému množství korespondenčních hlasů a dalším možným komplikacím (přepočítávání při těsném výsledku) nelze s jistotou říct, kdy budou výsledky voleb 2024 k dispozici. V ideálním případě bychom se jméno nového prezidenta USA mohli dozvědět již v den voleb.

Předchozí prezidenti USA

Ve Spojených státech se po druhé světové válce vystřídalo 14 prezidentů. Kdo z Oválné pracovny ovlivňoval veřejné dění v USA, potažmo po celém světě?

JménoČíslo prezidentaObdobí v úřaduPolitická příslušnost
Harry S. Truman33.1945–1953Demokratická strana
Dwight D. Eisenhower34.1953–1961Republikánská strana
John F. Kennedy35.1961–1963Demokratická strana
Lyndon B. Johnson36.1963–1969Demokratická strana
Richard Nixon37.1969–1974Republikánská strana
Gerald Ford38.1974–1977Republikánská strana
Jimmy Carter39.1977–1981Demokratická strana
Ronald Reagan40.1981–1989Republikánská strana
George H. W. Bush41.1989–1993Republikánská strana
Bill Clinton42.1993–2001Demokratická strana
George W. Bush43.2001–2009Republikánská strana
Barack Obama44.2009–2017Demokratická strana
Donald Trump45.2017–2021Republikánská strana
Joe Biden46.2021–současnostDemokratická strana