Komplikací rozvoje tohoto segmentu spotřební elektroniky může být výrazně vyšší cena zařízení proti původním očekáváním. A také nedostatek aplikací. Tomu však mohou pomoci i české firmy či nadšenci, kteří se snaží rozšiřovat potenciál technologické novinky.
S virtuální realitou je nejčastěji spojován herní průmysl. Prvních pár titulů výhradně pro hraní s brýlemi je již nyní k mání v herním obchodě Steam firmy Valve, která se společností HTC vyvinula brýle Vive. Se svou kůží na trh přišlo i studio Crytek v podobě hry The Climb, která uchvátí nádhernými výhledy z pozice horolezce.
Zatím hlavně video
Virtuální realita se však zřejmě mnohem rychleji a „přívětivěji“ prosadí (a v podstatě už nyní začíná prosazovat) v multimediální zábavě ve formě 3D videí a virtualizace prostoru. Už koncem loňského roku přišly například New York Times s aplikací NYT VR pro sdílení zpravodajských příběhů ve formě 3D videí.
Nemalou pozornost tomuto věnuje také samotný majitel brýlí Oculus, Facebook, který již delší dobu s vybranými uživateli testuje 360° videa. Dávno známá je služba Google Street View, s brýlemi pro virtuální vidění se však otvírají možnosti pro nové zážitky a šance pro virtuální turistiku či vzdělávání. Loni deník E15 informoval třeba o projektu SpaceVR, který uživatele vezme na Mezinárodní vesmírnou stanici. Jistý studentský projekt v roce 2014 sliboval plány na zprostředkování „živého“ napojení na sondu na Měsíci.
Rozšiřte si realitu
Na trhu bude přibývat také brýlí pro takzvanou rozšířenou realitu. Microsoft loni představil brýle HoloLens, své koně do této kategorie nasadil i Canon, Sony či start-up Magic Leap.
Tyto brýle spíše než v zábavním průmyslu najdou využití při práci profesionálů – dokážou například zobrazit návod, jak opravit či rozebrat přístroj, na který se nositel dívá, případně architektovi promítnou, jak bude v reálném prostoru vypadat jeho návrh.
Nejrůznější mutace se dají čekat v oblasti průhledových displejů (HUD – heads up display), s níž si už nějakou dobu pohrávají automobilky, které by rády řidičům zobrazovaly údaje o rychlosti a jízdě přímo na čelní sklo nebo alespoň do brýlí, které si řidič nasadí.
V neposlední řadě je potřeba zmínit také mediálně známý projekt Google Glass, který i přes velmi vlažné přijetí prvních testerů dál pokračuje pod kódovým označením Projekt Alfa a který nově cílí hlavně na oblast B2B, tedy tam, kam nyní míří všechny brýle pro rozšířenou nebo chytrou realitu.
Nepříjemné překvapení
Cena brýlí pro virtuální realitu bude ovšem pro uživatele nepříjemným překvapením. Například zařízení Oculus stojí 599 dolarů (v jednom z největších českých e-shopů přes 18 tisíc korun), což je proti dřívějším verzím těchto brýlí pro vývojáře aplikací takřka dvojnásobek.
Zbylé firmy s oficiálním oznámením ceny zatím čekají, kolem výtvoru s logem PlayStation se však nyní spekuluje, že by „měl stát zhruba jako nová konzole“, tedy 399 dolarů.
Uživatelsky příjemnější by pak v tomto směru mohla vyznít druhá generace brýlí Gear VR od Samsungu s cenou 99 dolarů. Limitujícím faktorem se u ní však zase stala potřeba vložit do brýlí mobilní telefon, který musí být od Samsungu řady Galaxy S6 či Note5 a jehož cena začíná u českých obchodníků někde kolem patnácti tisíc korun.
| Česká stopa ve virtuální realitě |
|---|
| 3D modelování Češi ze společnosti Dimensions se před časem jali vytvářet unikátní databázi 3D modelů použitelných v digitálních vizualizacích. Pro jednu z předních českých produkcí spolupracujících s hollywoodskými studii vytvořili ve svém studiu v Karlíně digitální modely herců včetně dvojníků s kaskadéry.  Výstavba studia a komplexního 3D skeneru Dimensions stála 5,3 milionu korun, další milion spolkly investice do inovací technologií. Díky tomu ale Češi disponují špičkovým vybavením (115 DSLR snímači, dvěma výkonnými renderovacími počítači a pěticí Shuttle počítačů), se kterým dokážou vytvořit třeba i fotorealistický model zachycený v pohybu se sedmi miliony polygony a texturou ve vysokém rozlišení. „Naše zařízení patří ke špičce v tomto oboru a v kontinentální Evropě je díky svým parametrům unikátní. Kvalita modelů díky tomu odpovídá požadavkům největších filmových i herních produkcí, s nimiž jsme v loňském roce navázali spolupráci, a letos ji plánujeme výrazně rozšířit,“ dodal fotograf Martin Beneš. „Růst aplikací pro virtuální realitu či 3D modely můžeme očekávat i v Česku, přičemž trhy jako USA, Velká Británie, Japonsko budou vždy v první vlně. Na druhé straně bych i vzhledem ke spolupráci s filmovými studii zdejší trh vůbec nepodceňoval,“ dodal Hůrka. Dimensions se podle něho letos chystá rozšířit spolupráci i s akademickými institucemi na projektech s antropologickým zaměřením. |
| Natáčení 360° ve 4K Na veletrhu CES v Las Vegas se objevila videokamera pro natáčení záběrů pro VR Sphericam 2.0. Za jejím vývojem stojí americký fotograf Jeffrey Martin, který od roku 1999 žije v Praze a dlouhodobě se věnuje fotografování a natáčení panoramatických záběrů. „V oboru jsem od roku 2003, kdy jsem se věnoval projektu Prague360. com, jednomu z prvních mapovacích 360° projektů na internetu. Dávno před tím, než vznikl Google Street View,“ vysvětlil Martin.  „Nyní registrujeme několik tisíc objednávek,“ potvrdil zájem o svůj výtvor Martin. Předpokládá, že virtuální realita se už v roce 2017 stane masovou záležitostí. |
| Výchova programátorů O budoucí generace českých programátorů a grafiků se před několika lety začala starat společnost AV Media. Na VOŠ a SŠ slaboproudé elektrotechniky v Praze 9 podporuje výuku předmětu Interaktivní grafika a vizualizace. Firma pomohla technologicky vybavit 3D laboratoře pro výuku a zároveň zde i její zaměstnanci vyučují některé specializované předměty. „Je to pro nás logické partnerství, o programátory 3D je totiž obrovský zájem i v Česku. Důvodem je nejen vývoj 3D her, ale také rozšíření 3D do běžného života, kde se tato technologie stále více objevuje,“ říká Jan Buriánek z AV Media. Podle něho jsou takové vzdělávací programy již po několik let permanentně plně obsazené a sama firma si tu hledá budoucí zaměstnance. „Studenti projevují o semináře na téma 3D technologií mimořádný zájem. Jsme rádi, že se nám podařilo získat před třemi lety z evropských dotací finance na výstavbu 3D laboratoře. Kromě nadaných žáků k nám přilákala i filmařské osobnosti,“ říká ředitelka školy Marcela Davídková Antošová. Studenti se učí například pracovat s 3D prostorem a vytvářet interaktivní aplikace typu simulace nebo hry. Dokážou modelovat objekty žádané v architektuře, elektrotechnice, vizualizovat a prezentovat je. Během tříletého studia si vyzkoušejí práci se zařízeními blízkými filmařskému průmyslu a dovednosti z 3D světa bohatě využijí i v reklamním průmyslu. |
