Evropská energetika se mění. „Pomocí jak státních, tak evropských dotací se podařilo přiblížit náklady obnovitelných zdrojů energie těm, kterých dosahují elektrárny spalující fosilní paliva,“ říká energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Z celoevropského pohledu je to dobrá zpráva především pro odlehlé oblasti, kde je nákladné budovat síťovou infrastrukturu napojenou na mohutné elektrárny s vysokým výkonem. Ještě lepší zpráva to pak je pro oblasti, které mají vzhledem ke své poloze ideální podmínky pro využití slunce a větru na maximum.
V Evropě to jsou především jižní státy. Například ve Španělsku byl na konci minulého roku dostavěn solární park Don Rodrigo o výkonu 175 megawattů, který nebude pobírat žádnou podporu. Jedná se o průlom, protože dosud vyráběly elektřinu jen takové bezdotační elektrárny, které měly výkon spíše v jednotkách, maximálně nižších desítkách megawattů.
Bezdotační solární parky jsou třetím vývojovým stádiem obnovitelných zdrojů energie. Na úplném začátku byly takzvané výkupní ceny, za kterých se musela elektřina vyrobená ze solárních elektráren či jiných podporovaných zdrojů několik let povinně vykupovat.
V některých zemích se ale nastavení podpory nezvládlo. Například čeští zákonodárci do legislativy zanesli přílepek, podle kterého mohly garantované výkupní ceny klesnout jen o méně než pět procent ročně. Po razantním poklesu cen fotovoltaických panelů to vedlo k obřímu solárnímu boomu, který s původním záměrem podpořit novou technologii neměl nic společného a státní kasu dodnes stojí desítky miliard korun ročně.
Většina států Evropské unie už však přešla, nebo se chystá, na druhé vývojové stádium - na aukce. Pravidelné aukce mají zajistit, že stavět se budou pro státní kasu či spotřebitele ty nejméně nákladné elektrárny. Přičemž se předpokládá, že investoři budou dostatečně rychle reagovat na měnící se tržní podmínky, například klesající ceny panelů. Aukce přitom stále pořádá stát, který garantuje, že investor nebude prodávat za nižší než vysoutěženou cenu.
V některých zemích by však i aukce mohly být brzy minulostí. Zmíněný bezdotační solární park Don Rodrigo se začal stavět poté, co si zajistil patnáctiletou smlouvu o nákupu elektřiny (takzvanou PPA) s norskou energetickou společností Statkraft. Podmínky obchodu nejsou zcela známy, nakupovaná elektřina by se ale podle serveru Pv-magazine měla pohybovat mezi 3,5 až čtyřmi centy za kilowatthodinu. Pro srovnání: dnešní cena silové elektřiny na německé a české burze se u toho samého objemu pohybuje kolem pěti centů. Že se nejedná o ztrátový byznys, naznačují půjčky, které na projekty zaštítěné PPA smlouvou poskytují i banky. Německá společnost Baywa, která elektrárnu Don Rodrigo postavila, už má proto byznys plán, jak ve Španělsku vybudovat v souhrnu jeden gigawatt podobných elektráren. Takový výkon už je zhruba jen o polovinu nižší, než má tuzemská elektrárna Temelín, byť se objem skutečně vyrobené elektřiny z obou zdrojů významně liší.
Dalším krokem má být prodej elektřiny ze slunce přímo na burzu. Jedinou netržní výhodou u těchto projektů by tak zůstala přednost, kterou má „zelená elektřina“ v síti před tou ostatní.
V České republice se v současnosti solární elektrárny dotačně podporují už jen v menších výkonech na střechách. I přes vysoké dotace se ale vyplatí zatím jen větším domácnostem s vysokou spotřebou a s tučnou částkou na faktuře za elektřinu. Po započtení dotací se takovým domácnostem může investice vrátit i do sedmi let.
Také v Česku se ale investoři snaží být nezávislí a hledat potenciál na trhu. První nedotovanou solární elektrárnu chce postavit společnost Solar Global na střechách průmyslového parku v Moravském Písku. Instalovaný výkon 200 kilowatt ovšem naznačuje, že se jedná zatím jen o pilotní projekt, což připouští i sama firma. „Naším cílem je nabídnout na českém trhu čistou elektřinu ze slunce a bez podpory. Jde o pilotní projekty, které jsme schopni realizovat díky našim zkušenostem,“ říká majitel Solar Global Vítězslav Skopal.
Jak uspět v digitální době? Objednávejte nový magazín E15 >>>
