Ekonomickou krizi, která na jaře vypukla spolu s epidemií koronaviru, pocítili maďarští superboháči zatím jen málo. Podle propočtů autorů publikace 100 nejbohatších Maďarů klesl jejich společný majetek na 4568,1 miliardy forintů, v přepočtu na 340,34 miliardy korun. To je o 4,84 miliardy korun, tedy asi o 1,4 procenta méně, než o rok dříve. Léta trvající trend růstu majetku nejbohatších se ale kvůli pandemii zastavil.
Na majetku nejbohatších se zatím nejvýrazněji podepsal letošní propad cen akcií na jaře při první vlně pandemie. Úplné zastavení turistiky a stagnace na trhu nemovitostí se však ještě v květnu na poklesu bohatství neodrazily − jejich následky jsou patrné až ve druhé polovině roku, a v plné míře se proto promítnou až do příštího žebříčku.
Rok 2019 byl naopak velmi úspěšný. V oblasti turistiky, obchodu, ale také výroby náhradních automobilových dílů dosáhly firmy rekordních příjmů.
Mezi ty, jejichž majetek krizí utrpěl nejvíce, patří dlouholetý lídr žebříčku Sándor Csányi, jehož podnikatelské aktivity sahají od oblasti bankovnictví přes zemědělství až po stavební sektor, a Lőrinc Mészáros, který spadl z druhé na třetí příčku. Ztráty počítají také zakladatel IT společnosti Graphisoft Gábor Bojár nebo generální ředitel WizzAiru József Váradi.
Stálice Csányi
V čele žebříčku nejbohatších roku 2020 tak s majetkem v hodnotě 23 miliard korun zůstává Sándor Csányi. Ten vede peloton nejbohatších Maďarů už od roku 2010 a za devatenáct let, po která se žebříček sestavuje, se v jeho čele objevili pouze dva jiní obchodníci: Gábor Várszegi, který žije ve Spojených státech a již se stáhl z obchodního života, a developer Sándor Demján, jenž před třemi lety zemřel.
Csányiho majetek, který pochází především z privatizace v devadesátých letech minulého století, klesl o 3,73 miliardy korun. Jeho finanční skupina OTP ovládá největší maďarskou banku a prostřednictvím firmy Bonafarm agrárholding je také vlastníkem rozsáhlých pozemků a několika zemědělských a potravinářských firem.
Zahraniční investice mu spravuje fond se sídlem v Singapuru. Na správě jeho podniků se aktivně podílejí i jeho dva synové.
Na druhé místo postoupil s majetkem odhadovaným v přepočtu na 20,7 miliardy korun György Gattyán, pravý self-made miliardář, který začínal prodejem ojetých škodovek a na přelomu tisíciletí založil „garážovou“ technologickou firmu.
Dnes je majitelem koncernu Docler, který soustřeďuje společnosti v oblasti technologií, médií, zábavy, sportu a umění. Hlavním zdrojem příjmů je pro Gattyána nadále portál Jasmin.com, poskytující služby obsahově zaměřené na dospělou klientelu. V nynější krizi, která se téměř nedotkla on-line trhu, se mu daří a jeho příjmy přesahují ty z roku 2019.
Orbánův muž
Majetek třetího v pořadí, Lőrince Mészárose, se za rok zmenšil o bezmála dvě miliardy na 20 miliard korun. Bývalý plynař z Felcsoutu, maďarské obce nedaleko Budapešti, je všeobecně znám svými nadstandardními vztahy s maďarským premiérem a reprezentuje typ podnikatelů, kteří se kolem Viktora Orbána po jeho zvolení předsedou vlády v roce 2010 soustředili.
Mészáros tak pronikl do elitního klubu maďarských superboháčů v roce 2014 a rychlostí blesku v něm stoupal vzhůru. Před šesti lety činilo jeho jmění pouze něco přes půl miliardy korun a v roce 2019 to bylo už přes 22 miliard.
Mészárosův majetek tvoří téměř 300 podniků. Rozhodující roli v nich hraje prodej aut, stavebnictví, energetika, finanční služby a zemědělský sektor. Mészárosova firma staví třetí blok jaderné elektrárny ve městě Paks a získala také obrovskou zakázku na modernizaci vlakového spojení Budapešť–Bělehrad.
Také loni Mészáros inkasoval několik set milionů forintů z veřejných zakázek. Některé podniky z jeho impéria, například síť hotelů Hunguest, ovšem srazila na kolena epidemie koronaviru.
Magazín E15 Premium Elita byznysu si můžete objednat na iKiosek.cz>>>
